Poděbrady Dvůr u doktorů
Poděbrady č. p. 30


postaveno 1737

1847-8 dědictví Veroniky Müllerové Votočkové později majetek rodu Boučků
50°8'47.909"N, 15°6'42.906"E
zbořen 1961
nyní prostranství vymezené ulicemi Husova, Boučkova, Štefánikova

Zpět na hlavní stránku

Historie ‚Dvora‘

Dvůr byl postaven v roce 1737 na základech dřívějšího středověkého dvorce postaveného na obecních zahradách.

Historie ‚Dvora‘ podle zjištění Ivana Helferta:

František Pekáček (1777-1828) koupil roku 1816 v Poděbradech od Františka Klofce dvorec č. 30 (statek a pozemky). Jsa bez potomků, daroval celou nemovitost své neteři Veronice Votočkové rod. Klobasové. Její dcera Antonie se provdala dne 26.6.1842 za MUDr. Františka Boučka. Od tohoto data přešla celá nemovitost v Poděbradech do držení rodu Boučků.‘ 

Problém této teorie spočívá v tom, že Veronika Votočková rozená Klobasová neexistovala. Patrně se jedná o Veroniku Müllerovou Votočkovou, jejíž matka Antonie Müllerová skutečně pocházela z rodu Klobasů (posun o jednu generaci). Tato Veronika Votočková skutečně byla neteří Františka Pekáčka a měla dceru Antonii.

František Bouček se usadil v Poděbradech roku 1848. Zajímavá je poznámka v životopisu Františka Boučka, že se nastěhoval ‚do vlastního již domu na předměstí zvaného ‚Dvůr‘, spojeného s hospodářstvím, velikou zahradou a polnostmi, jejž zdědila jeho choť po svých tetách‘. Jednak je otázkou, zda se jednalo o dědictví nebo o dar a jednak je pozoruhodné, že se výslovně uvádějí ‚tety‘, což by mohlo naznačovat příčinu konfuze - tety Kateřina Müllerová Sollnerová Schmidtová a Zuzana Müllerová Pekáčková ve vyprávění prostě splynuly v jednu. Zároveň by se tím dal osvětlit fakt, že v hrobě Františka Boučka byly pohřbeny obě tety, které svým odkazem způsobily obrat v jeho životě. Skutečnost, že se František Bouček vrátil do Poděbrad do Dvora v roce 1848, což je zároveň rok úmrtí Zuzany Müllerové Pekáčkové, zatímco teta Kateřina Müllerová Sollnerová Schmidtová zemřela již v roce 1836, nasvědčuje tomu, že Dvůr na Boučka přešel skutečně dědictvím.

Zůstává otázkou, jaká byla historie domu u Zeleného stromu v Poděbradech na náměstí (čp. 4). Není vyloučeno, že v tomto domě bylo řeznictví (podle vyprávění Z kroniky jednoho rodu byl v tomto domě zájezdní hostinec) a že tento dům přešel do držení rodiny Boučků až po smrti Františka Pekáčka jako dědictví, zatímco Dvůr byl darem. Podle vyprávění Z kroniky jednoho rodu měla odkázat Dvůr Boučkům Kateřina Pekáčková (Pecháčková), avšak Kateřina nebyla Pekáčková, ale Sollnerová či Schmidtová, a naopak Pekáčková nebyla Kateřina, ale Zuzana. Rozpor by mohl být vysvětlen buď jako omyl (konfuse) nebo pokud by Zuzana Müllerová Pekáčková měla dceru Zuzanu. 

Podle pozemkové knihy bylo vloženo vlastnické právo postupní smlouvou ze dne 4.11.1847 manželům Františku Boučkovi a Antonii Boučkové napolovic. Tím se potvrzuje, že se v roce 1848 nastěhoval do vlastního domu. Nejednalo se však o dědictví.

Statek sloužil skoro půldruhého století jako místo, kde se setkávala rodina v pověstné atmosféře úžasné svobody, která přitahovala jak všechny příbuzné, tak i hosty a přátele. To vadilo komunistickému režimu, rodinné tradice měly být zcela zlikvidovány. Dvůr byl v šedesátých letech 20. st. vyvlastněn (1961), v roce 1981 srovnán se zemí a proměněn na veřejný park. Pozemek byl po roce 1989 sice vrácen v restitucích rodině, ale město Poděbrady doposud (2016) neumožnilo rodině, aby pozemek opět užívala (v územním plánu zakázala jakékoli využití parcely). Smysl restitucí (uvedení do původního stavu) tak byl popřen a vlastně se jedná o novou křivdu, jíž se na rodině Boučků resp. Schnirchů dopouští ‚demokratická‘ radnice v Poděbradech. Nový politický režim po roce 1989 další dvě a půl desetiletí pokračuje v bezohledném chování vůči rodině, která se o město Poděbrady tak významně zasloužila.

