Curriculum vitae

sepsáno vlastnoručně Bohuslavem Schnirchem r. 1890
snad jako žadatel o profesuru na polytechnice

Bohuslav Schnirch, syn vrchního inženýra Josefa Schnircha, narozen v Praze 10. srpna 1845. Prvního vyučování dostalo se mu českým vychovatelem v Sezaně u Terstu, kdež otec jeho tehdy železnou dráhu stavěl a navštěvoval pak r. 1856(57)-1860 nižší reálku českou v Praze a 1860-63 vyšší reálku ve Štýrském Hradci kterou tamtéž s dobrým prospěchem absolvoval. Roku 1863 vstoupil jako učeň do velké kamenické dílny Greinovy, kdež dílem modelováním, dílem kamenickou prací a později vysekáváním různých ornamentálních ozdob v pískovci i mramoru zaměstnán byl. Přitom navštěvoval tamější akademii výtvarných umění za příčinou kreslení dle antiky. Osvědčiv v tomto zkušebním roce dostatečné nadání, dosáhl dovolení otce svého, státi se sochařem a odebral se do Vídně, kdež 1864 až 66 po 2 léta akademii výtvarných umění navštěvoval a zároveň vždy napůl dne v dílně sochaře Melnického zaměstnán byl. Přestoupiv r. 1866 na akademii Mnichovskou, kde též po 2 roky (do 68) ve škole prof. Widenmanna žákem byl, dosáhl tamtéž při konkurenci školní na sochu sv. Jiří 2. cenu 200 zl. a za své práce stříbrnou medaili. Tamtéž provedl též sochu Fügnerovu v životní velikosti, kterou později Pražskému Sokolu věnoval. Koncem roku 67 odebral se do Prahy, kdež navštěvoval 1 rok školu architektury u p. prof.  Zítka jako host a jemu zároveň různé práce, k. př. pomník Havlíčkův  pro hřbitov Olšanský prováděl. Tehdy též provedl modely medailonu a velkého sokola na hrobku Fügnerovu, model pro pomník Jungmannův a. j. Odebrav se zpět do Vídně, pracoval tam na různých samostatných pracích, které na výstavách veřejnou kritikou velmi dobře přijaty byly;  uvésti může zejména sochu Promethea7, pak velký relief z Illiady5 a jezdeckou sukpinu amazonskou6, která Vídeňským uměleckým spolkem (Kunstverein) ku slosování zakoupena byla. Roku 1870 nastoupil cestu do Italie, aby tam po 3 léta, hlavně v Římě, pilné studie v každém ohledu konal a též některé práce provedl. Zhotoviv tam v životní velikosti sochu Lédy, ml. bakcha s pardálem, mramorové poprsí prof. Straky, konkurenční skizzu pro musy na Národní divadlo a mnohé různé skizzy, věnoval též značně času ku studiím architektonickým a ornamentálním10, vyměřuje, rýsuje a maluje s architekty Machytkou, Schmoranzem, Wiehlem, Zeyerem, Querpoldem aj. vše, co se mu krásného v Římě, Orvietu, Viterbu, Florencii, Neapoli, Pompejích a t. d.  naskytovalo.

Na konci roku 1870 (1873) vrátil se do Prahy, když ještě do 1. února ztvárnil konkurenční skizzu trigy pro Národní divadlo, při kteréž konkurenci pak zároveň též i za sochy mús přední ceny v úhrnu 1800 zl. obdržel. Vyzván jsa několika P. T. profesory nově založené české polytechniky v Praze, ucházel se o místo učitele modelování tamtéž a byl prima lana navržen. Místo to obsadil však slavný zemský výbor zesnulým Tomášem Seidanem. Zřídiv si vlastní dílnu, při čemž též sgrafita na něm také kreslil a provedl, byl nadále stále v Praze činným a prováděl různé ornamentální i figurální práce pro čelné budovy monumentální, kteréžto práce přesně chronologicky utříditi nelze. Architekt prof. Zítek svěřil mu veškerou ornamentální výzdobu Kolonády Karlovarské, rovněž i pro Národní divadlo, vyjma několika menších, již hotových modelů, veškeré ornamentální práce pro fasády (částečně i v kameni) i pro vnitřek budovy (zejména i hlavní strop, proscenium, pažení loží, královské místnosti, foyery, a t. d.). Přitom bylo mu též vypracovat program i komponovati celé partie myšlénkami svislých plastických dekorací fasády, ku. př. obou loggií aj. Tamtéž provedl v kameni Apolla s 9 musami a 14 reliéfů umění nad oblouky loggie, jakož i provisorní model trigy ve skutečné velikosti na místě. Později zhotovil též, po studijní cestě za tím účelem do Drážďan, Berlína, Brunsviku, Hannoveru a t. d. konané, oba pomocné modely trigy v 1 skutečné velikosti a byl právě při provádění velkých provisorních modelů na místě zaměstnán, když katastrofa požáru r. 1881 nastala a provisorní i pomocné velké modely zničila.

