Rod Vraných podle záznamu pátera Františka Horáka, děkana chotětovského:

text Františka Horáka se věcně shoduje s textem uvedeným v Pamětech  Boženy Marečkové

Statek čp. 18 patřil rodině Kozlově. Roku 1670 připomíná se jako držitel Matěj Kozel a manželka Anna. Dne 15. srpna 1672 narodil se jim syn Václav, jenž později měl za manželku Alžbětu N. Dne 6. června 1697 narodil se jmenovaným manželům syn Daniel Kozel v čp. 18. Tento Daniel Kozel byl dne 21. července 1724 oddán s Lidmilou, vlastní dcerou po nebožtíkovi Tomáši Dusilovi ze Staré Boleslavi; oba poddaní nejdůstojnější kapitole Staroboleslavské. Daniel Kozel zemřel dne 11.4.1733. Ovdovělá Ludmila Kozlová se provdala za Jana Vraného z Malých Všelis. Zápis zní: „Dne 8. června 1734 v stav manželstva po trojím rozdílném ohlášení, které nullo patefacto canonico impedimento die 30. Maii, 3. et 6. Junii prošlo, potvrzení jsou byli poctivý mládenec Jan, vlastní syn Jana Vranýho, souseda z Malých Všelis, s poctivou vdovou Lidmilou pozůstalou po nebožtíkovi Danielu Kozlovi, sousedu sušenským. Tato Lidmila Vraná zemřela dne 20. srpna 1749 a Jan Vraný jako vdovec se oženil po druhé s Veronikou N.“

Linie I.

Děti Jana Vraného z 1. manželství s Lidmilou Kozlovou:

1) Jan Matěj narozen 21. února 1735,

2) Voršila narozená 7.ledna 1737,

3) Jan Tomáš, 30. října. 1738,

4) Václav, narozen 27. října 1740,

5) Vojtěch narozen 5. února 1743,

6) Anna 27. března 1745.

Děti Jana Vranýho z 2. manželství s Veronikou N.:

7) Dorota narozená 3. července 1750,

8) Veronika, narozená 10. července 1753,

9) Filip Jakub, narozen 12.července 1755,

10) Josef Vít narozený 15. června 1758,

11) Šťastný Prokop 15. 2.1761,

12) Prokop, narozen 8.července 1762.

Jana Vraný zemřel jako rychtář v čísle 18 dne l6. března 1771.
 Po něm zdědil statek č.18 syn Václav (viz shora sub 4).

Linie II.:

Václav Vraný a jeho manželka Anna N.:

1) Anna, narozena 27. června 1773,

2) Václav, narozen 6.ledna 1776,

3) Josef, narozen 2. února 1777,

4) Václav, narozen 7.dubna 1779.

Václav vraný zemřel 3.3.1780 a statek zdědil syn Josef.

Linie III.:

Josef Vraný a manželka Kateřina ze Žebic, oddáni 17.ledna 1797.

1) Anna, narozena 9. ledna 1798,

2) Kateřina, narozena 7. ledna 1800,

3) Josef Petr, narozen 1. července 1803,

4) Václav Vít, narozen 15. června 1808,

5) Alžběta, narozena 12. října 1810.

Josef Vraný zemřel 20.4.1837 a statek dostal syn Václav.

Linie IV.:

Václav Vraný s manželkou Marií rozenou Horákovou z Chotětova č.37, oddáni 23.6. 1835.

1) Anna, narozena l7. října 1838,

2) Marie, narozena 10. srpna 1840,

3) Josef, narozen 28.prosince 1842,

4) Václav, narozen 15. září 1845,

5) Jan, narozen 27.července 1852.

Linie V.:

Josef Vraný a choť Anna Urbanová z Chorušic. Sňatek 1869.