Ti dříve narození si jistě dobře pamatují na výstavný patrový dům v Husově ulici proti ústí ulice Na vinici, který byl zbořen v roce 1981. Byl to už jen pozůstatek rozsáhlého dvorce, který vznikl ve středověku na obecních zahradách. Dům i přilehlé hospodářské stavby byly postaveny kolem roku 1737. Na začátku minulého století patřil manželům Františku a Zuzaně Pecháčkovým a celou usedlost čp. 30/II v roce 1847 přenechali i s domem „U zeleného stromučp. 4/1 na náměstí své neteři Antonii, provdané Boučkové. Sem se rodiče Bohumila Boučka nastěhovali a podle Boučkovy lékařské praxe se tu začalo říkat „U doktorů“.

Nymburské předměstí vyrůstalo západně od vnitřního města. Původně zabíralo jen plochu od městských hradeb k dnešní ulici Na Vinici - malé osamělé osadě s hradištěm. Podle urbáře z roku 1553 bylo základem tohoto předměstí celkem 19 dvorců různého původu i velikosti. Největší byl panský hospodářský dvůr, založený snad krátce po husitských válkách za Jiřího z Poděbrad. V jeho sousedství blíže k městu se nacházel ještě menší dvůr obecní a kolem zeleninové zahrady a vinice, chmelnice, dokonce i šafránice. Když při velkém požáru města 16. května 1681 vyhořely na panském dvoře staré špýchary, byl na spáleništi přímo nad Labem postaven jeden veliký dvoupatrový špýchar, který svému účelu sloužil do roku 1911.

Dále k západu za předměstským a panským dvorem připomíná už jen název ulice Na Vinici, že tu byly na jižním svahu k Labi také vinice, hojně zakládané za vlády Karla IV. ve 14. století. Vinice zanikly už za husitských válek  obecní pozemky se postupně dělily a sousedé si je pronajímali jako zahrádky. Směrem k Nymburku bývala také chmelnice, za ní k užitku obce dubový les zvaný Háj a směrem k Labi ještě obecní bělidlo a obecní pazderna, sloužící ke zpracování lnu.

Protí ústí ulice Na Vinici vznikl v roce 1737 největší ze soukromých hospodářských dvorců na Nymburském předměstí. Zámožný měšťan Vrtěšický od obce koupil a sloučil všechny bývalé zahrádky, a na nich si dal postavit rozlehlý patrový dům s hospodářskými budovami. Když se jeho neteř Antonie Votočková z hospody U Zeleného stromu na náměstí č. p. 5 za městského a panského lékaře Dr. Františka Boučka, dostala dům se zahradou a okolními pozemky věnem. Celou usedlost zdědil jejich syn Dr. Bohumil Bouček, který tu pokračoval v otcově lékařské praxi. Oženil se se sestrou sochaře Bohuslava Schnircha, ovdovělou Birnbaumovou, a tak měl mnoho přátel - významných osobností - nejen v odborných lékařských kruzích, ale i mezi umělci. Všechny rád ve svém domě ubytovával a hostil zejména v počátečních úspěšných lázeňských sezonách. Roku 1961 byl dům potomkům Dr. Boučka vyvlastněn, ale už před tím sem byly umístěny jesle a mateřská škola. Po jejich odstěhování 1981 obytný dům i všechny další stavby včetně ohradních zdí zmizely a na celém prostranství mezi ulicemi Husovou, Boučkovou a Chmelnicí byl založen park.

