Po studiích na gymnáziu v Českých Budějovicích a na pražské technice se stal Vojtěch Lanna loďmistrem v Budějovicích. Považoval za perspektivní říční dopravu, a proto se zasadil o regulaci Lužnice, Nežárky, Labe a Vltavy. Společně s hrabětem Karlem Chotkem dal popud ke stavbě řetězového mostu (2x 133m) císaře Františka I. v Praze přes Střelecký ostrov, který v r. 1839-1841 provedl s inženýry Bedřichem Schnirchem a Janem Strakou a zřídil k tomu účelu akciovou společnost. S bratry Kleiny koupil kladenské doly a v roce 1852 Vojtěšskou huť. Roku 1855 založil akciovou Pražskou společnost pro železnický průmysl a r. 1856 budějovickou spořitelnu. Jeho přičiněním vznikla Buštěhradská dráha z Kladna do Kralup. Podílel se v r. 1844 na stavbě Severní státní dráhy Praha-Drážďany. V roce 1865 se s Františkem Dittrichem podílel na zřízení pravidelné parníkové dopravy Praha-Štěchovice. Úspěšný průmyslník zemřel 15. ledna 1866.

Firma Lanna se zabývala stavbou mostů, železničních tratí, nábřeží, jezů, zdymadel, splavnění vodních toků a lodní dopravou. První most, který firma stavěla v letetch 1840-1841, byl řetězový most Františka I. podle projektu Bedřicha Schnircha v Praze.

Vojtěch svob. pán Lanna jn.
* 1836 † 31.12.1909

Lanna Vojtěch (* 29. 5. 1836 Praha, † 31. 1. 1909 Meran) - český průmyslník a mecenáš
Vojtěch Lanna se narodil v rodině jednoho z nejvýznamnějších českých průmyslníků a podnikatelů první poloviny 19. století, mj. zakladatele kladenských dolů a železáren, stavitele Buštěhradské dráhy a iniciátora splavnění českých řek, především Vltavy. Sám se po studiích plně věnoval pokračování v průmyslové a stavební činnosti svého otce.
Nehynoucí zásluhy si však získal především svou štědrou podporou české vědy a umění. Byl členem Společnosti vlasteneckých přátel umění, Krasoumné jednoty, funkcionářem kuratoria Uměleckoprůmyslového muzea i předsedou výkonného výboru muzejního. Všechny tyto instituce podporoval jak finančně, tak četnými umělecky hodnotnými dary. Obrazárnu Společnosti například obohatil cennou sbírkou kreseb J. Mánesa, jehož byl mecenášem. Sám Lanna vlastnil vynikající umělecké sbírky. Roku 1877 byl vyznamenán řádem Františka Josefa a roku 1897 zvolen doživotním členem panské sněmovny.
(pa) Žákavec T.: Lanna. Příspěvek k dějinám hospodářského vývoje v Čechách a Československu, Praha 1936

Firma Lanna se specialisovala na stavební práce, především na budování železničních tratí a říční regulace. Její majitel proslul zároveň jako jeden z předních mecenášů českého umění a kulturních institucí. Podporoval J. Mánesa, zasloužil se o vznik Uměleckoprůmyslového musea v Praze. Vlastnil též proslulé sbírky volného i užitého umění, které věnoval veřejným institucím.

Firma Lanna zaměstnávala Moritze Göbeho, jenž se později stal společníkem firmy.

Vojtěch Albert Lanna, syn Tadeáše Lanny,