JUDr. František August Brauner
* 22.1.1810  † 21.6.1880

 

 

František August Brauner * 22.1.1810 Litomyšl, † 21.6.1880 Roztoky u Prahy český politik
Doktor práv F. A. Brauner, již od gymnasijních studií nadšený vlastenec, žil od roku 1845 trvale v Praze. Ve vlastenecké činnosti se uplatnil jako předseda jedné ze sekcí Průmyslové jednoty a jako jednatel Měšťanské besedy. Vyzbrojen zkušenostmi ze čtyřleté práce justiciára na vlašimském panství napsal úspěšnou knihu o stavu českého rolnictva (vyšla německy ve Vídni v roce 1847) a knihu O robotě a výkupu z roboty (Praha 1848).
Patřil tedy již před rokem 1848 mezi známé osobnosti vlasteneckého života. Nebylo proto náhodou, že se na něj obrátili se žádostí o pomoc svolavatelé památné schiize z 11. března 1848. Brauner ochotně opravil a doplnil připravený návrh požadavků. Schůze se však s poukazem na nedobrý zdravotní stav nezúčastnil. Přesto zde byl zvolen do Svatováclavského výboru, ve kterém pak vypracoval návrh druhé petice císaři. Významným způsobem se tak podílel na formulování politického programu českých liberálů. Aktivně pracoval v Národním výboru, později v říšském sněmu, psal četné články pro tisk aj.
V březnu 1849 přijal pozvání ministra vnitra hraběte Stadiona a několik měsíců se ve Vídni účastnil práce na přípravě nových zákonů. Bylo to v době, kdy se po rozpuštění říšského sněmu vláda dala na cestu odbourávání demokratických vymožeností revoluce, a proto si vysloužil kritiku české veřejnosti. Do roku 1853 pracoval v zemské, tzv. vyvazovací komisi, která řešila všechny praktické otázky spjaté se zrušením roboty. Braunerova činnost po březnu 1849 však neznamenala opuštění myšlenek revolučního programu liberálů. Vycházela z jeho přesvědčení, že národu může nejlépe pomoci prací, ke které se cítí povolaný. I v tomto případě se řídil svým životním heslem „Kdo chceš vlasti vděk si získat, přízeň doby nehledej“.
V dalších letech Bachova absolutismu se Brauner věnoval výhradně své praxi zemského advokáta. Když se však na počátku 60. let začal znovu rozvíjet politický život, stal se vedle Palackého a Riegra nejvlivnějším českým politikem. Byl poslancem zemského sněmu i říšské rady a podílel se na všech krocích české politiky. Při rozdělení českého politického tábora stanul na jeho konzervativním, staročeském křídle. Koncem 60. let jeho aktivita i vliv v české politice poklesly. (jk)

lfancy3.gif (583 bytes)

JUDr. František August Brauner * 22.1.1810 21.6.1880 účastník revoluce 1848, poslanec ústavodárného sněmu a zemský i říšský poslanec národní strany do r. 1868, staročeský politik, výborný řečník, zásadový člověk.  Zajímavé je, že při domovní prohlídce bytu F. Braunera z Litomyšle dne 25.8.1832 bylo zabaveno velké množství dopisů, usvěčujících mladého 22 letého právníka z rozsáhlých styků s revoltujícícmi Poláky. F. Brauner vypracoval 11.3.1848 návrh petice císaři, předložřené veřejnosti ve svatováclavských lázních. Na základě této petice byl ustaven svatováclavský výbor, jehož byl Brauner také členem, který schválil text A.M.Pinkasa. Dne 29.3. svatováclavský výbor pověřil F.A.Braunera vypracováním druhé petice císaři, která by měla řešit státoprávní požadavky. 31.3.1848 petice odeslána do Vídně. Proti této petici 9.4. protestuje Spolek Němců v Čechách. Později se svatováclavský výbor změnil na český Národní výbor. Jeho žena Augusta Neumannová Braunerová, * 1817 18.10.1890 v Paříži, jemná, kultivovaná žena se smyslem pro umění, sběratelka starožitností, organisátorka salonů v domě u Braunerů (roh Národní a Perštýna), navštěvovaných mnoha osobnostmi (Vojta Náprstek, Jan Neruda, Karel Havlíček Borovský) byla první Češkou (resp. českou osobou), která byla po smrti na vlastní přání zpopelněna v pařížském krematoriu Pere Lachaise. Dcery paní Braunerové převezly urnu v krabici na klobouky do Prahy. Církev nesouhlasila s uložením urny na hřbitově, ale protože rodina Braunerů byla mimořádně vážená a vlivná, byla urna uložena do hrobu bez církevního obřadu a nad hrobem nemluvil kněz, ale Vojtěch Náprstek, přítel rodiny Braunerů, propagátor pohřbu žehem. (Hrob 6H-100 na Vyšehradě, Kdo vlasti sloužíš, vděku nečekej.) Jedna z jejich dcer Zdenka Braunerová, * 1858 1934, byla slavnou malířkou a grafičkou (pohřbena na Vinohradském hřbitově PA I-28).

 

Svatováclavské lázně s nacházely v místech dnešní Václavské ulice pod Karlovým náměstím


Anna - Zdenka - Augusta - Vladimír - Bohuslav - František
1870

Děti:

Vladimír Brauner právník, advokát * 14.10.1853 † 21.12.1924

Bohuslav Brauner   * 8.5.1855 Praha, † 15.2.1935 tamtéž - český chemik
Syn významného českého politika, představitele staročeské strany F. A. Braunera, vystudoval chemii na pražské technice a universitě, později pak pokračoval u slavného Bunsena v Heidelberku a na universitě v Manchestru. Roku 1890 se stal mimořádným profesorem chemie na pražské universitě.
Věnoval se v prvé řadě atomové stavbě. Byl jedním z prvých, kdo pochopil zásadní význam Mendělejevova periodického zákona. Po dlouhá léta jej s geniálním ruským učencem pojilo důvěrné přátelství. Určil atomovou hmotnost řady prvků ze skupiny vzácných zemin a roku 1888 navrhl, aby za základ 'atomové váhy' byl vzat kyslík s hodnotou 16. V Mezinárodní komisi pro atomy pracoval jako předseda odboru pro atomové váhy (hmotnosti). O jeho vědeckém postavení svědčí i členství ve sboru navrhovatelů na Nobelovu cenu za chemii.
Napsal několik děl se stěžejním významem pro českou chemii, např. Analýsu kvalitativní pro posluchače české university (s J. Křepelkou), od roku 1890 byl členem České akademie. (pa)
Navštěvoval Pilařovi ve vile na Babyloně v letech 1926-1932.

 

Anna Braunerová Bourgesová  provdala se za Elémira Bourgese

Zdenka Braunerová * 1858 † 23.5.1934 malířka, grafička, designérka,  

 

 

 

 

lfancy1.gif (1168 bytes)

Zpět na osobnosti

 

Zpět na hlavní stránku