Národní divadlo

Bohuslav Schnirch

Trigy

Apollo a Musy

Požár Národního divadla

Národní divadlo - naše chlouba - je velkým pomníkem činnosti Schnirchovy. Musy a Apollo, figur. náplně v obloucích hlavní loggie (allegorie umění vůbec), vlysové náplně (umění divadelní), náplně v Divadelní ulici, všecka výzdoba průčelí král. lože atd., trigy a kandelábry jsou dílem Schnirchovým., jakož i uvnitř plastická výzdoba loží a proscenia, zvláště tympanon (Čechie žehnající divadelnímu umění), v král. loži medaillony měsíců a den i noc, vlysy, stropy atd. Tato díla postavila jej v popředí všech umělců a učinila jméno jeho tak populárním, jako žádné té doby nebylo. (Dušek)

 

Apollon a 9 múz, trigy,

 

Budova Národního divadla

Slavnostní položení základního kamene 16.5.1868 foto F. Fridrich z budovy Prozatímního divadla

 

Tři objekty, které se staly základem pro postavení Národního divadla

Prozatímní divadlo

lfancy3.gif (583 bytes)

Náčrtky Josefa Zítka ukazují, jak se postupně vyvíjela jeho představa:
Zítek řešil situaci jako samostatné divadlo bez ohledu na budovu Prozatímního divadla


Náčrtek Josefa Zítka


Náčrtek Josefa Zítka


Náčrtek Josefa Zítka


Náčrtek Josefa Zítka 1865


Náčrtek Josefa Zítka


Náčrtek Josefa Zítka 1865


Náčrtek Josefa Zítka


Náčrtek Josefa Zítka


Náčrtek Josefa Zítka


Zítkův soutěžní návrh


Stavební dokumentace Josefa Zítka

lfancy3.gif (583 bytes)

1786 první žádost o privilej ke zřízení divadla, zamítnuta
1844 první reálné úvahy o stavbě divadla
29.1.1845 Palacký předložil žádost o
privilej na vystavění, zařízení, vydržování a řízení samostatného českého divadla
IV. 1845 privilej udělena
1845 Jednota pro divadlo české hrabě Josef Matyáš Thun a F. L. Rieger - zamítnuto
1850 ustaven Sbor pro postavení národního divadla v Praze (funguje do 1886) - předseda Palacký, intendatnt českého divadla A. P. Trojan vybral pozemek
10.7.1850 povoleny sbírky na divadlo - vyřizuje A. P. Trojan a hrabě Albert Nostic-Rieneck
IX.1850 první shromáždění (schůze) Sboru pro zřízení Národního divadla, volba výboru - 150 účastníků
1851 první provolání k zahájení sbírek na zdar Národního divadla (nazdar):
Slovo k upřímným přátelům národa českého
(napsal Palacký)
1852-1853 zakoupen pozemek
1854 vypsána soutěž na postavení prozatímního divadla
1860 Rieger pověřen Zemským výborem funkcí intendanta národního divadla, předsedou sboru se stává Karel kníže Schwarzenberg, rezignoval
1862 Ullmann - zahájena stavba prozatímního divadla
18.11.1862 po šesti měsících prozatímní divadlo otevřeno
1863 předsedou sboru Rieger
1865 Rieger kritizován za pasivitu, odstoupil, předsedou F. Urbánek, zásadní vliv K. Sladkovského, sbírky
1865 vyzván Zítek, aby vypracoval projekt, také vyzváni I. Ullmann a J. Niklas
1866 nová soutěž, architekt Zítek dodatečně potvrzen
5.-14.5.1868 svezeno 23 základních kamenů, deset očíslovaných, poklep na kámen č. 3
16.5.1868 položení základního kamene za přítomnosti až 150 000 lidí, průvod trvající hodinu a půl od Invalidovny v Karlíně zpěvácké spolky, sokolové, krojovaná jízda, granátnická hudba, kožešníci, zlatníci, řezníci, studenti, ochotníci, bednáři, dráteníci, politici, zahraniční hosté, krajané z USA
1869 zřízena stavební kancelář u Žofína
1874 stavitel František Havel
1877 postavena střecha
staročeši kritizují maldočeské vedení Sboru
1877 Sladkovský odstoupil z funkce předsedy Sboru, předsedou Rieger
1880 založeno správní Družstvo Národního divadla
11.6.1881 první představení Smetanovy Libuše (premiéra) z dvanácti představení před požárem na počest návštěvy korunního prince Rudolfa
12.8.1881 požár - pojišťovna zaplatila 300 000 zlatých
nové sbírky - za 47 dní vybrán milion zlatých, přispělo 45% Pražanů
Zítek rezignoval
pověřen Josef Schulz
snížení kapacity - původní záměr 2500, Zítek 1800, Schulz 1380
18.11.1883 definitivní otevření - opět Smetanova Libuše
1883 název Královské české zemské a národní divadlo
1883-1885 ND převzalo i scénu Arény (sezónní divadlo) 
1900 Zemský výbor neobnovil smlouvu s Družstvem Národního divadla (staročeši), ale podepsal smlouvu s mladočeskou Společností Národního divadla, funguje do r. 1920 
1918-1930 název České zemské národní divadlo
1930 název Národní divadlo, adresa Národní 2, Národní divadlo převedeno do správy státu 
1977-1983 rekonstrukce  - snížen počet sedadel na 986
2012 - 9.12.2015 oprava pláště budovy

