Projekt fontány před Rudolfinem

Navrhli a provedli sochař Bohuslav Schnirch a architekt Josef Fanta.

Otisk ze Světozora, Soutěžní projekt pod heslem Zdrojem buď vždy zdraví, čistoty a síly získal v konkursu roku 1891 čestné uznání

Fontána před Rudolfinem.
Návrh s heslem Zdrojem buď vždy zdraví, čistoty a síly, vyznamenaný čestným uznáním. Provedli sochař Bohuslav Schnirch a architekt Josef Fanta.
Jako druhou cenou poctěny projekt L* týchž autorit, jehož reprodukci podali jsme v čísle minulém, tak i tento čestným uznáním vyznamenaný návrh budil pozornost již i neobyčejně pečlivým provedením všech části a podrobností.
Nízký bassin vystupuje z květinového parterru. Kolem vnějšího vodojemu táhne se pás trávníkový, jejž objímá cesta 4 m široká. Na čtyřech místech nalézají se u cesty kruhová sedátka pro obecenstvo, v jejichž středu vypínati se mají větší palmy ve vázách na vysokých podstavcích. Na obrubě spodního tohoto bassinu umístěno 8 roztomilých dětských figur, držících zvířata vodní, jež chrlí proudy vody ku středu bassinu. Proti nim vystupují na přídích lodních krásně vyvedené postavy čtyř vil, jež třímají charakterisující dary, čtyři hlavni přítoky Vltavy: Lužnice, Sázava, Otava a Berounka. Stojící postavy na středním sloupu nad prostřední vázou jsou allegorie Zdraví, Čistoty a Síly, kterýchžto předností zdrojem má býti Praze povždy Vltava.
Hlavní proud vody při této fontáně metán jest z nejvyššího bodu jejího do výše 25 metrů; proud ten padaje dolů roztřišťuje se o obrubu mísy nejvyšší a spadá do vázy prostřední, na jejíž kruhové obrubě nalézá se 12 lvích hlav, z nichž voda proudí do bassinu spodního, do něhož mimo to proudy vod chrlí se z výtoků, nalézajících se v mušlích mezi konsolami kruhového podstavce. S osmi zmíněnými trysky na obrubě spodního bassinu jest tedy celkem 25 výtoků vody, z nichž je 9 tryskův.
Navržená fontána myšlena jest z tvrdého pískovce žehrovického a z bronzu. Z tohoto provésti by se měly: klučina s festonem na vrcholu fontány, tři stojící figury allegorické v hořejší její části, lví hlavy na obrubě prostřední mísy, čtyři štítky na její patce, mušle s delfíny mezi konsolami, dívčí postavy na přídích lodních, reliéfy desk v tabulkách vnitřního vodojemu a dětské postavy se zvířaty na obrubě zevního vodojemu, tedy krátce veškera figurální čásť.

Světozor roč. 22 č. 22

 

Projekt fontány před Rudolfinem v Praze
Navrhli a provedli sochař Bohuslav Schnirch a architekt Josef Fanta
značka L*
Při konkursu 1891 vyznamenán cenou druhou.
otisk ze Světozora

Detaily provedení z pozůstalosti BS, fotografie 6x10 - 1891

Detaily provedení z pozůstalosti BS, fotografie 6x10 - 1891

 

Dary vod 1897

Bystrost proudu - Pramen 1897

Bystrost proudu - Pramen 1897

Konkurence na fontánu před Rudolfinem v Praze 1897
Konkurenční návrh J. Fanty a B. Schnircha, poctěný první cenou a doporučený k provedení
Pohled z náměstí ve směru k Malé  Straně.

Detail 1897
Života a zdraví vnášejte věčně v drahý náš kraj Vltaviny.
Proudy bystrosti svojí a štědrou sklizeň dávejte sil nám na vzdory věkům.

Téměř šest let po slavnostním otevření pražského Rudolfina (1885) byla vypsána soutěž na zvelebení rozsáhlého prostranství před vlastní koncertní budovou (dnešní Náměstí Jana Palacha). Přestože soutěžní porota udělila několik cen a čestných uznání, k realizaci nebyl doporučen žádný z přihlášených návrhů. Podobná situace se pak zopakovala ještě dvakrát. Do soutěží se s různě obměňovanými návrhy přihlašoval i sochař Bohuslav Schnirch, spoluautor sochařské výzdoby Rudolfina. Zatímco Schnirch měl pojednat sochařskou složkou návrhů, architektonický koncept zpracovával Josef Fanta. Cesta obou mužů za novým vodním prvkem Prahy se ubírala postupnou redukcí původně poněkud přebujelé plastické výzdoby a zjednodušováním architektonického členění. V Galerii Jiřího Karáska se zachovaly dva sádrové modely (inventární č. IP 4 a IP 5), části Schnirchova a Fantova modelu, kterým obeslali v pořadí třetí soutěž konanou v roce 1897. Jejich představa nové fontány se odvíjela od ústředního prvku v podobě obelisku zdobeného reliéfy s tématy „Život a zdraví“ a „Čistota a krása,“ které doplňovaly hymnické verše oslavující životodárnost vody. Podstavu obelisku oklopovaly sochy volavek, jimž měla ze zobáků prýštit voda. Spodní etáž obelisku byla krom toho doplněna o dvě alegorie, jejichž sádrové modely získal později do sbírky Jiří Karásek. První z nich, „Bystrost proudu“, měla podobu muže vylévajícího vodu z amfory. Druhá alegorie pojednávala téma „Dary vod“, personifikované ženskou postavou nabízející misku s vodou. Celý obelisk společně se sochařskou výzdobou tvořil střed osmihranného bazénu, po jehož vnější obrubě byly rozmístěné dětské postavy, které držely další vodní chrliče ve tvaru ryb a mořských hadů. Přestože tento návrh dvojice Schnirch-Fanta získal v soutěži první cenu, nebyl, podobně jako jeho vítězní předchůdci v minulých soutěžích, doporučen k realizaci. Zdá se, že komisi vadil především prvek obelisku, který by dle jejich názoru nevhodným způsobem opticky ovládal celý prostor před budovou Rudolfina.

 

Sádrový model střiku na kašnu 1897

 

 

Ilustrace k článku

Anonymní článek: Fontána před Rudolfinem v Praze, Zivot, 1897/číslo 4 (strany 81 - 136), str. 109-110,
cit dle: http://depositum.cz/knihovny/zivot/strom.clanek.php?clanek=20363

 

Zpět na Některé práce Bohuslava Schnircha

Zpět na hlavní stránku