Alois Vojtěch Šembera

 

Alois Vojtěch Šembera * 1807 † 1882 profesor filologie 1877

Alois Vojtěch Šembera  * 21. 3. 1807 Vysoké Mýto, † 23. 3. 1882 Vídeň - český historik a filolog.
Mladý Šembera na sebe upozornil již za svých studií na litomyšlském gymnáziu vtipnými epigramy a překlady z Vergilia.
Studoval filosofii a posléze práva v Praze na universitě a byl, stejně jako jeho mnozí souvěkovci, vtažen do víru národního hnutí první poloviny 19. století. Přátelil se s českými buditeli V. Hankou, F. Palackým a J. Jungmannem, příspíval do českých novin a časopisů, často i pod pseudonymem Mudromil Mýtský.
Po studiích (1830) nastoupil do státní služby v Brně, odkud přešel roku 1839 na stavovskou akademii do Olomouce. Mnoho cestoval po archivech Čech, Moravy, Slezska a Rakouska. Sbíral prameny k českým dějinám i k dějinám významných českých rodů. Roku 1847 se vrátil do Brna, kde mu byla svěřena správa zemského archivu. Odtud odešel po revoluci (1849) do Vídně. Stal se profesorem na vídeňské universitě a zároveň mu byla svěřena redakce českého zákoníku říšského.
Šemberův záběr byl obrovský. Nejenže neustále publikoval z oboru historie, literární historie, práva, demografie, lingvistiky a řady dalších, ale byl neustále činný i veřejně. Byl také po Dobrovském druhým Čechem, který vystoupil zcela kriticky a nekompromisně proti pravosti Rukopisů. Přinesl nejkritičtější rozbor, za což byl obhájci Rukopisů napadán, vláčen tiskem a byly vzneseny i mnohé pochybnosti o jeho češství. Teprve roku 1886 mu nová rozhodčí komise vedená profesorem J. Gebauerem dala za pravdu, a tím i jistou morální satisfakci, byť to bylo již čtyři roky po jeho smrti.
Jeho nejvýznamnějšími díly jsou Historie starších moravských desek zemských, desek opavských a krnovských (1846), Základové dialektologie československé (1864), Dějiny řeči a literatury československé I., II. (1858, 1861) či Paměti a znamenitosti města Olomouce (1861).

lfancy3.gif (583 bytes)

Alois Vojtěch Šembera * 21.3.1807 † 23.3.1882   filolog a historik
Rodák z Vysokého Mýta vystudoval filologii a historii na pražské univerzitě a věnoval se výuce těchto oborů na stavovské akademii v Olomouci a v Brně. Byl obětavým organizátorem českého národního života na Moravě a ovlivňoval svým vlastenectvím a rozhledem i studenty olomoucké univerzity. V roce 1849 se stal profesorem českého jazyka a literatury na vídeňské univerzitě. Z velkého množství jeho historických i literárně historických prací je možno jmenovat jeho díla o vpádu Mongolů na Moravu, o historii pánů z Boskovic či dějiny řeči a literatury „českoslovanské“, a zvláště základy dialektologie. V závěru svého života se postavil kriticky proti Rukopisům, které považoval za padělky, čímž si znepřátelil českou vlasteneckou veřejnost.

 

 

Alois Vojtěch Šembera
 

 

 

 

 

lfancy1.gif (1168 bytes)

Zpět na osobnosti

 

Zpět na hlavní stránku