1) Božena, narozena 10. července 1870,  

2) Bohuslav, narozen 22. dubna 1873,

3) Zdenka, narozena 7. července 1877, zemřela 1887.

 zpět na Obsah

Statek v Sušně číslo 8

Majitelem byla rodina Novotných. Roku 1698 uvádí se jako držitel Jan Novotný a Manželka Kateřina. Po něm následoval syn Václav Novotný, po jeho smrti syn Josef Novotný. Ten měl za manželku Dorotu Vranou, dceru Jana Vraného ze Sušna č. p.18. (viz nahoře Linie I. sub 7). Následoval jejich syn Prokop Novotný s chotí Kateřinou Salačovou ze Slivna. Poslední zápis těchto manželů v chotětovských matrikách je dítě Prokop narozený 10. ledna 1826. Po tomto roce se rodina Novotných v matrikách nevyskytuje. Pravděpodobně tento Prokop Novotný někam přesídlil. Po roce 1826 na statku čís. 8 zůstali výminkáři. Josef Novotný zemřel 20.10.1826 a jeho manželka Dorota rodem Vraná 22. 3.1834. Poněvadž už v roce 1828 uvádí se jako majitel čísla 8 Josef Vraný, je patrno, že po odchodu Prokopa Novotného nabyl statek čís. 8 Josef Vraný, syn Josefa Vraného a Kateřiny Pavlíčkové ze Žebic, narozený 1. července 1803 (viz Linie III. sub 3).

Linie I.

Josef Vraný byl dne 9. května 1826 oddán a Lidmilou Jiřínovou (alias Jiřínskou) z Nemyslovic, jejich děti:

1) Anna roz. 16. března 1828,

2) Kateřina nar. 19. února 1830,

3) Marie nar. 10. ledna 1532,

4) Josef nar. 15. prosince 1835,

5) Kateřina nar. 9. září 1838,

6) Václav nar. 28. září 1842,

7) Jan nar. 11. března 1846.

Josef Vraný zemřel 18.ledna 1885 jako výminkář. Po něm nastoupil na statku č. 8 syn Václav.

Linie II.

Václav Vraný měl dvě manželky:

1) Annu Líbalovou ze Štampachu, která zemřela 15.8.1868 a měl s ní syna Josefa, narozeného dne 23.8.1864 a zemřelého dne 15.6.1836.

2) Annu Novákovou s Nebužele, ovdovělou Horčicovou z Chotětova. Měl více dítek, které vesměs v útlém věku zemřely.

Václav Vraný zemřel v Chotětově dne 9. ledna 1889. Statek č. 8 přešel na Josefa Vraného. Vdova po Václavovi Vraném provdala se roku 1895 za Jana Profta, majitele cihelny v Chotětově, kdež zemřela dne 2. dubna 1914.

Statek č. 18 a 8 zdědil po Josefu Vraném syn JUDr. Bohuslav Vraný, který byl dvakrát ženat. První chotí byla Marie Václavíková ze Žehuně (sňatek roku 1902), která zemřela 1924 a jejich děti:

1) Zdeněk, JUDr. narozený 1904,

2) Helena, narozená 1906.  

JUDr. Bohuslav Vraný statek č. 18 a č. 8 v Sušně (statek byl již za života Josefa Vraného, otce, v nájmu) prodává. Po druhé se oženil JUDr. Bohuslav Vraný s Marií Kreidlovou (* 1893) v roce 1925. Zemřel 18.1.1947, toto druhé manželství zůstalo bezdětné.

Statek č. p. 12/III v Mladé Boleslavi:

Haslerův dvůr se zahradou za stodolu
Císařské povinné otisky map stabilního katastru Čech (1824-1843)
před domem přímo u cesty byl rybník as 10 x 5 m velký s lehkým zábradlím

Josef Vraný koupil tento dvorec (s 52 korci polí) od Dr. Wurzla za asistence svého tchána V. Urbana v roce 1884 za 28 000 zl. Ihned se tam s manželkou nastěhoval (syn Bohuslav šel na gymnasium a dcera Božena v té době byla již na měšťance). Tento dvorec potom v roce 1896 postoupili Josef a Anna Vraných manželům Marečkovým (Božena Marečková byla jejich dcera) za 30 000 zlatých, kteří od roku 1890 byli na Mělníku. JUDr. Josef Mareček postupně přikupoval pole, takže dnes (po zestátnění) má výměru 32 ha. Dům je zbourán (byl vykoupen), aby se získalo místo pro moderní výstavbu, zahrada je městským parkem a pole jsou postupně vykupována pro výstavbu města Mladé Boleslavi. Manželé Josef a Anna Vraných zakoupili koncem let devadesátých pozemek ve Stakorské ulici v Mladé Boleslavi a vystavěli tam obytný dům  (vilu). Josef Vraný se ale ukončení stavby nedočkal – zemřel v r. 1901. Jeho manželka Anna tam potom zemřela v roce 1913 – 27. prosince. Dům zdědil syn JUDr. Bohuslav Vraný, který jej brzy prodal.

 zpět na Obsah

Vraný Josef
(* 1842 †1901)
vzdělání, život a veřejná činnost, doklady, přílohy atd.

