Národní divadlo
Bohuslav Schnirch
Národní divadlo - naše chlouba - je velkým pomníkem činnosti Schnirchovy. Musy a Apollo, figur. náplně v obloucích hlavní loggie (allegorie umění vůbec), vlysové náplně (umění divadelní), náplně v Divadelní ulici, všecka výzdoba průčelí král. lože atd., trigy a kandelábry jsou dílem Schnirchovým., jakož i uvnitř plastická výzdoba loží a proscenia, zvláště tympanon (Čechie žehnající divadelnímu umění), v král. loži medaillony měsíců a den i noc, vlysy, stropy atd. Tato díla postavila jej v popředí všech umělců a učinila jméno jeho tak populárním, jako žádné té doby nebylo. (Dušek) |
Apollon a 9 múz, trigy,
Budova Národního divadla
Slavnostní položení základního kamene 16.5.1868 foto F. Fridrich z budovy Prozatímního divadla
Tři objekty, které se staly základem pro postavení Národního divadla
Prozatímní divadlo
Náčrtky Josefa Zítka
ukazují, jak se postupně vyvíjela jeho představa:
Zítek řešil situaci jako samostatné divadlo bez ohledu na
budovu Prozatímního divadla
Náčrtek Josefa Zítka
Náčrtek Josefa Zítka
Náčrtek Josefa Zítka
Náčrtek Josefa Zítka 1865
Náčrtek Josefa Zítka
Náčrtek Josefa Zítka 1865
Náčrtek Josefa Zítka
Náčrtek Josefa Zítka
Náčrtek Josefa Zítka
Zítkův soutěžní návrh
Stavební dokumentace Josefa Zítka
1786
první žádost o privilej ke zřízení divadla, zamítnuta 1844 první reálné úvahy o stavbě divadla 29.1.1845 Palacký předložil žádost o „privilej na vystavění, zařízení, vydržování a řízení“ samostatného českého divadla IV. 1845 privilej udělena 1845 Jednota pro divadlo české hrabě Josef Matyáš Thun a F. L. Rieger - zamítnuto 1850 ustaven Sbor pro postavení národního divadla v Praze (funguje do 1886) - předseda Palacký, intendatnt českého divadla A. P. Trojan vybral pozemek 10.7.1850 povoleny sbírky na divadlo - vyřizuje A. P. Trojan a hrabě Albert Nostic-Rieneck IX.1850 první shromáždění (schůze) Sboru pro zřízení Národního divadla, volba výboru - 150 účastníků 1851 první provolání k zahájení sbírek na zdar Národního divadla (nazdar): „Slovo k upřímným přátelům národa českého“ (napsal Palacký) 1852-1853 zakoupen pozemek 1854 vypsána soutěž na postavení prozatímního divadla 1860 Rieger pověřen Zemským výborem funkcí intendanta národního divadla, předsedou sboru se stává Karel kníže Schwarzenberg, rezignoval 1862 Ullmann - zahájena stavba prozatímního divadla 18.11.1862 po šesti měsících prozatímní divadlo otevřeno 1863 předsedou sboru Rieger 1865 Rieger kritizován za pasivitu, odstoupil, předsedou F. Urbánek, zásadní vliv K. Sladkovského, sbírky 1865 vyzván Zítek, aby vypracoval projekt, také vyzváni I. Ullmann a J. Niklas 1866 nová soutěž, architekt Zítek dodatečně potvrzen 5.-14.5.1868 svezeno 23 základních kamenů, deset očíslovaných, poklep na kámen č. 3 16.5.1868 položení základního kamene za přítomnosti až 150 000 lidí, průvod trvající hodinu a půl od Invalidovny v Karlíně zpěvácké spolky, sokolové, krojovaná jízda, granátnická hudba, kožešníci, zlatníci, řezníci, studenti, ochotníci, bednáři, dráteníci, politici, zahraniční hosté, krajané z USA 1869 zřízena stavební kancelář u Žofína 1874 stavitel František Havel 1877 postavena střecha staročeši kritizují maldočeské vedení Sboru 1877 Sladkovský odstoupil z funkce předsedy Sboru, předsedou Rieger 1880 založeno správní