 

perokresba Emila Zillicha
František Palacký při položení základního kamene Národního divadla 16.5.1868:
„Ve jménu národa v Čechách i na Moravě jednotného požehnejž pán Bůh dílu svatyně této, na které národu českému zjevovati a před oči stavěti se má všeliká mravní pravda i krása.“

při slavnosti zpíval Hlahol pražský
zároveň v prozatímním divadle premiéra Smetanova Dalibora

Některé postavy lze identifikovat:
1 ? 2 Erben 3 Trojan? 4 Rieger (staročech, prosadil prozatímní divadlo) 5 Tyrš 6 Hálek 7 Sladkovský (mladočech) 8 Palacký (staročech) 9 Neruda 10 Hlávka
Jan Jungmann, Antonín Čížek, Maxmilián Berger, Gabriel Žižka, Ferdinand Urbánek cukrovarník přejímal kameny, František Řivnáč knihkupec (pokladník), Smetana?

Řeč dra Karla Sladkovského při slavném položení základního kamena Národního divadla v Praze v Praze dne 16. května 1868

F. L. Rieger při položení základního kamene Národního divadla 16.5.1868

Kladívko a zednická lžíce použité při položení základního kamene

Stavba základů 1869

Dokončovací práce na střeše

lfancy3.gif (583 bytes)

Divadlo před dokončením - ještě bez modelu trig

Zítkovo divadlo na jaře 1881 před požárem s jedním Schnirchovým modelem trig, s Prozatímním divadlem

 

 

 

Národní divadlo v rukou řemeslníků

 

Rytina Soběslava Pinkase
Josef Zítek koncipoval klenby loggie jako opakování oblouku z původního řetězového mostu, čímž vytvořil komorní atmosféru vyústění Národní třídy na nábřeží.
Tento půvabný refrén zmizel po zbourání mostu.

Národní divadlo zatím bez sousoší trig podle Zítkova projektu opakovalo refrén oblouků mostních pilířů.

 

 

 

Řetězový most císaře Františka I. od Bedřicha Schnircha a Národní divadlo se sochami múz od Bohuslava Schnircha, zatím bez trig

Antonín Wagner - Záboj

 

Schnirchova výzdoba lóží a interiéru
 

 

 

 

 

 

 

Výzdoba královské/císařské/presidentské lóže

Presidentská (císařská) lóže

 

 

Karyatidy

Karyatida

 

Medailony 12 měsíců a den a noc v královské lóži

Umístění medailonu Leden v královské lóži

 

NDBrezen.jpg (40852 bytes)
NDDuben.jpg (40641 bytes) NDKveten.jpg (36817 bytes) NDCerven.jpg (38975 bytes)
NDCervenec.jpg (40968 bytes) NDSrpen.jpg (44484 bytes) NDZari.jpg (41275 bytes)
NDRijen.jpg (40479 bytes) NDListopad.jpg (47075 bytes) NDProsinec.jpg (44087 bytes)

Modely Schnirchových medailonů měsíců pro Královskou lóži Národního divadla

Schnirchovy medailony 'Den' a 'Noc' pro Národní divadlo

Schnirchova výzdoba Národního divadla - Emblémy 'Architektura' a 'Malířství'

 

Proscénium

 

Schnirchův tympanon nad scénou: vítězná Čechie věnčí hlavy múz Melopomeny a Thalie, provázené Apollem a Dionýzem

Větší rozlišení

Výzdoba interiéru

Opona Františka Ženíška z roku 1880 zničená při požáru v roce 1881
Alegorie Génia umění doprovázená vlevo alegorií Hudby a vpravo alegorií Dramatu.

 

Návrh Ženíškův skutečně nejjednodušeji a nejvhodněji za předmět návrhu svého zvolil alegorii Dokončení stavby Národního divadla v podobě ušlechtilé postavy ženské, jež provázena jsouc Hudbou, Komedií a hošíkem radostnými fanfárami zvěstujícím pamětihodnou událost, s pažemi triumfálně pozdviženými a v rukou svých držíc věnec vavřínový a ratolest palmovou, vznáší se nad červánky vycházejícího slunce.

Světozor, 1880, s. 143

 

Na oponě se uprostřed vznášel Génius s vavřínovým věncem v pravé a s palmovou ratolestí v levé ruce. Vpravo byla alegorická postava Hudby a vpravo Dramatu. Pod oponou byl vlys, který připomínal Mánesův „Život na panském sídle“. Drobné postavičky vykládaly z velké nákladní lodi stavivo k Chrámu znovuzrození. Vlevo byla alegorická postava Prahy a vlevo Vltavy. 

