Hřbitovy

Pomníky a náhrobky, které navrhoval Bohuslav Schnirch nebo které se jinak vztahují k rodině.

Prosím o doplnění údajů o dalších hrobech, souvisejících s rodinou, protože se ukazuje, že někdy ani nejbližší příbuzní navzájem nevědí o tom, kde jsou jejich předkové pohřbeni. Věřím, že údaje o umístění hrobů mnozí uvítají. Některé hroby jsou také ve velmi špatném stavu, ačkoli by mnozí rádi podpořili jejich opravu.

Zpět na hlavní stránku

1. Olšanské hřbitovy, Vinohradská 1835/153,  Praha 3

Pomníky s výzdobou od Bohuslava Schnircha vyznačeny červeně 

Pomníky vztahující se k osobám z rodokmenu vyznačeny fialově 

Jiné zajímavé pomníky vyznačeny žlutě 

Významná pohřebiště vyznačena modře 

Hroby na Olšanských hřbitovech

František Anýž Hřbitov V odd. 4 50°4′43.14″N 14°27′54″E
Rodina Boučků a Schnirchů Hřbitov VIII odd. 12 647uh                 50°4.92673'N, 14°28.24799'E
50°4′55.589″N 14°28′14.761″E
Náhrobek starosty Dr. Černého 1884 Říman (zatím nenalezeno)  
Hrob Karla Jaromíra Erbena Hřbitov IV odd. 05 m. 37 - Hřbitov V 11 44a  
Hohenrhode Hrob Žofie Mastné Erbenové Hřbitov IV odd. 14 m. 106  
Antonín Frič 1832 -1913 lékař,  paleontolog Hřbitov IV odd. 7 m. 1 Olšany IV-14-113 / Olšany IV-7-1 (vedle Čermáka)
Hrob rodiny Fričů Hřbitov VIII  Olšany IV-7-1 50° 4' 45.00", +14° 27' 45.00"
Josef Jan Frič Hřbitov III odd. 4 m. 235  
Pomník M. Tyrše a Fügnera Hřbitov V odd. 8 m. 164                          50°4.82667'N, 14°27.81428'E 50°4′49.152″N 14°27′48.924″E

Karel Gemperle Richard Marie Olga Hřbitov II odd. 1 m.                             87 50°4.92758'N, 14°27.68734'E 50°4′55.632″N 14°27′41.184″E

Hrob Jaroslava Golla Hřbitov III odd. 6 m. 34 50°4'48.432"N 14°27'42.048"E

Pomník Julia Grégra Hřbitov IV odd. 11 m.                              39 50°4.72851'N, 14°27.77458'E 50°4'43.644"N 14°27'46.116"E
Pomník Karla Havlíčka Borovského Hřbitov II odd. 10 m. 68  50°04′52.644″N 14°27′42.228″E

Josef Alexander Helfert Hřbitov II odd. 3 m. 500 50°4′54.876″N 14°27′35.676″E

Zdeněk Helfert Hřbitov V odd. 11 m. 12 50°4.90973'N, 14°27.58519'E
Prof. MUDr. Arnold Jirásek Hřbitov VIII, 6, 40  
Kobr medailon (zatím nenalezeno)  
Náhrobek rodiny Kulinských rozpočet  (1890) konzola s výrem (zatím nenalezeno)  
Zdenka Kreutzerová Ludikarová Boučková Hřbitov IX odd. 2                                50°4′41.916″N 14°27′47.772″E
50°4′41.880″N 14°27′47.616″E

Antonín Perner Hřbitov III odd. 5 m. 62 50°4'46.92"N 14°27'40.392"E
August Seydler Hřbitov II, odd. 5, m. 65                    50°4.84333'N, 14°27.75742'E 50°4.92283'N, 14°27.70494'E
August Seydler Hřbitov V odd. 2 m. 94 ? 65 50°4.92567'N, 14°27.70312'E
Hrob rodiny Scheinerů Hřbitov I odd. 1  
Hrobka rodiny Schnirchů Hřbitov IV odd. 13 m.  128/129               50°4.70396'N, 14°27.70639'E
50°4′42.707″N 14°27′42.041″E