Po požáru Národního divadla svěřena opět veškerá ornamentální práce panem vládním radou prof. Schulzem Bohuslavu Schnirchovi, který ji jakož i figurální práce i v tympanonu, na proscéniu, na královské ložii 14 medailonů v král. kanceláři a to vše řádně a rychle provedl. O pracích těch vyslovili se i cizí znalci velmi pochvalně.

Téměř současně provedl řečený též značnou většinu celé ornamentální dekorace Rudolfina uvnitř i zevně pro oba architekty Zítka a Schulze, mimo to i 2 velké sochy Bramanti a Iktynu, 2 sfingy, 2 velké lvy korunní, různé masky a t. d.

 

Josef Zítek

Při stavbě Vídeňského parlamentu svěřeno mu provedení tří alegorických 2 1 m. vysokých soch: 'zmužilost', 'síla' a 'chytrost' v kararském mramoru, které do té míry spokojenosti architekta Ant. (Theofila) Hansena došly, že 2 z nich na attiku hlavní fasády (proti okružní třídě) postaviti kázal, ač vlastně pro dvorní figuranty určeny byly.

Zatím dostavěli monumentální budovu musejní a tu projevil autor její, pan vládní rada prof. Schulz pevnou důvěru znovu žadateli, svěřiv mu opět veškeré ornamentální práce na fasádách, zejména velmi bohaté obsáhlé dekorace hlavního patra, jakož i uvnitř budovy též větší část byla mu prováděti. Při konkurenci na velké reliefní sochy nad oblouky risolitů obdržel 1. cenu a při druhé konkurenci na figurální výzdobu dosáhl pak cenu a provedení velkých 4 sousoší, které pak při výši 8 metrů a velké složitosti jejich (průměrně stavěna jedna skupina ze 102 až 108 balvanů) přeci během téměř jednoho roku provedl a usadil. Jsou to skupiny 'nadšení', 'obětavost', 'láska k pravdě' a 'láska k minulosti'.

 

NM-Aleg01.jpg (50457 bytes)

NM-Aleg02.jpg (41770 bytes)

NM-Aleg04.jpg (58138 bytes)

NM-Aleg03.jpg (29663 bytes)

 

Při konkurenci na fontanu před Rudolfinem29 obdržel pak před rokem polovinu sloučené 1. a 2.  ceny.

V poslední době provedl čtvery modely na 21. ks 1 metrových náplní pro Rudolfinum, které zjara poškozená sgrafita nahraditi mají. Před tím pak modely na pomník králi Jiřímu26 v Poděbradech v 1 a částečně i 1/1 velikosti, kteréž jezdecká socha téměř dvojnásobné velikosti z mědi tepaná (práce to, jaká dosud v Rakousku provedena nebyla) na příští jubilejní výstavě na vynikajícím místě postavena bude.

Taktéž pro novou budovu Hypoteční banky provedl mimo střed hlavního risolitu veškerou ornamentální dekoraci přední i obou postranních fasád a sice modely i provedení v kameni.

Z menších prací dlužno uvésti i Hálkův pomník na Karlovu náměstí (ten byl ovšem na uzavřené místo v městských sadech komponován, jen zvláštní shodou okolností nyní tak postaven jest, že náležitě účinkovati nemůže). Dále velkou fontanu pro vilu Groebovu ve Vršovicích, bohatou hrobku pro r. Gollerovu na Vin. hřbitově, 6 hrobek na Olšanských hřbitovech, 2 na Mělnickém24, také na Mladoboleslavském a Döblinském a Vyšehradském hřbitově různé větší hrobky se sochami a ornamentální výzdobu. Mimo to provedl sochu Turinského, 2 velké znaky proboštství a kašnu v Poděbradech, různé vázy, … atd. Všechny tyto odvedené práce zhotoveny dle vlastních nákresů a plánů do všech podrobností  žadatelem. Též modely velkých kandelábrů před Národní divadlo provedl dle návrhu p. vládního rady Šulce (Schulze). Rovněž veškeré modely pro skvostnou skříň, kterou svého času obec Pražská pro korunní princeznu Štěpánku co dar svatební zhotoviti dala.

