Vladislavova Ložnice

Prvou stavební akcí z rozsáhlé přestavby královského paláce za vlády Vladislava Jagellonského bylo prodloužení západního z obou křídel orientovaných k severu. Za starší bránou z doby Karla IV. vznikl průjezd a nad ním v patře dvě místnosti. Větší z nich - audienční síň, často nesprávně nazývaná Vladislavova ložnice.
Původní, pozdně gotický tvar si zachovaly jen místnosti v prvním patře přístavby těsně nad průjezdem brány. Leží tu za sebou dva nestejné, ale původními klenbami vypravené prostory, z nichž západnější, podélný, se od 19. století nepřesně nazývá Vladislavovou ložnicí.
Prostor tzv. Vladislavovy ložnice vyzníval v západním průčelí, kudy se do paláce vstupovalo z vnějšího předdvoří hradu, velikým arkýřovým oknem, jen o málo vysazeným nad spodním václavovským portálem.
Klenební obrazec v tzv. Vladislavské ložnici má běžný podunajský tvar. Vytvářejí jej pravidelné osmicípé hvězdy a svinuté seschlé listy.
V obou čelních stěnách jsou ve vrcholech klenebních oblouků kolčí štíty. Ve štítech v středních svornících klenebních hvězd běží pak za sebou znaky zemí Koruny české (český lev, šachovaná moravská orlice, lev lucemburský a orlice slezská) a štítek nad oknem nese králův monogram.
Mostní přechod na oratoř tvořily dva půlkruhové oblouky vyklenuté z velkých kvádrů a na vnějších hranách olemované prutem. Z celého mostu se zachoval pouze první, jižnější oblouk a střední pilíř, a i ten v dodatečném renesančním obezdění.