Prométheus

Bohuslav Schnirch

1870 / 1871

 

Prométheus (řecky Προμηθέας) je podle řecké mytologie Titán, syn Titána Íapeta a titánky Themis nebo podle některých zdrojů Klymené, stvořitel člověka, kterému přinesl oheň, za což byl potrestán bohem Diem.
Prometheus byl bratr Titánů Epimethea a Atlanta, oba však předčil svou vychytralostí a mazaností. Neměl žádnou úctu k bohům a vysmíval se Diovi, ačkoliv na straně bohů bojoval proti Titánům. Byl velmi statečný. Jednou vyhrál v boji proti Titánům.
Prometheus byl stvořitelem člověka – sochy z hlíny a dešťové vody. Této neživé soše vdechla duši Palas Athéna. Prometheus lstí dosáhl toho, že lidé obětují bohům kosti, zatímco maso si ponechávají.
Zeus, znechucen lstí s obětinou, na zemi větrem udusal všechen oheň a vodou uhasil všechna ohniště a řekl: „Když mají maso místo nás, ať ho jedí syrové“. Prometheus pak cítil lítost ke svým stvořením, když viděl, jak se chvějí v chladu o zimních nocích a jak jedí syrové maso. Rozhodl se vrátit do rukou lidí oheň tak, že ho lstí bohům ukradl a přinesl ho lidem ukrytý v dutině hole.
Za tento čin Zeus vymyslel strašlivý trest: Nechal Promethea přikovat ke skále v pohoří Kavkaz a čekal, kdy se Prométheus začne za svůj čin odprošovat. Prometheus se však neodprosil, a tak za ním Zeus poslal orla Ethona (v mnoha zpracováních zaměňovaný za supa), který Prométheovi každý den vyrval játra. Ta mu pak do druhého dne dorůstala a orel měl po 12 generací co jíst.
Po dvanácti generacích Promethea osvobodil hrdina Héraklés: Orla zastřelil šípem. Prometheus se pak navrátil na Olymp, avšak stále musel mít s sebou skálu, ke které byl přikován, alespoň ve formě prstenu s kamínkem.

Tvář Promethea se na Schnirchově soše velmi podobá tváři samotného Dia, jak byl často zpodobován.
Schnirch interpretuje Prométhea jako symbol oběti, Prométheus se obětoval pro člověka, kterého stvořil.

Zpět na Některé práce Bohuslava Schnircha

Zpět na hlavní stránku