Bohuslav Schnirch
 PhDr. Jana Hrabětová
Polabské muzeum
 

Zpět na články o Bohuslavu Schnirchovi

Zpět na hlavní stránku

 

Narodil se roku 1845 v Praze v rodině známého inženýra Josefa Schnircha, projektanta drah, mostů a komunikací. Po studiích v rodném městě se vydal do Štýrského Hradce, kde se jako kamenický učeň seznámil se základy sochařského řemesla a kde se i rozhodl pro další studium na uměleckých školách. Sochařství studoval nejdříve na vídeňské akademii a později v Mnichově. Měl nejblíže k monumentální dekorativní plastice, jak ji vypěstoval a vyžadoval tehdejší novorenesanční styl.  V roce 1868 se Schnirch vrátil do Prahy, aby se ucházel se o místo profesora modelování na pražské technice, ale nebyl přijat. Proto odjel do Vídně, kde provedl několik větších prací. Po třech letech se vydal na studijní cesty, z nichž se už natrvalo vrátil do Prahy. Do dějin české plastiky se zapsal především vytvořením Apolona, Múz a později trig pro sochařskou výzdobu Národního divadla. Pracoval také na výzdobě dalších pražských veřejných budov (Rudolfinum, Národní muzeum, Zemská banka ad.). Kromě sochy krále Jiřího podal návrhy na pomníky sv. Václava, M. Jana Husa, Vítězslava Hálka, Karla Havlíčka Borovského, Miroslava Tyrše. Ceněné jsou i jeho práce dekorativního charakteru, jako výplně, vlysy a konzoly ve výzdobě Národního divadla.
Sochařský odkaz Schnirchův, celé dílo čítající na dvě stě originálních studií a modelů k monumentálním plastikám i drobnější dekorativní práce, je uložen a částečně vystaven v tzv. Schnirchově galerii, která se stala součástí uměleckohistorických sbírek Polabského muzea. Schnirchův blízký vztah k Poděbradům byl dán jednak původem matky, dcery poděbradského purkmistra Jana Kulicha, a dále tím, že jeho sestra Božena, ovdovělá Birnbaumová, se podruhé provdala za MUDr. Bohumila Boučka. Sám Bohuslav Schnirch se oženil s dcerou mlynáře z nedalekých Nových Mlýnů, Robertou Markovou. V Poděbradech jsou od Bohuslava Schnircha kromě pomníku krále Jiřího ještě další plastiky. Je autorem sochařské výzdoby průčelí havířského kostelíku, střiku na bývalou městskou kašnu, emblému proboštství nad hlavním vchodem do kostela Povýšení sv. Kříže. Jeho dílem je i náhrobek rodiny Markovypomníček malé Aničky Birnbaumové na hřbitově v Kluku a medailony na pamětních deskách Františka Turinského (na staré radnici), Bohumila Jandy – Cidlinského (na průčelí bývalé školy v Pátku), MUDr. Františka Boučka (na náhrobku v parku v Jiráskově ulici*). Bohuslav Schnirch zemřel uprostřed tvůrčí práce ve věku 56 let.

* Medailon MUDr. Františka Boučka je dílem sochaře Čapka
 

 

 

Zpět na články o Bohuslavu Schnirchovi

Zpět na hlavní stránku