|
Vladislavský
sál
Vladislavský sál ve Starém královském paláci byl postaven za krále
Vladislava Jagellonského, podle něhož je pojmenován. Stavba probíhala
v letech 1490 (1492?) -1502. Podle svědectví starého letopisce byly 27. září
dokončeny stavební práce v královském paláci na Pražském hradě. Práce na
klenbě Vladislavského sálu sestávající z pěti polí skončily již o čtyři dny
dříve. Sál je dochován v původní podobě. Vladislavský sál byl vlastně hotov
již v roce 1500, jak dosvědčuje letopočet na východním čele sálu. Nápis
vyrytý nad jedním z oken hlavního průčelí a nesoucí datum 1493 pochází asi z
průběhu prací. Později však zřejmě spadlo jedno klenební pole a bylo
zapotřebí ho obnovit. Pozoruhodný klenební systém sálu vytvořený Benediktem Riedem představuje vyvrcholení a hlavní klenot české pozdněgotické
architektury, tzv. vladislavské gotiky. Sál je však zároveň i jednou z
prvních renesančních staveb u nás; prvky tohoto nového slohu uplatnil
neznámý mistr zřejmě italského původu, který sem přišel pomoci asi z
budínského dvora, zejména při tvorbě okenních hlavic.
Roku 1504 připomíná král v dopise nejvyššímu purkrabímu Jindřichovi z
Hradce, že tuto nákladnou stavbu dal vybudovat „nám i Koruně k poctivosti
naší i budúcím králóm českým k potěšení a spanilosti, i ke cti tomu
království“.
Pražský středověký sál 62
metrů dlouhý, 16 metrů široký a 13 metrů vysoký byl ve své době největší
necírkevní jednotně zaklenutou místností na světě bez středních podpěr.
Sál zaujímá plochu
celého 2. patra Starého královského paláce a vyniká překrásnou klenbou se
sítí kroužených žeber na osnově šesticípých hvězdic a širokými trojdílnými
renesančními okny, zdobenými z vnější strany pilastry. Benedikt zde vytvořil
pro tehdejší dobu iluzi nemožného. K osvětlení slouží pět renesančních
bronzových lustrů z 1. pol. 16. století.
Původně měl sloužit jako
sál trůnní (do roku 1502), avšak když Praha s nástupem Habsburků na český
trůn (1526) postupně pozbyla rezidenční funkci, využíval se pro pořádání
sněmů, slavností, korunovačních hostin, slavnostních zasedání, rytířských
turnajů. Za Rudolfa II. se tu konávaly trhy se vzácnými uměleckými předměty.
Sál právem patří k nejslavnostnějším místům české historie, od roku 1934 se
tu volí a skládá slib prezident republiky. |
