Umělecko-průmyslové museum - České průmyslové museum v Praze

1892 arch. Antonín Wiehl a Osvald Polívka

Bohuslav Schnirch

Dvoupodlažní stavba postavena s finanční podporou Adalberta Lanny jun. ve stylu italské renesance z let 1897—1899 navržená architektem Josefem Schulzem pro Obchodní a živnostenskou komoru v Praze s bohatě ozdobenými členitými střechami a zdobenou fasádou, průčelí Bohuslav Schnirch a Antonín Popp: reliéfy řemesel tkalcovství, košíkářství, vyšívání a krajkářství, zlatnictví a klenotnictví, platnéřství, zámečnictví, zvonařství, cínařství, brusičství, řezbářství, tisk, výroba a výzdoba knih, kamenictví, sklářství, hrnčířství, výroba porcelánu nad přízemními okny, znaky měst Rumburk, Zbraslav, Domažlice, Mladá Boleslav, Staré Město Pražské, Jindřichův Hradec, Hradec Králové, Slavkov, Turnov, Kutná Hora, Plzeň, Nové Město Pražské, Hradčany, Vimperk, Beroun, Loket nad okny druhého patra.

Výzdoba fasády je založena na ideovém propojení cípových výplní znázorňujících řemesla (tehdy čerstvě proslavená Jubilejní výstavou), s antickými bohy-patrony řemesel a se znaky měst, ve kterých se řemesla historicky rozvíjela.

nástavba patra ve 20. letech 20. stol.

 

Ve středověku byla v těchto místech hradba od Karlova mostu přes Valentinskou ulici k nábřeží u ulice Na Františku. V roce 1660 u domu na Alšově nábřeží 2 byla vybudována městská jízdárna a celé prostranství u Vltavy až k dnešní ulici mělo název Na Rejdišti. Na nábřeží za domem č. 85-2 stávala městská jízdárna č. 82 a pod ní bylo místo ohrazené plotem, které sloužilo jako letní jízdárna, německy Tummelplatz, česky Rejdiště. V těchto místech se také často odehrávaly souboje.

Přeměnu Rejdiště zahájila stavba řetězové lávky v letech 1868–1869. Následoval výkup a demolice starých nábřežních domů a za pár let na lávku navázala stavba Rudolfina (od června 1876), úprava nábřeží (1878), stavba základní školy (1879 - 1885), stavba Uměleckoprůmyslové školy (1882) a Uměleckoprůmyslového muzea (1897). Podobu tohoto „ostrova umění a vzdělávání“ (nynějšího Palachova náměstí) dotvořila ve 20. letech 20. století budova Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

 

 

 

Výzdoba fasády působí harmonicky jako celek, ale sestává z propracovaných detailů


 

Kamnářství - Hrnčířství
Modely a skutečné provedení

Kamnářství

Brusičství drahokamů - Řezbářství
Modely a skutečné provedení

Brusič drahokamů

Řezbářství - sochařství

Řezbářství

Knihařství - Kronikářství (malířství?)
Modely a skutečné provedení

 

Schnirch zhotovil sádrovou předlohu celého pásu cípových výplní - část fotografie

Kronikářství (malířství?)

Knihtisk

Schnirchův náčrtek knihařského lisu

Pozdější varianta sádrového modelu

Knihtisk

Kamenictví - Sklářství
Modely a skutečné provedení

Kameník

Sklář

Sklářství


Beroun


Domažlice


Nové Město Pražské


Kutná Hora


Plzeň


Mladá Boleslav Malá Strana?


Staré Město Pražské


Zbraslav


Vimperk


Hradec Králové


Hradčany


Jindřichův Hradec


Turnov


Rumburk


Loket


Slavkov

Znaky měst

Cípové výplně

 

Cípové výplně

Sch21.gif (59553 bytes)

Okřídlený putti s věncem
Studie k cípové výplni

 

 

 

 

Konzola s výrem

Konzola s orlem

Pro Schnircha typická nástěnka, v tomto případě s opakujícím se motivem výra (sovy)

 

Bohuslav Schnirch: kovaná mříž

Mřížová výplň vchodových dveří

Zemský znak

Athéna, ochránkyně umění, řemesel, blahobytu
jejím atributem je symbol sovy

Dionýsus - Bakchus, ochránce kreativity

Merkur - Hermes, ochránce kovářství

Apollon, ochránce umění

Héraklés - Herkules, ochránce píle a vytrvalosti

Múza - inspirace a kreativita

 

 

 

Schodišťový kandelábr

Plastická výzdoba interiéru

Schodišťový kandelábr a další plastická výzdoba

Interierové hodiny

 

 

 

Zpět na Některé práce Bohuslava Schnircha

Zpět na hlavní stránku