Náhrobek Emila Schnöblinga Hřbitov III odd. 4 m. 12 50°4'47.748"N 14°27'38.7"E
Hrob rodiny Sobičků Hřbitov II, odd. 9 ??  
Pomník M. Tyrše a Fügnera Hřbitov V odd. 8 m. 164                          50°4.82667'N, 14°27.81428'E 50°4′49.152″N 14°27′48.924″E

Hrob Jindřicha Votočky Hřbitov V odd. 12  
Eduard Weyr Hřbitov VI odd. 3 m. 3-4  u Tyrše
František Weyr - Emil a Sieberovi Hřbitov V odd. 8, m 132 50°04′50.88″N 14°27′47.52″E

Některá další zajímavá místa na Olšanských hřbitovech

Nová obřadní síň N
Stará obřadní síň S
Pravoslavná kaple Hřbitov 2.ob. odd. 18-19
Louka rozptylu Hřbitov 2.ob.
1. Legionáři 1. světová válka Hřbitov 2.ob. odd. 1, 2, 3, 4
2. Britský commonwealth Hřbitov 3.ob.=X 11
3. Ruské hroby 2. světová válka Hřbitov 2.ob. odd. 12
4. Barikádníci 2. světová válka Hřbitov 2.ob. odd. 13
5. Bulharské válečné hroby Hřbitov 2.ob. odd. 13
6. Barikádníci 2. světová válka Hřbitov 2.ob. odd. 13
7. Čs. letci  2. světová válka Hřbitov 2.ob. odd. 13
8. VŘSR čeští rudoarmějci Hřbitov 2.ob. odd. 13
9. Carští důstojníci z boje u Drážďan 1813 Hřbitov 2.ob. odd. 12
Viktor Dyk 1877-1931 Hřbitov VII odd. 13b m. 26
Václav Matěj Kramerius (17. 2. 1759) 1753 -1808 Hřbitov II odd. 3 m. 164
Eliška Krásnohorská 1847 - 1926 Hřbitov VI odd. 3 m. 38
Václav Kliment Klicpera 1792 -1859 Hřbitov II odd. 5 m. 123
Josef Mánes 1826-1888? Quido Mánes 1828-1880 Hřbitov V odd. 7 m. 20 (23)
Antonín Slavíček 1870 - 1910 malíř Hřbitov VIII odd. 1 m. 32
Otilie Sklenářová-Malá 1849 - 1912 herečka Hřbitov IV odd. 11 m. 116               50°4.69773'N, 14°27.78337'E 50°4′42.1″N 14°27′46.7″E
Tereza Nováková 1853 - 1912 spisovatelka Hřbitov V odd. 20 m. 25
Josef Jungmann Hřbitov III odd. 8 m. 28  
Josef Jungmann Hřbitov III odd. 4

Jan Palach student Hřbitov IX odd. 2
Jan Malát 1843 - 1915 skladatel Hřbitov VIII odd. 10 m. 21a
František Ženíšek 1848 - 1916 malíř Hřbitov IV odd. 4 m. 17
Jaroslav Ježek 1906 - 1942 skladatel Hřbitov 1.ob odd. 9 m. 91
František Topič 1860 - 1932 cestovatel Hřbitov VI odd. 10b m. 30
Karel Sabina 1813 - 1877 Hřbitov III odd. 6 m. 187
Erazim Vocel Hřbitov II odd. 1

Vladimír Menšík Hřbitov IX odd. 1 m. 32

Josef Podlipský Hřbitov II odd.

