PhDr.h.c. Renáta Fügnerová Tyršová * 31.7.1854  22.2.1937

Rodiče: Jindřich Fügner * 12. 9. 1822 15. 11. 1864

Kateřina Turecká Fügnerová * 1834 ?

Sourozenci: Renáta Fügnerová Tyršová * 31.7.1854  22.2.1937
Manžel: Miroslav Tyrš * 17. 9. 1832 † 8.8. 1884
Děti: -

Renáta Tyršová (1854-1937), dcera Jindřicha Fügnera a manželka dr. Miroslava Tyrše, byla významnou sokolskou pracovnicí a spisovatelkou v oboru vzdělávání a národopisu. Podílela se na výstavách a na vzniku sokolského muzea. Spolupracovala s Tyršem a po jeho smrti utřídila jeho spisy. V roce 1931 jí byl udělen čestný doktorát na Universitě Karlově. Vymykala se už během svého dlouhého života. Vysoká a velmi štíhlá v době, která u ženy žádala funkční zaoblenost, bezdětná a osamělá v časech, kdy takřka jediným smyslem ženského žití byly děti, manžel a domácnost. Pravda, v druhé polovině dlouhého života paní Renáty Tyršové nebyla česká společnost již tak rigidní a dovedla ocenit dámu, neúnavně pracující pro národ. Poslední třetinu svého života pak Tyršová prožila ve svobodném státě, kde se stala takřka oficiální postavou, nespornou autoritou, dědičkou zvučného jména svého otce Fügnera a manžela Tyrše, zakladatelů Sokola, organizace, k níž mladá republika vzhlížela - alespoň z počátku - s úctou takřka posvátnou. Z popularity však Tyršová rozhodně nežila a netěžila - mimořádně vzdělaná, činorodá, aktivní, přemýšlivá - taková byla už jako mladá dívka.

lfancy3.gif (583 bytes)

 

 

 

Renáta Tyršová byla dcerou zakladatele Sokola, obchodníka a později generálního zástupce italské pojišťovací společnosti Jindřicha (Heinricha) Fügnera a jeho manželky Kateřiny, rozené Turecké. (Sestra Kateřiny byla sňatkem tetou bratrů Josefa a Artuše Scheinerových, z nichž ten první se později stal starostou Sokola a významným činitelem při vzniku ČSR.)

Majetkové poměry rodiny byly dobré a základní vzdělání Renátě Fügnerové poskytoval domácí učitel (do školy nechodila). Učila se dvoujazyčně (česky a německy), otec s ní hovořil německy a matka česky; později ji další učitelé vzdělávali v kreslení a hře na piano; znalost jazyků rozšířila o francouzštinu, angličtinu a ruštinu. Na přání otce jí náboženská výchova nebyla poskytnuta.[2] Situace se změnila, když otec Renáty 15. listopadu 1865 zemřel; od jejích čtrnácti let se ujal jejího vzdělávání Fügnerův přítel a spolupracovník Miroslav Tyrš; věnoval se zejména dějinám umění. Mladá Renáta Fügnerová se postupně stávala aktivní Tyršovou spolupracovnicí v jeho vědecké práci. Stávala se pomocnicí pro přípravu přednášek a chystala podklady pro Tyršovu vědeckou činnost; zejména třídila jeho sbírky fotografií a vedla korespondenci s nakladatelstvími. Aktivně vystupovala i v Sokole, kde byla od roku 1871 zvolena cvičitelkou Tělocvičného spolku paní a dívek pražských.[3]

V roce 1871 požádal Tyrš o její ruku.[2]
28. srpna 1872 se Renáta Fügnerová, po nutném souhlasu poručníka a matky se sňatkem nezletilé, stala manželkou Miroslava Tyrše.[4] Manželství zůstalo bezdětné a Renáta Tyršová se soustředila na podporu činnosti svého manžela. Spolupracovala s ním na zahraničních studijních cestách, zejména do Itálie, a postupně se vypracovala na samostatnou uznávanou autorku studií o výtvarném umění.

První samostatný kritický text, který zveřejnila v Národních listech v dvaceti letech, se věnoval obrazu Jaroslava Čermáka Raněný Černohorec.[5] V roce 1878 zveřejnila v časopise Lumír studii o Petru Paulu Rubensovi.[6]

Manželství trvalo 12 let; 18. srpna 1884 Miroslav Tyrš tragicky zemřel.
Renáta Tyršová ovdověla v roce 1884, tedy v 30 letech. Byla jedinou dědičkou Miroslava Tyrše a věnovala se udržování jeho pozůstalosti a odkazu, navázala na jeho dílo v estetice a kritice. Současně se věnovala vlastní publikační činnosti a angažovala se v Sokole. Byla též činná v Národní radě československé i v řadě národních spolků.[p 1]

Byla aktivní ve veřejném životě, např. v prosinci 1885 podpisuje, spolu s předními kulturními pracovníky a intelektuály té doby výzvu Ve prospěch českého čtení.[7]

Již v roce 1886 vyšel její slovní doprovod k Mánesovým ilustracím k Rukopisu Kralodvorskému,[8] další publikace následovaly (mezi nimi vzpomínky na otce Jindřicha Fügnera a manžela Miroslava Tyrše).

Aktivně se zajímala o otázku ženského vzdělávání; roce 1907 byla jmenována „inspektorkou pro české dívčí školy výrobní“.[9]

Další oblastí zájmu Renáty Tyršové byl český a moravský folklor. Její zájem probudila výstava lidových výšivek, která se konala v roce 1886 v pražském Rudolfinu.[10] Pro Jubilejní zemskou výstavu 1891 pomáhala připravovat expozici Česká chalupa.[p 2] [2] Folkloru věnovala Renáta Tyršová několik svých publikací.

Spoluzaložila v roce 1917 České srdce, smyslem tohoto centra bylo pomáhat potřebným.[11]

V roce 1931 se stala čestnou doktorkou filozofie Univerzity Karlovy.[12] V době insigniády (1934) se postavila na stranu spisovatelů hájících české nacionalistické studenty.[13]

Většinu života prožila v bytě, který se nacházel v budově Sokola pražského na Sokolské třídě.[14]
 

 

Foto: J. F. Langhans, Praha 1914

 

lfancy1.gif (1168 bytes)

Zpět na hlavní stránku