Ząbkowice Śląskie
Žabkovice - Frankenstein

Přestavbu a fortifikaci v letech 1523-1532 provedl Benedikt Rejt

50.5866386N, 16.8075725E

 

Město Ząbkowice Śląskie leží šedesát kilometrů od českých hranic v dolnoslezském kraji, který byl po dlouhá staletí součástí českého království, ale poté, co jej s Friedrichem II. Velikým proválčila Marie Terezie, stal se součástí pruského království a německé říše a po roce 1945 byl na základě Jaltské dohody přisouzen Polsku, aby mu vynahradil krvavé ztráty, které si na jeho účet ukrojil z jeho východních území tehdejší Sovětský svaz. A právě v tomto městě, až do onoho roku 1945 známém jako Frankenstein, se nachází dodnes vcelku ještě zachovalé ruiny kdysi mocného knížecího hradu.

Město bylo založeno ve 13. století německými kolonisty. Nejstarší dokument, z roku 1280 je zmiňuje pod německým názvem Frankenstein. Vůbec první hrad na území Frankensteinu založil 1290 svídnický kníže Boleslav (Bolko) I. Svídnicko-Žebický zvaný též Surový jako hraniční tvrz. Stavební materiál na místy až tři metry silné zdivo bylo získáváno z blízkých kamenolomů, mimo jiné ze Stolce a Kobylí Głowy. V roce 1335 ho několikrát bez valného úspěchu obléhala česká vojska vedená markrabětem moravským Karlem(budoucím českým králem Karel IV.), nicméně už o rok později ho Boleslav II. (Bolko II.) Malý postoupil spolu s městem a okolními majetky do zástavy českému králi Janu Lucemburskému. A protože jeho syn Mikołaj je nedokázal vykoupit, přešly v roce 1351 trvale do držení Karla IV. a jeho synů jako součást země Kladské. .

Během husitských válek se město Frankenstein stalo terčem kališnických útoků a v březnu 1428 dokonce lehlo popelem. Hrad však útoku odolal a v dalších letech několikrát změnil majitele. Ve druhé čtvrtině 15. století drželi zdejší hrad páni z Lichtenburka. Roku 1456 je daroval český král Ladislav Pohrobek Jiřímu z Poděbrad. Ten je povýšil na vévodství a roku 1459 přenechal svým synům.

ale už v roce 1467 musel čelit útoku vratislavských povstalců. Česká posádka hradu tehdy čítala stovku mužů a srdnatě odolávala obléhání, přičemž na dobytí hradu nestačilo ani polní dělostřelectvo. Teprve když se k hradbám podařilo s vypětím sil za pomoci čtyřiadvaceti koní dovléct osmdesáticentový „velký kanón“, pevnost padla.

Velitelem nově ustavené posádky frankensteinského hradu se stal Ulrich Hans von Hasenburg, nicméně český král Jiří z Poděbrad nemínil nechat hrad v rukou nepřítele a vyslal svého syna Viktorína, aby vratislavské z hradu a města opět co nejrychleji „vyprovodil“. Poděbradský junior v čele čtyř tisíc žoldnéřů a za podpory ze Saska a Braniborska ještě 15. července dobyl Frankenstein nazpět, a to včetně „velkého kanónu“ v ceně jednoho tisíce dukátů, který byl s velkou slávou převezen do Prahy. Boje však neutichly a ještě v roce 1468 byl hrad Vratislavany znovu těžce poničen.

Synové Jiřího z Poděbrad kteří si dědictví roku 1472 rozdělili:  vévodou se stal katolík Jindřich z Minstrberka. Teprve za jeho syna Karla I. Poděbradského (zvaného také Karel Minsterberský) došlo k postupné obnově a přestavbě původně středověké pevnosti na novodobý renesanční zámek - první renesanční zámek na území České koruny. Autorem projektu byl Benedikt Rejt (Ried), jinak tehdy dvorní architekt krále Vladislava II. Jagellonského. Pod jeho vedením byla valná část původního hradu rozebrána a na jeho místě zahájena v roce 1516 stavba čtyřkřídlé moderně opevněné rezidence s dvěma mohutnými baštami a velkým čtvercovým nádvořím. Vzorem pro nový zámek se přitom údajně stal zámek uherských králů v Ofenu. Po smrti Karla I. Poděbradského se město přiklonilo k reformaci.

V souvislosti s dalšími politickými a mocenskými akvizicemi včetně získání olešnického knížectví Poděbradští zřejmě nestihli dokončit přestavbu frankensteinského zámku v plném rozsahu a kvůli nákladně výstavbě nové rezidence v Olešnici byly stavební práce ve Frankensteinu urychleně dokončeny v roce 1532.

Až do konce 16. století se nový zámek těšil poměrné klidné existenci. Horší časy nastaly během třicetileté války, kdy se ho střídavě zmocňovala švédská a císařská vojska v období kolem roku 1646, aniž by se jakkoliv starala o jeho údržbu. Ani po válce se však zámek nedočkal významnější obnovy, ještě v roce byl 1728 opuštěn a v roce 1784 dokonal dílo jeho zkázy požár. Za první války o dědictví slezské roku 1742 připadlo město Prusku.

S někdejším městem Frankenstein je mimochodem úzce spojena legenda o někdejším doktoru téhož jména, který během bádání o lidské nesmrtelnosti stvořil umělé monstrum. Příběh dostal zásluhou anglické literátky Mary Shelleyové nejprve literární podobu a později ho snad ještě víc proslavilo filmové zpracování z 30. let minulého století.

Zpět na Benedikt Rejt



Zpět na Místa

Některé projekty Benedikta Rejta z Loun a Pístova

Zpět na hlavní stránku