Františka a Antonie Klenkovy Hřbitov II odd. 9 50°4.92562'N, 14°27.63067'E

Hrob Bedřišky Smetanové Hřbitov II odd. 2 m. 590 50°04′53.472″N 14°27′38.664″E

2. Vinohradský hřbitov, Vinohradská 294/212,  Praha 10 Vinohrady

Hrob Majerů, Pilařů, Paynů 30 2B
Zdeněk Ota Bohumil Bouček  
Rodina Gollerova 1 16-17

 

Lori Šomková 3
Jaroslav Foglar 18

3. Vyšehrad

Marie Černá 9A 1 50°3.88419'N, 14°25.12378'E
JUDr.Tomáš Černý (1884) 9A 26  
Preslové   50°3.86487'N, 14°25.12007'E  
Smetana   50°3.87321'N, 14°25.12630'E  
Neruda   50°3.86460'N, 14°25.12737'E  
Brauner   50°3.88128'N, 14°25.09540'E  
Mácha   50°3.89050'N, 14°25.07469'E  
Rieger   50°3.89635'N, 14°25.12061'E  
Dvořák   50°3.89624'N, 14°25.03933'  

4. Šárecký hřbitov u sv. Matěje,  Na Fišerce 213,  Praha 6 Bubeneč

Prof. Dr. Ing. Antonín Engel D1 - 27
Alois Rašín (1867-1923) D1 - 30

5. Malvazinky, U Smíchovského hřbitova 1,  Praha 5 Smíchov

 

Josef Havlíček

hrob A XVII 3

Čeněk Vosmík 1860-1944 A - II 505-506

hřbitov zasažen při amerických náletech na Prahu v únoru 1945

6. Třeboradice ul. Schöllerova 168/Mezi hřbitovy

Rodina Kindlů

 

Rodina Samohrdů  

7. Rodinné hroby v Poděbradech

10. století - hřbitov v místech dnešních ulic Na Vinici a Husova
14. století hřbitov u  kostela Povýšení kříže - záplavy
17. století - u Havířského kostelíka
1782 císař Josef II. zakázal pohřbívat uvnitř zástavby
1785 hřbitov u Pátecké cesty (dnes Jiráskova ulice)
1896 evengelický hřbitov v Kluku
1898 židovský hřbitov v Kluku
1903 nový hřbitov v Kluku (katolický)

Hřbitov při Pátecké ulici 1785-1896

Poděbradský městský hřbitov, považovaný za jeden z nejhezčích a umělecky nejhodnotnějších hřbitovů u nás, byl budován v letech (1898) 1902 - 1903 podle plánů známého secesního architekta Josefa Fanty, který navrhl rovněž secesní hřbitovní kapli. Umělecky nejcennější je 300 metrů dlouhá severovýchodní hřbitovní zeď, členěná slepými arkádami a doplněná reliéfními medailony na biblické náměty z keramické dílny sochaře Františka Bílka.  Na hřbitově se nachází řada umělecky cenných náhrobků od architektů Josefa Fanty, Antonína Engela či Vojtěcha Kerharta.  O uměleckou výzdobu se podělili známí umělci jako Bohuslav Schnirch, Milan Havlíček, Hanuš Folkmann a další. Hřbitov byl již v roce 1965 vyhlášen kulturní památkou.

Rodina Birnbaumů Hrob 55
Ing. Vojtěch Birnbaum Hrob 349
Pomník Dr. Františka Boučka Městský sad, náhrobní deska proměněna na pomník
Rodina Boučků Hrob 50-51
Rodina Bucků  
Rodina Hellichů Hrob 1-4
Rodina Hlaváčů Hrob 27-28
Rodina Kulichů Hrob 46
Rodina Karla Marka Hrob 74-75
Rodina Obereignerů  
Hrob (Františka) Pekáčka Havířský kostelík
Rodina Roberta Marka Hrob 13-14-15
Rodina Rudolfa Marka Hrob 193-194
Rodina Strobachova  
Rodina Šantlova Hrob č. 265
Socha spící Aničky Rozptylová loučka

 

