Dům u Zeleného stromu v Poděbradech
Poděbrady č. p. 4/1
roku
1814 koupil za 9500 zl. dům č. 4-I řezník František Pekáček po Antonínu Kantůrkovi
Obytný dům u Labe postaven 1826

od roku 1847 v držení Veroniky Müllerové Votočkové později majetek rodu Boučků
50°8'32.025"N, 15°7'4.862"E

Zpět na hlavní stránku

 

Dům U zeleného stromu č. 4 na náměstí vedle zámku (2003)

 

Veronika Müllerová Votočková zdědila po své tetě Kateřině Pekáčkové (viz Z kroniky jednoho rodu) jednopatrový dům na náměstí v Poděbradech poblíž zámku, zvaný U zeleného stromu, vyhledávaný to zájezdní hostinec z počátku minulého (IXX) století.


V domě U zeleného stromu v prvním patře se konaly taneční zábavy a hrálo se tam také divadlo. V Poděbradch vznikl Spolek divadelních ochotníků v roce 1861. Purkmistr Václav Hráský vyjednal s baronem Sinou, že se pro divadlo mohla využívat bývalá zámecká kaple na zámku. Kromě toho studenti ze  spolku Studující Poděbradska hráli vlastní divadlo. V letech 1879 - 1883 oba soubory hrály v domě u zeleného stromu. Podle J.Hellicha se tam soustřeďoval společenský život.
Tento dům čp. 4 má velký dvůr sklánějící se prudce dolů k Labi a ukončen jest druhou jednopatrovou budovou označenou letopočtem 1826. V hostinci byly 4 pokoje a velký sál. Na místě této budovy dnes stojí patrový dům; dvůr, který byl mezi domy, je z větší části také zastavěn.

Nynější dům čp. 4/I stojí na větší parcele než okolní domy a pochází z druhé poloviny 17. století. Nově byl postaven po velkém požáru města v roce 1681. Jsou známi i jeho dřívější majitelé, většinou panští úředníci, mj. v roce 1553 jakýsi Diviš z Bezdětic a v 18. století sirotčí Votočka, jehož dcera Antonie se pak provdala za panského a městského lékaře dr. Františka Boučka. V první polovině 19. století byl majitelem koňský handlíř František Pekáček, který přistavěl směrem k Labi další patrový dům se stájemi v přízemí a od roku 1833 tu provozoval také poštovní stanici. Protože to byl dům právovárečný, býval v něm i zájezdní hostinec, nazývaný podle štukového reliéfu v průčelí „U zeleného stromu“. V roce 1845 dala vdova Pekáčková v celém prvním patře vybudovat velký taneční sál, kde se ještě dlouho odbýval všechen společenský život ve městě, a hrálo ochotnické divadlo. Kolem roku 1880 byl hostinec zrušen, sál přeměněn na byty a z té doby je i současná fasáda. Přízemní prostory se změnily v obchody a sklady. V. J. Havlíček tu prodával látky, později tu bývala známá Duškova drogerie, prodej klenotů a hodinářství. V druhé polovině minulého století bychom tu vedle drogerie, kterou dlouhá léta vedl pan Hruška, našli také největší ve městě prodejnu elektrospotřebičů a fotoslužbu. Z památkového hlediska je zajímavá v nádvorní straně pavlač na pilířích s pískovcovými toskánskými sloupky. V podzemí se zachovala čtvercová prostora sklenutá křížovými klenbami na střední pilíř.

1862 zde byla městská čítárna
1879-1883 divadelní představení ochotnického spolku Jiří

Historie 'Dvora'

Historie 'Dvora' podle zjištění Ivana Helferta:

'František Pekáček (1777-1828) koupil roku 1816 v Poděbradech od Františka Klofce dvorec č. 30 (statek a pozemky). Jsa bez potomků, daroval celou nemovitost své neteři Veronice Votočkové rod. Klobasové. Její dcera Antonie se provdala dne 26.6.1842 za MUDr. Františka Boučka. Od tohoto data přešla celá nemovitost v Poděbradech do držení rodu Boučků.' 

Problém této teorie spočívá v tom, že Veronika Votočková rozená Klobasová neexistovala. Patrně se jedná o Veroniku Müllerovou Votočkovou, jejíž matka Antonie Müllerová skutečně pocházela z rodu Klobasů (posun o jednu generaci). Tato Veronika Votočková skutečně byla neteří Františka Pekáčka a měla dceru Antonii.

František Bouček se usadil v Poděbradech roku 1848. Zajímavá je poznámka v životopisu Františka Boučka, že se nastěhoval 'do vlastního již domu na předměstí zvaného 'Dvůr', spojeného s hospodářstvím, velikou zahradou a polnostmi, jejž zdědila jeho choť po svých tetách'. Jednak je otázkou, zda se jednalo o dědictví nebo o dar a jednak je pozoruhodné, že se výslovně uvádějí 'tety', což by mohlo naznačovat příčinu konfuze - tety Kateřina Müllerová Sollnerová Schmidtová a Zuzana Müllerová Pekáčková ve vyprávění prostě splynuly v jednu. Zároveň by se tím dal osvětlit fakt, že v hrobě Františka Boučka byly pohřbeny obě tety, které svým odkazem způsobily obrat v jeho životě. Skutečnost, že se František Bouček vrátil do Poděbrad do Dvora v roce 1848, což je zároveň rok úmrtí Zuzany Müllerové Pekáčkové, zatímco teta Kateřina Müllerová Sollnerová Schmidtová zemřela již v roce 1836, nasvědčuje tomu, že Dvůr na Boučka přešel skutečně dědictvím. Podle některých údajů byl Hostinec U zeleného stromu i Dvůr darovány Antonii Votočkové v roce 1847 Františkem a Zuzanou Pecháčkovými.

Zůstává otázkou, jaká byla historie domu U zeleného stromu v Poděbradech na náměstí (čp. 4). Není vyloučeno, že v tomto domě bylo řeznictví (podle vyprávění Z kroniky jednoho rodu byl v tomto domě zájezdní hostinec) a že tento dům přešel do držení rodiny Boučků až po smrti Františka Pekáčka jako dědictví, zatímco Dvůr byl darem. Podle vyprávění Z kroniky jednoho rodu měla odkázat dvůr Boučkům Kateřina Pekáčková (Pecháčková), avšak Kateřina nebyla Pekáčková, ale Sollnerová či Schmidtová, a naopak Pekáčková nebyla Kateřina, ale Zuzana. Rozpor by mohl být vysvětlen buď jako omyl (konfuse) nebo pokud by Zuzana Müllerová Pekáčková měla dceru Zuzanu. 

V hostinci U Zeleného stromu se konávaly společenské a besední plesy,
například 4.2.1855 ve prospěch poděbradské nemocnice,
nebo 7.2.1859 ve prospěch okrášlení kostela Nanebevzetí P. Marie za mostem.

 

2018

 

Budova nad řekou - pohled z protějšího břehu přes řeku - 2005

 

 

Pohled od zámku


Areál bývalého hostince U zeleného stromu

Martin Merkhans 1830 Hostinec U zeleného stromu

Náměstí bývalo lemováno podloubím a jednopatrovými domy.


 

Zpět na hlavní stránku



Zpět na Místa