Václav Staněk

Václav (Slávek) Staněk * 4.2.1804 † 19.3.1871

Rodiče:
Sourozenci:	Václav Staněk * 4.2.1804 † 19.3.1871
Manžel:	Karolina Reissová Staňková * 7.7.1813 † 1867
Děti:	Božena Marie Anna Staňková Šetlíková * 1833 † 1889 Abund Staněk * 1836 † ? Ladislav Staněk * ? † ? zemřel v dětském věku Ladislav Staněk * ? † ? Jaromír Staněk * ? † ? Josef Staněk * ? † ? 1834, 1836, 1838, 1839 a 1842

1804 narodil se v Jarpicích 31 https://ebadatelna.soapraha.cz/d/4282/48
škola v Jarpicích
škola v Litoměřicích a v Chomutově
1818–1824 studoval na piaristickém gymnáziu ve Slaném - spolužák Josef František Frič a Alois Vinařický
s Fričem potom spolu bydleli v Praze
dvouleté studium filosofie na Karlo-Ferdinadově universitě
lékařská fakulta
1832 promoce
1832-1833 na příkaz vlády okresním a cholerovým lékařem postupně v okresech nymburském, turnovském, třebenickém, bílinském, davelském a blatenském
1833 soukromá praxe v Praze
1835 doktorát z chirurgie
1845 srbský knížecí dvůr hledá osobního lékaře pro knížete Alexandra Karaďorděviče a zásluhou Janka Šafaříka obdržel nabídku s pevným platem 1 200 zlatých ročně, vypravil se do Bělehradu, nabídku nakonec odmítl
1848 zvolen poslancem Českého zemského sněmu a ústavodárné Říšské rady (sněmu)
1865 redaktorem Časopisu lékařů českých
1870 děkanem lékařské fakulty
1871 pohřben na Olšanech vedle Čelakovského
spoluzakladatel Spolku lékařů českých
bydlel v Pasířské ulici (dnes Palackého)
bydlel v 1.patře v domě na nároží Palackého a Jungmannovy ulice čp.738/II na Novém Městě pražském - Staňkův salón
lékař
autor prvních česky psaných odborných prací z oblasti medicíny
vlastenec
básník
přítel Františka Ladislava Čelakovského, Františka Palackého, Františka Ladislava Riegra, Josefa Friče, Karla Aloise Vinařického (kněz), Josefa Vojtěcha Hellicha
článek: O potřebnosti řeči české pro lékaře 1834 Květy
1840 vlastním nákladem anatomická publikace Základové pitvy čili soustavní rozbor a popis těla lidského a jednotlivých jeho částek
1841 Krátký přehled lebosloví
1843 Přírodopis prostonárodní
1846 O hluchoněmotě překlad drážďanského lékaře Eduarda Schmalze, poté vydáno pod názvem Snadné navedení, jak by se hluchoněmota v prvních letech dětství poznala a hluchoněmé děti doma přiměřeně vychovati daly
články v časopisech Krok, Vlastimil a v Časopise Českého musea

Hlavní stránka