Starý poděbradský hřbitov u kostela

První hřbitov v Poděbradech se nacházel kolem kostela Povýšení sv. Kříže a sloužil až do konce 18. století. V roce 1784 vydal Josef II. nařízení, které zakazovalo pohřbívat mrtvé mezi domy, navíc tento hřbitov již nebylo kam rozšiřovat.
Z těchto důvodů začal v roce 1785 vznikat na vykoupených zahradách kolem Kostelního předměstí u silnice na Pátek hřbitov nový. V roce 1880 byl rozšířen do celého prostoru dnešního parku v Jiráskově ulici až k pozemkům studentských kolejí.
Uprostřed hřbitova byl vyzdvižen na masivním kamenném podstavci hlavní hřbitovní kříž, který tu stojí dodnes.
Když se ve 2. polovině 19. století začalo Kostelní předměstí rychle rozrůstat a městský hřbitov už byl celý obestavěný domky a zemědělskými usedlostmi, postupně si okolní obyvatelé vymohli, že hřbitov bude přeložen mimo město, do katastru obce Kluk, kde už byl v roce 1896 založen evangelický hřbitov a o 2 roky později také hřbitov židovský.
Od roku 1903 byly hroby postupně přemísťovány a na prostranství bývalého hřbitova se pomalu rodil nový městský park. Po úplné likvidaci hřbitova a posledních parkových úpravách na podzim 1928 v něm byla odhalena bronzová socha T. G. Masaryka, poslední dílo významného sochaře Otty Gutfreunda.
Kromě bývalého hlavního kříže je poslední vzpomínkou na hlavní hřbitov náhrobek lékaře Františka Boučka s plaketou od sochaře Bohuslava Schnircha
(není pravda, medailon je od sochaře Čapka). Náhrobek stával při východní ohradní zdi, nedaleko hlavního vchodu na hřbitov.

Poděbradský městský hřbitov

Není v naší zemi mnoho měst, která se postarala pro své občany o tak pěkné místo posledního odpočinku. Právem proto byl v roce 1963 poděbradský městský hřbitov zapsán do státního seznamu nemovitých kulturních památek. Památkově chráněný areál tvoří půdorys katolické části hřbitova, vstupní prostor s kaplí a domkem hrobníka, hlavní kříž, severní ohradní zeď a tři hrobky – Markova, Birnbaumova a Kerhartova.

O projekt na nový poděbradský hřbitov byl požádán známý secesní architekt Josef Fanta (1856–1954) v době, kdy starý hřbitov v dnešní Jiráskově ulici byl zaplněn a začal překážet rychlému stavebnímu rozvoji této části Poděbrad. Josef Fanta navrhl jako hlavní vchod velká mřížová vrata s mřížovými brankami po stranách, na ně navazující hřbitovní kapli s pitevnou a márnicí na jedné straně a naproti podobný objekt s malým dvorečkem jako byt hrobníka. Toto působivé řešení vstupního prostoru hřbitova už dříve s úspěchem předvedl na výstavě architektury v Londýně. Uprostřed hřbitova měly být sice ještě arkády, ale ty se pro nákladnost už nerealizovaly.
Hřbitov byl založen v roce 1902 u křižovatky silnic pražské a rumburské v katastru tehdy ještě samostatné obce Kluk, kde se už předtím od roku 1896 nacházel hřbitov evangelický a o něco mladší hřbitov židovský. Vedením stavby byl pověřen známý místní stavební podnikatel Josef Fiala a pozoruhodnou zahradní úpravu provedl uznávaný pražský zahradník František Thomayer. Na městský hřbitov v Kluku se začalo pohřbívat 4. května 1903, kdy do hrobu č. 1 na kraji IV. staré části (tehdy dětské) byla pochována sedmiměsíční Arnoštka, dítě místního strážníka Nezavdala. Podobu nového hřbitova přibližuje pohlednice zaslaná roku 1905.