Dobromila Lebrová

Génius českého národa - Ženíškova variantní studie k oponě
ze studie je zřejmé směřování ke kompozici do kruhu

Skutečné provedení nedochované opony se lišilo od dochovaného návrhu

Opona Vojtěcha Hynaise z roku 1883

V. Hynais: „Myšlenka opony vznikla po požáru z obrovského zdrcení po tom neštěstí. Kdekdo obětoval co mohl; ta všeobecná obětavost i nejchudších vrstev, kuráž nepoddat se tomu a odolat - (...) mně tak imponovala, (...) že jsem si řekl, to je něco, co si ten národ zaslouží, aby se zvěčnilo.“ „Hleděl jsem znázorniti strasti a konečné vítězství národního podniku, okamžité nadšení celého národa po požáru loňském zasluhuje dle mého mínění uvěčnění, čemuž bych vše síly obětoval.“ K alegorii sedící Slávie (údajně namalována podle manželky Oskara Rexe, Hynaisova přítele) přichází postava Čechie (údajně namalována podle Marie „Suzanne“ Valadonové), nad níž před Chrámem múz stoupá vzhůru anděl Slávy Čechie (génius národa), a přicházejí skupiny postav dárců, řemeslníků a umělců. Postava řemeslníka před soklem levého sloupu byla údajně inspirována přítelem Hynaise malířem Václavem Sochorem. Pod postavou anděla postavy mužů symbolizují tragedii, komedii a drama. Vpravo matka s dítětem na ruce a s malým děvčátkem přinášejí dar do sbírky, postava vybírající příspěvky na zdar divadla podobná mnichovi je autoportrét Hynaise. Autor se pokusil zaznamenat národní nadšení shrnuté v hesle Národ sobě.

 

František Ženíšek - Vzkříšení umění
opakující se refrén hošíka s fanfárami, který byl na původní oponě, zmizel po požáru a instalaci nové opony

Zlatý věk - Ženíškův  nákres pro foyer Národního divadla

První i druhý lustr modeloval Bohuslav Schnirch

František Ženíšek - malířská stropní výzdoba
plastickou výzdobu včetně mříží modeloval Bohuslav Schnirch


František Ženíšek Architektura


František Ženíšek Epika


František Ženíšek Hudba


František Ženíšek Lyrika


František Ženíšek Malířství


František Ženíšek Sochařství


František Ženíšek Tanec


František Ženíšek Lyrika


František Ženíšek Epika

 

 

Schnirchova pamětní medaile prodávaná při příležitosti otevření Národního divadla
 


Schnirchův návrh plakety na podporu obnovy požárem zničeného Národního divadla, patinovaná sádra, Ø 16 cm, 1881;
soukromá sbírka, foto JP

 

 

Mřížka podle Schnirchova návrhu

 

Apollon a Musy (podrobnosti)

14 soch pro oblouky lodžie 

 

Portikus Národního divadla před požárem s modely Trig a Musy Thaleia, Polyhymnia a Apollon

Múzy Terpsichore, Polyhymnia a Calliope pro Národní divadlo

Calliope.jpg (30438 bytes)

Po požáru Národního divadla zakoupilo nepříliš poškozenou sochu Calliopé z roku 1876 (múza epické písně) město Chrudim
kde stojí dodnes (2005) a pro divadlo byly zhotoveny nové sochy v rámci obnovy

 

 

 

 


Schnirchův výkres pro plastické dekorace fasády

 

 

 

 

1. Čt: Národní divadlo tak, jak je neznáte Základní kameny

 

2. Čt: Národní divadlo, jak je neznáte Trigy

 

3. Čt: Národní divadlo, jak je neznáte Opony

 

4. Čt: Národní divadlo, jak je neznáte Lustr

 

5. Čt: Národní divadlo, jak je nezáte Múzy

 

6. Čt: Národní divadlo, jak je neznáte Jeviště

 

7. Čt: Národní divadlo, jak je neznáte Hynaisova opona

 

8. Čt: Národní divadlo, jak je neznáte Prezidentská lože

 

9. Čt: Národní divadlo, jak je neznáte Malé foyer

 

10. Čt: Národní divadlo, jak je neznáte Podzemí

 

11. Čt: Národní divadlo, jak je neznáte Architekt Zítek

 

12. Čt: Národní divadlo, jak je neznáte Lunety

 

13. Čt: Národní divadlo, jak je neznáte Prezidentský salonek

 

14. Čt: Národní divadlo, jak je neznáte Ředitelna

 

15. Čt: Národní divadlo, jak je neznáte Střecha

 

16. Čt: Národní divadlo, jak je neznáte Národ sobě

 

 

Dějiny udatného českého národa - Národní divadlo

https://youtu.be/k_z4YtLXAWo


Schnirchův reliéf v hledišti

 

 

 

Zpět na Některé práce Bohuslava Schnircha

Zpět na hlavní stránku