Trigy Národní divadlo

Bohuslav Schnirch

Bohuslav Schnirch

 

Trigy znamenají v životě Schnirchově epochu; ony jsou tragickým zjevem jeho života... Oheň ušlechtilých ořů, přirozený jich postoj v skoku, divoce sálající oko a široce rozšířené nozdry i otevřené huby výtečně označují závratný let nesoucí Niku hlásající vítězství, vítězství národa českého po tolikerých bojích a zápasech za národní probuzení, které jest vtěleno v stavbu Národního divadla. Schnirch pracoval tu s celým zápalem - řekl bych vášní - svého vlasteneckého přesvědčení, a v čem svázány byly jeho ruce při tvorbě Mus a Apollona, v tom úplně popustil uzdu v této skupině. Ačkoli přísné požadavky antické i tu vázaly ruce umělcovy, on přece i v těch poutech dovedl vnitřnímu ohni dáti vzplanouti a takřka duši svou vyslovil tu hmotou, ale hmotou v tak roznícenou harmonii vtlačenou, že je to bez odporu nejznamenitější projev umělcovy síly v prvém období. A proto i život nasadil při požáru divadla, aby modell uložený na půdě zachránil, a proto nejvíce ze všeho divadla vzdělaná veřejnost litovala zkázy trig. (Dušek)

 

 

 

 

Model trigy pro Národní divadlo od Bohuslava Schnircha - Světozor roč. 5 č. 26 Alfred Všetečka

Model trigy pro Národní divadlo od Bohuslava Schnircha - Světozor roč. 5 č. 26 Alfred Všetečka

 

Národní divadlo před požárem - Trigy modely - Apollo a Múzy sochy

 

Sokl pod trigami

Trigy - návrh Bohuslava Schnircha


 

Studie spřežení

Bohuslav Schnirch vytvořil desítky různých plastik koně. Bezesporu uměl koně dokonale. Proč poté, co měl hotový model, trávil měsíce na terase stavby modelováním sádrové předlohy? Nebylo by pohodlnější udělat model v ateliéru? Při návrhu trig se potýkal se dvěma problémy. Jednak chtěl, aby monumentální plastika vypadala zdola ze všech stran uceleně, aby byla ze všech úhlů kompozičně vyvážená, protože zmenšený model, na který se díváme tváří v tvář a plastika, na kterou se díváme zdola pod úhlem 75°, je něco naprosto odlišného. Toho se nedá v atelieru dosáhnout. Například Michelangelo při práci v Sixtinské kapli měl hotové nákresy, do kterých si propíchal dírky a svíčkou odspodu pak projektoval paprsky světla na zakřivený strop, aby to, co na něj namaluje, vypadalo na zakřivené ploše odspodu tak, jak zamýšlel.  Schnirch přepokládal, že na nábřeží u divadla ale i z mostu bude pěší provoz a neměl by existovat žádný  ‚mrtvý úhel, ze kterého bude sousoší vypadat nedobře. Za druhé, pokoušel se vtisknout sousoší dynamiku. Odlehčená tenoučká křídla vytvářejí dojem letu (bohužel výsledné provedení tuto prioritu nedodrželo, křídla dělají dojem mokrého ručníku), postava Niké je v dynamickém natažení ruky, kterému se podřizuje, celé tělo, ale hlavně usiloval o dynamiku koňských kopyt, které měly vytvářet harmonický rytmus vyzařující sílu, ovšem podle první priority ze všech směrů.

 

Srovnání Schnirchovy studie profilu trigy a fotografie skutečného provedení

 

Bohuslav Schnirch věnoval velkou péči dynamice koňských kopyt. Na mnoha náčrtcích hledal takové uspořádání koní, aby jejich nohy ze všech pohledů vytvářely dojem dynamiky a demonstrovaly vítěznou sílu (podobný motiv sochařsky ztvárněné dynamiky nacházíme u motivu blanických rytířů na návrhu sochy sv. Václava, kde ze soklu vyčnívají koňské hlavy do všech směrů). Na pylonech muzea instaloval sádrové modely, aby dokázal transformovat model zhotovený v atelieru, který byl vytvořen pro pohled ze stejné roviny, do podoby, která vytvoří stejný optický vjem při hlubokém podhledu z úrovně nábřeží. 

 

Pompeje (stranově převráceno)
oproti sportovnímu antickému pojetí s dynamikou směřující vpřed proměnil Schnirch antický motiv
k dynamice Viktorie, bohyně vítězství, gestem směřující vzhůru, důstojně korunující vavřínovým věncem

 

Koláž, na které je pro porovnání Šalounovy Viktorie s původním návrhem na pravém pylonu vložen Schnirchův model.

Bohuslav Schnirch propracoval tvar křídel bohyně vítězství tak, aby ze všech pohledů vyzařovala dynamiku a sílu. To však už nezvládl Ladislav Šaloun, křídla z některých úhlů vypadají opravdu nezvládnutě. Z tohoto pohledu působí křídla v Šalounově provedení zcela bizarním dojmem. Kompozice naprosto ztratila původní iluzi odlehčené vznášející se bohyně, jak ho vidíme například na prvním obrázku na této stránce.

 

Pohlednice - divadlo ještě bez trig

 

lfancy1.gif (1168 bytes)

Po požáru divadla, při kterém byly zničeny hotové modely
vypracoval na základě dochované dokumentace trigu na levé straně Emanuel Halman a na pravé straně Ladislav Šaloun a František Rous

 

 

Zkušenost se vzpínajícími se koňmi dnes nepatří k běžnému životu, ale sousoší tento dojem obrovské síly a energie vyvolává

 

 

 

 

 

Fotografie z doby po rekonstrukci Národního divadla v sedmdesátých letech

Šalounovo křídlo vytváří optickou hmotu tak velkou, že konkuruje zbytku celé kompozice
a jakoby brzdí celkovou dynamiku

 

Práce na trigách ve slévárně 1910

 

Zpět na Některé práce Bohuslava Schnircha

Zpět na Národní divadlo

Bohuslav Schnirch

Zpět na hlavní stránku