Půdorys katolické části hřbitova
je vymezen severní dekorativní ohradní zdí a ostatní zdí prostou cihlovou, která na jižní straně tvoří hranici mezi katolickou a evangelickou částí. V jejím prodloužení se nachází hlavní hřbitovní kříž a za ním byl vytyčen prostor pro budoucí rozšíření hřbitova (na něm se začalo pohřbívat v roce 1920). Od hlavního vchodu se rozbíhají paprsčitě hlavní cesty, které jsou kříženy obloukovými příčnými cestami.

Ohradní zeď
Její součástí je hlavní brána na severozápadní straně hřbitova se secesními kovanými dvoukřídlými vraty. Nad nimi je v trojúhelníkovitém štítu výjev Ukřižování. Figury Krista, P. Marie a sv. Jana Evangelisty z měděného, kdysi barevně ciselovaného plechu, byly dodány z Prahy, vrata i obdobné dvoukřídlé branky však zhotovil místní umělecký kovář Jan Mareš.
Památkově chráněná severní hřbitovní zeď je nejdekorativnější částí hřbitova (foto 2). Při ní si své hrobky a hroby zajistily přední a zámožnější poděbradské rodiny. Navazuje na hřbitovní kapli a je rozdělena na oddíly, které odpovídají rozměrům dvou hrobů. V každém oddílu je segmentový výklenek, mezi výklenky jsou sgrafita s texty žalmů a černošedé terakotové medailony, na nichž se opakují čtyři motivy (Anděl smrti a vykoupení, Kristus s křížem, Plačící matka Kristova a sv. Máří Magdalena). Autorem medailonů je významný secesní sochař František Bílek a sem byly přivezeny z keramické dílny v Bechyni. Právě při této severní zdi se nachází většina pěkných ukázek hřbitovní plastiky – kovových a keramických reliéfů, zhotovených většinou ve zdejší sochařské a kamenické dílně Milana Havlíčka (zahynul během I. světové války).

Kaple s márnicí
Jde o cihlovou stavbu se strmými sedlovými střechami a zubatými štíty. V nižší části bývala původně márnice, předsíňka sloužila jako pitevna a ve větší prostoře se konaly smuteční obřady, a to až do poloviny minulého století, než byla na obřadní síň upravena márnice tehdy neexistujícího židovského hřbitova.
V průčelí hřbitovní kaple jsou jen velké prosklené dveře a v zadní stěně půlkruhové okno s vitráží. To na svůj náklad objednal tehdejší starosta Josef Peták v Praze, ale všechno ostatní vnitřní zařízení, obložení stěn s vyřezávanými výplněmi i dřevěný oltář zhotovil místní truhlář Jan Báša.

Domek hrobníka
je protějškem kaple s márnicí, odpovídá jí vnějším vzhledem a částečně i stavební úpravou, vnitřek však byl uzpůsoben bydlení.

Kříž
Hlavní hřbitovní kříž byl také do detailů navržen arch. Josefem Fantou. Je dřevěný, vysoký přes šest metrů a skládá se z několika dílů, které se dají vyměňovat. Celý kříž je zdoben kováním s motivy lilií, v křížení je tepaný symbol IHS a kolem písmen stylizovaná trnová koruna s paprsky.

Náhrobek rodiny Markovy
Součástí hrobky je pískovcová architektura se sedlovou kamennou stříškou a s kruhovým výklenkem v horní části. V dolní části náhrobku je mělký sokl s římsami a na něm plastika ženy v řasnatém oděvu v téměř životní velikosti. Žena drží při levém boku prut se třemi ratolestmi, symbolicky představující tři větve Markova rodu. Náhrobek je dílem sochaře Bohuslava Schnircha (originální model pomníku z roku 1890 je uložen ve sbírkách Polabského muzea), který byl manželem Roberty, dcery mlynáře Marka z Nových Mlýnů u Poděbrad.
Na zdejším hřbitově se nachází ještě jedna plastika od Bohuslava Schnircha. Jde o náhrobek malé Aničky Birnbaumové, který se původně nacházel v soukromé zahradě u domu dr. Bohumila Boučka a druhotně byl umístěn do středu rozptylové loučky.