Mimo to zhotovil řadu poprsí jako: Žižky11, Karla IV, prof.  Straky, pí. Sklenářové, Palackého, Hálka, prof.  Šembery, a jiné privátní jakož i medailony: Fügnera a Tyrše s velkýma palmama, Husa, Hálka, Kulicha, a též mnoho privátních portrétů, též různé fasády domů provedl řadou ozdob ornamentálních, masek a t. d.

Veškeré výše uvedené práce provedl velkým dílem sám, dílem za spolupracovnictví  různých sochařů z Čech, Vídně, Mnichova, Berlína, Itálie a tak, jak toho práce právě vyžadovaly. Tak kupř. zaměstnával r. 1882 přes 16 sochařů ve třech dílnách současně a sice na Rudolfinu, v České polytechnice a ve svém domě. Mimo to vyšla z jeho dílny řada žáků, mezi nimi též mnozí nastávající učitelé modelování pro střední školy, kteří u dotyčných instancí poukázáni byli, aby přinesli vysvědčení z modelování ornamentálního  buď od žadatele, nebo od školy na technice. Nyní právě nalézá se u něho 5 žáků, z nichž 1 akademik z Vídně po tříleté frekvenci s dobrým výsledkem, 2 z pražské akademie a 2 z umělecko průmyslové školy (Kunstgewerb.) v Praze.  

Dle uvedeného vysvítá, že Bohuslav Schnirch od roku 1868, tedy přes 20 let  zejména pracemi ornamentální dekorace se zabývá a sice 1 rok co žák architektury p. prof.  Zítka, 3 léta společně s různými architekty v Itálii různými studiemi a od té doby pak prakticky ve službách a pod vedením předních našich architektů, P. T. pánů profesorů Zítka a Šulce (Schulze), to vzácné maje štěstí, spolupůsobiti u rozmanitých plánů prováděje od 16 let práce dekorativní, každého spůsobu, na nejpřednějších a nejmonumentálnějších budovách našich, při čemž zajisté, že mnohé vzácné zkušenosti v oboru ornamentiky a upotřebení této v rámci architektury, nabyl, zejména při velké lásce a činném interesu, jaký vždy pro obor ten choval.

V Praze dne     1891

Bohuslav Schnirch

 

 

Pozn.: Rukopis je opatřen pouze letopočtem, podle obsahu mohl být napsán již v roce 1890.

Pozn.: Indexy u některých děl nepocházejí od B. Schnircha a patrně se vztahují k některému seznamu jeho prací.

Pozn.: Nečitelná místa rukopisného životopisu jsou vyznačena šedou barvou písma.

Pozn.: Životopis čítá 4 strany rukopisného textu.

Pozn.: Podtrhávání v textu vlastní rukou od autora.

Pozn.: Jindřich Fügner * 12.9.1822 † 15.11.1864 (65) zakladatel Sokola

Pozn.: Belgická princezna Stefanie, choť korunního prince Rudolfa

Pozn.: Antonín Wiehl * 1846 † 1910, architekt zpět

Pozn.: Jan Zeyer * 1817 † 1903 český architekt, stavitel, žák Josefa Zítka, návrhy: dva domy v ul. Karolíny Světlé, dům v Divadelní ul. (s Wiehlem) bratr básníka Julia Zeyera zpět

Pozn.: Jan Machytka * 1844 † 1899 architekt, žák prof. Josefa Zítka, od r. 1885 ředitel Uměleckoprůmyslové školy v Praze  zpět

Pozn.: František Schmoranz * 1845 † 1892 architekt zpět

Pozn.: Mezi Schnirchovy žáky patřili například Milan Havlíček 1873-1917, Josef Strachovský 1850-1913, Ludvík Kuba 1863-1956, Eduard Mann 1872-1887... zpět

 

 

Zpět na hlavní stránku