JUDr. Josef František Fritsch Fričž * 2.3.1804 (6.3.?) †  21.5.1876 (19.5.)

Rodiče: Josef Fritsch  17.3.1768 †  24.4.1831

Barbora Anna Hedvábná Fričová * 28.10.1763 Slaný  † 14.3.1831 Slaný

Sourozenci: Josef František Frič  * 2.3.1804 † 19.5.1876
Manželka: Johanna Teresia Carolina Reissová Fričová * 30.5.1809  † 26.2.1849 (25.2.)

Anna Gürkeová Jirková Neubertová Fričová  * 3.9.1812 Vlašim † 27.5.1889 Praha Perštýn   - advokát Jan Neubert, vdova

Děti: Josef Abund Václav Frič * 5.9.1829 † 14.10.1890

Abund Antonín František Frič * 4.10.1830 † 22.4.1832 

Prof. MUDr. Antonín Jan Frič * 30.7.1832 †  15.11.1913

Ing. Karel Jan Frič  * 17.5.1834 † 12.9.1915

Johanna Marie Anna Fričová Kolářová * 12.11.1835 † 27.12.1904  pohřbena na Olšanských hřbitovech

Anna Antonie Fričová Fingerová * 30.6.1837 † 24.4.1916  

Václav Vojtěch Frič  * 14.3.1839 † 10.6.1916

Božena Karolina Fričová * 23.2.1843 † 26.11.1850

Vojtěch Frič    * 8.12.1844 † 12.10.1918

Klemens Emanuel Frič * 20.1.1846 † 15.8.1846 

Karolina Alžběta Fričová Veselá * 14.11.1847 † 18.1.1871

Marie Anna Ludmila Fričová Bartelmusová * 20.2.1849 † 9.8.1923

 

Kresba: Vilím

 

 

Narodil se v zámožné měšťanské rodině ve Slaném, kde absolvoval piaristické gymnázium, pak vystudoval práva na pražské univerzitě, roku 1827 získal doktorát a stal se úspěšným advokátem, od roku 1837 i zemským. Od roku 1848 na univerzitě také přednášel soudní právo a překladem Soudního řádu i zavedením češtiny k soudu se významně přičinil o vznik české právní terminologie. V roce 1848 byl členem konzervativního Svatováclavského výboru a podílel se na formulaci jeho peticí, navrhl novou ústavu a zřízení pro město Prahu. V červnu 1848 byl zvolen poslancem Zemského sněmu a měl kandidovat do Říšského sněmu. Byl však zatčen a vězněn na Hradčanech, po propuštění roku 1849 byl obhájcem Karla Havlíčka Borovského a věnoval se hlavně městské politice. Už od roku 1842 byl pokladníkem Matice české a prvním starostou Měšťanské besedy. Roku 1861 byl jmenován profesorem práva, roku 1862 zvolen děkanem Právnické fakulty. Od roku 1851 byl členem městského zastupitelstva a v letech 1861–1869 členem Městské rady a Zemského sněmu.

V srpnu 1868 patřil mezi 81 signatářů státoprávní deklarace českých poslanců, v níž česká politická reprezentace odmítla centralistické směřování státu a hájila české státní právo.

 

Kresba: Kriehuber

 

 

  Hlavní stránka