Hrobka Vojtěcha Birnbauma
Bohužel nyní je to jen torzo jednoho z umělecky nejcennějších náhrobků na zdejším hřbitově. V létě roku 2012 byl vandaly nenávratně zničen vylámáním a ukradením všech kovových částí. Na čtvercové základně z bosovaného kamene se schůdky dosud stojí čtyři žulové hranolové sloupy, na nichž byla připevněna ozdobná mříž ve tvaru stanové stříšky a mezi sloupy po stranách osazeny podobné mřížky. Na zadní straně náhrobku z černé leštěné žuly se nacházela bronzová busta ing. Vojtěcha Birnbauma (†1885), prvního manžela Boženy rozené Schnirchové (sestry sochaře Bohuslava Schnircha), podruhé provdané za dr. Bohumila Boučka). Byl to otec záhy zemřelé výše zmíněné Aničky, syna PhDr. Vojtěcha Birnbauma, našeho významného historika umění, a dcery Boženy, provdané za akademického sochaře Hanuše Folkmanna. Ten byl také autorem zmizelé Birnbaumovy busty. Bustu i všechny práce z kovu pro náhrobek provedl další příbuzný Franta Anýž. Architekturu náhrobku navrhl Boučkův synovec arch. Antonín Engel.

Hrobka rodiny Kerhartovy
Tato urnová hrobka se nachází v zákoutí vedle domku hrobníka a mezi okolními hroby působí velmi neobvykle. Uprostřed čtvercové základny z pískovcových desek se jmény zemřelých příslušníků této významné a rozvětvené rodiny stojí na jednoduchém hranolovém podstavci stylizovaná postava truchlící ženy, zahalená v řasnatém rouchu. Autorem plastiky je akademický sochař Karel Lidický, architektonické řešení hrobky provedl arch. Vojtěch Kerhart, který byl do ní také v roce 1978 pochován.

Nejstarším artefaktem na celém hřbitově je však barokní, krásně kovaný kříž na dekorativním podstavci, který k hrobu profesora PhDr. Vojtěcha Birnbauma, významného českého historika umění, věnovali jeho žáci. Na hroby dalších osobností, které svým významem překročily rámec města, upozorňuje velká informační tabule před hlavním hřbitovním vchodem.

 

Náhrobek lékaře Františka Boučka s plaketou od sochaře Čapka na původním hřbitově, dnes v parku u pošty

8. Další hřbitovy, na kterých provedl výzdobu Bohuslav Schnirch

Jan Dítě Přelouč 
Ing. Vojtěch (Albert) Birnbaum Döbling u Vídně - hrob asi zrušen
JUDr.  Václav Neumann Mělník 
Vain Mělník 
Antonín Engl Mělník 
Josef Vraný Mladá Boleslav 1887
Herbst a Jirsík Kutná Hora
Augustin Švagrovský Bechlín pod Řípem medailon (zatím nenalezeno)

 

Původní podoba pomníčku zemřelé Aničky Birnbaumové na hřbitově v Doblingu u Vídně.

 

 

9. Chotětov u Mladé Boleslavi

Hrob rodiny Vraných

 

10. Tursko u Mladé Boleslavi

Hrob rodiny Vraných

 

10. Hřbitov Žale, Lublaň

Hrob Schollmayer-Obereignera

 

11. Hřbitov Viševek Lublaň

Hrob Josefa Obereignera

 

 

12. Lesní hřbitov válečných obětí č. 59 v obci Uście Gorlickie

Hrob Emila Obereignera

 

 

13. Italský ostrov Asinara

Jaro Schnirch v hromadném hrobě

 

14. Bezděkov

Schmirchovi a Morávkovi

 

15. Světí

Hrob Jana Krušiny a jeho rodiny

 

 

Zpět na hlavní stránku