Družstvo Národního divadla 11.6.1881 první představení Smetanovy Libuše (premiéra) z dvanácti představení před požárem na počest návštěvy korunního prince Rudolfa 12.8.1881 požár - pojišťovna zaplatila 300 000 zlatých nové sbírky - za 47 dní vybrán milion zlatých, přispělo 45% Pražanů Zítek rezignoval pověřen Josef Schulz snížení kapacity - původní záměr 2500, Zítek 1800, Schulz 1380 18.11.1883 definitivní otevření - opět Smetanova Libuše 1883 název Královské české zemské a národní divadlo 1883-1885 ND převzalo i scénu Arény (sezónní divadlo) 1900 Zemský výbor neobnovil smlouvu s Družstvem Národního divadla (staročeši), ale podepsal smlouvu s mladočeskou Společností Národního divadla, funguje do r. 1920 1918-1930 název České zemské národní divadlo 1930 název Národní divadlo, adresa Národní 2, Národní divadlo převedeno do správy státu 1977-1983 rekonstrukce - snížen počet sedadel na 986 2012 - 9.12.2015 oprava pláště budovy |
perokresba Emila Zillicha
František Palacký při položení
základního kamene Národního divadla 16.5.1868:
„Ve
jménu národa v Čechách i na Moravě jednotného požehnejž pán Bůh dílu svatyně
této, na které národu českému zjevovati a před oči stavěti se má všeliká mravní
pravda i krása.“
při
slavnosti zpíval Hlahol pražský
zároveň
v prozatímním divadle premiéra Smetanova Dalibora
Některé
postavy lze identifikovat:
1 ? 2 Erben 3
Trojan? 4 Rieger (staročech, prosadil
prozatímní divadlo) 5 Tyrš 6
Hálek 7 Sladkovský (mladočech) 8
Palacký
(staročech) 9 Neruda 10 Hlávka
Jan Jungmann, Antonín Čížek, Maxmilián
Berger, Gabriel Žižka, Ferdinand Urbánek cukrovarník přejímal kameny, František
Řivnáč knihkupec (pokladník), Smetana?
F. L. Rieger při položení základního kamene Národního divadla 16.5.1868
Kladívko a zednická lžíce použité při položení základního kamene
Stavba základů 1869
Dokončovací práce na střeše
Divadlo před dokončením - ještě bez modelu trig
Zítkovo divadlo na jaře 1881 před požárem s jedním Schnirchovým modelem trig, s Prozatímním divadlem
Národní divadlo v rukou řemeslníků
Rytina Soběslava Pinkase
Josef Zítek koncipoval klenby loggie jako opakování oblouku z původního
řetězového mostu, čímž vytvořil
komorní atmosféru vyústění Národní třídy na nábřeží.
Tento půvabný refrén zmizel po zbourání
mostu.
Národní divadlo zatím bez sousoší trig podle Zítkova projektu opakovalo refrén oblouků mostních pilířů.
Řetězový most císaře Františka I. od Bedřicha Schnircha a Národní divadlo se sochami múz od Bohuslava Schnircha, zatím bez trig
Antonín Wagner - Záboj
Schnirchova výzdoba lóží a
interiéru
Výzdoba královské/císařské/presidentské lóže
Karyatidy
![]() |
Karyatida
Medailony 12 měsíců a den a noc v královské lóži
|
Umístění medailonu Leden v královské lóži
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Modely Schnirchových medailonů měsíců pro Královskou lóži Národního divadla
|
|
Schnirchovy medailony 'Den' a 'Noc' pro Národní divadlo
Schnirchova výzdoba Národního divadla - Emblémy 'Architektura' a 'Malířství'
Proscénium
Schnirchův tympanon nad scénou: vítězná Čechie věnčí hlavy múz Melopomeny a Thalie, provázené Apollem a Dionýzem
Výzdoba interiéru
Opona Františka Ženíška z roku 1880 zničená při
požáru v roce 1881
Alegorie Génia umění doprovázená vlevo alegorií Hudby a vpravo alegorií Dramatu.