Poděbrady, Zmizelé Čechy, Jana Hrabětová 2011

Postupní smlouva ze 4.11.1847 vkládá vlastnické právo na Františka a Antonii Boučkovou. Odevzdací smlouva z 26.10.1882 (Po smrti Františka) po jedné dvacetině Pavlíně Obereignerové, Marii Havlíčkové, Růženě Englové, Boženě Hellichové, Gabriele Brzorádové, Quidovi Boučkovi, Zdeňku Boučkovi, Otakaru Boučkovi, Františku Boučkovi, Bohumilu Boučkovi. Podle smlouvy trhové ze dne 27.5.1883 po jedné polovině Bohumilu Boučkovi a Boženě Boučkové. Odevzdací listina 2.9.1926 MUDr. Bohuslav Bouček. Od 21.7.1957 usnesení státního notářství vlastnické právo vloženo na Robertu Helfertovou, Mílu Sázavskou a Boženu Paynovou. Od 6.6.1957 Ludmila Boučková doživotní užívání. Vyvlastněno 24.3.1960.

V roce 1927 a 1934 odděleny polnosti. V roce 19.5.1938 hypotéka 20000,-. Dne 14.7.1942 úvěr 20000,-. Dne 21.6.1947 zástavní právo na zápůjčku 70000,-.

 

Primas Václav Vrtěšický, hejtman panství poděbradského a kolínského (zmíněn cca 1728)
Václav Vrtěšický primas 1704-1705
Václav Vrtěšický primas 1746-1757

Jan Vrtěšický syn Václava se oženil v roce 1725 s Marií Švorcovou dcerou Jana Švorce z Přibyslavi (str.211)

Jan Vrtěšický - poděbradský senátor - s jeho dcerou se v roce 1755 Marií Annou Vrtěšickou se oženil v roce 1755 František Dvorský puškař
Josef Vrtěšický primas 1757-1775
Jan Albrecht Dvorský 1657-1674

František Dvorský 1798-1804, rychtář, konšel, 1784 radní, 1804  primas,
Vrtěšický - dcera Marie Anna Vrtěšická se roku 1755 vdala za Františka Dvorského (* 1729 + 26.2.1816 ), syna Jana Dvorského, měšťana kutnohorského (flinetarius – puškař).

František Dvorský měl 12 dětí, 9 dcer, Anna Marie Dvorská se provdala 1796 za fořmistra Jana Frid. Bötra

 

 Zahrada rodinného domu v Poděbradech - tzv. Dvora

Hospodářská část rodinného domu v Poděbradech
pohled od pumpy

 

Obytná budova ze dvora

Studna s pumpou  (velká velikost)

 Obraz od Míly Boučkové

 

Obytná budova ze zahrady

 

V zahradě stávala mohutná pověstná lípa, před kterou se konaly společné sváteční obědy

 

Gloriet

Náčrtek z deníku Bohumila Boučka

 

Bertík - Míla - Míla - Jirka - Roberta - Jarda - Božena - Boža - Bohuša - Paula  - Šinka - Robka - služka Anna - Vláďa

Otakar - František - Terezie - Jarmila - Berta - Marie - Bohumil - Růžena - Bohuša - Jaroslav - Karolína - Quido - Jetty - Vojtěch - Růžena
Zdena - František - Božena - Božena - Růžena - Antonie - Pavlína - Gabriela - Johanna - Marie
Zdeňka - Věra - Vladislav - Olga

Osmdesáté narozeniny Antonie Boučkové

 

Míla - Míla - Bohuslav - Bohumil - Robka - Božena - Šinka - Bohuša - Jarda

Božka Folkmanová - Bohuslav Bouček - Míla Boučková - Kukun Bouček - Alžběta Birnbaumová - Bertík Birnbaum - Jarda Bouček - Anča Folkmanová - Vláďa Bouček
Boža Folkmanová - Božena Boučková - Bohumil Bouček - Míla Boučková - Roberta Schnirchová - Bohuša Obereignerová
Šinka Obereignerová - Robka Boučková - Háňa Folkmanová
foto z roku 1924-1925 v Poděbradech

Procházky u Labe

Míla -Vláďa - Božka - Kukun - Tomáš - Ivan - Robka

 

Byt Bohumila Boučka ve Dvoře

PodebradyByt01 = Podebrady13

Podedbrady15 = Byt02

Pozn: další dochované fotografie bytu se restaurují

 

Byt Dr. Bohumila Boučka - pohled směrem do zahrady

PodebradyByt01 = Podebrady13

 

Byt Dr. Bohumila Boučka - pohled směrem do zahrady

Podedbrady15 = PodebradyByt02

Brána do Dvora

 

 

 

 

Odkaz na YouTube: https://youtu.be/2LQsEwK9dqo

 

Poděbrady 1840

 

zpět

Zpět na hlavní stránku



Zpět na Místa