Návrh Ženíškův skutečně nejjednodušeji a nejvhodněji za předmět návrhu svého zvolil alegorii Dokončení stavby Národního divadla v podobě ušlechtilé postavy ženské, jež provázena jsouc Hudbou, Komedií a hošíkem radostnými fanfárami zvěstujícím pamětihodnou událost, s pažemi triumfálně pozdviženými a v rukou svých držíc věnec vavřínový a ratolest palmovou, vznáší se nad červánky vycházejícího slunce. Světozor, 1880, s. 143
Na oponě se uprostřed vznášel Génius s vavřínovým věncem v pravé a s palmovou ratolestí v levé ruce. Vpravo byla alegorická postava Hudby a vpravo Dramatu. Pod oponou byl vlys, který připomínal Mánesův „Život na panském sídle“. Drobné postavičky vykládaly z velké nákladní lodi stavivo k Chrámu znovuzrození. Vlevo byla alegorická postava Prahy a vlevo Vltavy. Dobromila Lebrová |
Génius českého národa -
Ženíškova variantní
studie k oponě
ze studie je zřejmé směřování ke kompozici do kruhu
Skutečné provedení nedochované opony se lišilo od dochovaného návrhu
Opona Vojtěcha Hynaise z roku 1883
V. Hynais: „Myšlenka opony vznikla po požáru z obrovského zdrcení po tom neštěstí. Kdekdo obětoval co mohl; ta všeobecná obětavost i nejchudších vrstev, kuráž nepoddat se tomu a odolat - (...) mně tak imponovala, (...) že jsem si řekl, to je něco, co si ten národ zaslouží, aby se zvěčnilo.“ „Hleděl jsem znázorniti strasti a konečné vítězství národního podniku, okamžité nadšení celého národa po požáru loňském zasluhuje dle mého mínění uvěčnění, čemuž bych vše síly obětoval.“ K alegorii sedící Slávie (údajně namalována podle manželky Oskara Rexe, Hynaisova přítele) přichází postava Čechie (údajně namalována podle Marie „Suzanne“ Valadonové), nad níž před Chrámem múz stoupá vzhůru anděl Slávy Čechie (génius národa), a přicházejí skupiny postav dárců, řemeslníků a umělců. Postava řemeslníka před soklem levého sloupu byla údajně inspirována přítelem Hynaise malířem Václavem Sochorem. Pod postavou anděla postavy mužů symbolizují tragedii, komedii a drama. Vpravo matka s dítětem na ruce a s malým děvčátkem přinášejí dar do sbírky, postava vybírající příspěvky na zdar divadla podobná mnichovi je autoportrét Hynaise. Autor se pokusil zaznamenat národní nadšení shrnuté v hesle Národ sobě. |
František Ženíšek - Vzkříšení umění
opakující se refrén hošíka s fanfárami, který byl na původní oponě, zmizel po požáru a instalaci nové
opony
Zlatý věk - Ženíškův nákres pro foyer Národního divadla
První i druhý lustr modeloval Bohuslav Schnirch
František Ženíšek
- malířská stropní výzdoba
plastickou výzdobu včetně mříží modeloval
Bohuslav Schnirch
František Ženíšek
Architektura
František Ženíšek
Epika
František Ženíšek
Hudba
František Ženíšek
Lyrika
František Ženíšek
Malířství
František Ženíšek
Sochařství
František Ženíšek
Tanec
František Ženíšek
Lyrika
František Ženíšek
Epika
|
|
Schnirchova pamětní medaile prodávaná při
příležitosti otevření Národního divadla
Schnirchův návrh plakety na podporu
obnovy požárem zničeného Národního divadla, patinovaná sádra,
Ø
16 cm, 1881;
soukromá sbírka, foto JP
Mřížka podle Schnirchova návrhu
Apollon a Musy (podrobnosti)
14 soch pro oblouky lodžie
|
Múzy
Terpsichore, Polyhymnia a Calliope pro Národní divadloPo požáru
Národního divadla zakoupilo nepříliš poškozenou sochu Calliopé z roku 1876 (múza
epické písně) město Chrudim
kde stojí dodnes (2005) a pro divadlo byly zhotoveny nové sochy v rámci obnovy
Schnirchův výkres pro plastické dekorace fasády
1. Čt: Národní divadlo tak, jak je neznáte Základní kameny
2. Čt: Národní divadlo, jak je neznáte Trigy
3. Čt: Národní divadlo, jak je neznáte Opony
4. Čt: Národní divadlo, jak je neznáte Lustr
5. Čt: Národní divadlo, jak je nezáte Múzy
6. Čt: Národní divadlo, jak je neznáte Jeviště
7. Čt: Národní divadlo, jak je neznáte Hynaisova opona
8. Čt: Národní divadlo, jak je neznáte Prezidentská lože
9. Čt: Národní divadlo, jak je neznáte Malé foyer
10. Čt: Národní divadlo, jak je neznáte Podzemí
11. Čt: Národní divadlo, jak je neznáte Architekt Zítek
12. Čt: Národní divadlo, jak je neznáte Lunety
13. Čt: Národní divadlo, jak je neznáte Prezidentský salonek
14. Čt: Národní divadlo, jak je neznáte Ředitelna
15. Čt: Národní divadlo, jak je neznáte Střecha
16. Čt: Národní divadlo, jak je neznáte Národ sobě
Dějiny udatného českého národa - Národní divadlo
Schnirchův reliéf v hledišti
Zpět na Některé práce Bohuslava Schnircha
Zpět na hlavní stránku