Vzdělání:

Prameny: Školní vysvědčení a Kronika Boženy Marečkové

V letech 1848 až 1853 obecná škola v Sušně (i v Chorušicích). Následuje německá reálka v České Lípě – vysvědčení vesměs „sehr gut“ – a dokončení studia reálky ve Vídni s maturitou. Podle dostupných vysvědčení byl Josef Vraný velmi pilný, velmi mravný, velmi schopný a školní roky končil s vyznamenáním. Dokládá to vysvědčení 13-ti letého hocha z Hlavní školy u svatého Jakuba v Praze ze třetí třídy. Totéž se opakuje v roce 1859 z první třídy této školy již označené reálky. Získává „premium“. Předcházela vysvědčení v České Lípě s tímtéž výsledkem a poslední vysvědčení z Vídně. Po absolvování střední školy (reálky) je zapsán na chemii německé techniky ve Vídni.  Vysvědčení z jednotlivých předmětů jsou vesměs „sehr gut“. Poslední, které je k dispozici, je z roku 1866. Z Kroniky Boženy Marečkové vyplývá, že jmenovaný měl v úmyslu přijmout místo chemika v Lyonských barvírnách a bervárnách. Ač celá záležitost byla vyjednána, nedochází k odchodu do Lyonu, nýbrž na Vysokou zemědělskou školu do Halle nad Saalou. Není zjistitelné, jak dlouho zde pobyl, ale uvážíme-li, že již v roce 1869 dochází k jeho sňatku s Annou rozenou Urbanovou, může se jednat o pobyt 2-3 semestrů na škole v Halle n. S. V jeho pozůstalosti byly nalezeny různé chemikálie a přístroje a pomůcky a vezmeme-li v úvahu tvrzení Boženy Marečkové, že Josef Vraný často dělal chemické pokusy s různou náplní, ale také s hlínou (nikdo k němu nesměl) nutno usoudit, že měl vědecký zájem o agrotechnické a agrochemické problémy. Ze všeho vyplývá, že Josef Vraný prakticky ukončil studium na Technice ve Vídni, že dokonale ovládal němčinu a byl teoreticky vyškolený pro zemědělství. Jako vynikající student a dobrý čtenář získal jasný politický přehled, takže mohl se stát spolehlivým informátorem svému okolí, což ho předurčovalo pro jeho veřejnou činnost.

K tomu několik životopisných dat a vývodů: Z Kroniky Boženy Marečkové vyplývá, že Josef Vraný dostal školy a statek č. 18 měl převzít syn Václav (* 15. září 1845 †  1907?) mladší bratr. Ve skutečnosti podle zápisu se Josef Vraný žení v roce 1869 s Annou rozenou Urbanovou, a odchází do Chorušic, syn Václav kupuje statek č. p. 17 v Tursku a na statku č.18 v Sušně dále hospodaří manželé Václav Vraný s manželkou roz. Horákovou, tedy rodiče Josefa a Václava dále zůstávají na statku č. 18 v Sušně a tento statek předávají synu Josefovi a Anně roz. Urbanové až v roce 1870 po narození Boženy Vrané, dcery Josefa a Anny Vraných. Proč se to tak vše událo, není vysvětleno. Za zmínku stojí, že první noviny v rodině Vraných v Sušně se objevily až v roce 1866. Pro Josefa Vraného nastávají léta pilného hospodaření. Jeho ušlechtilé a jemné vystupování mu pomalu otevírá bránu k veřejnému uplatnění. Stává se koncem let 70-tých starostou okresu Nové Benátky a v osmdesátých letech i starostou okresu Mladá Boleslav. Následuje na počátku osmdesátých let jeho volba za poslance na Radě říšské ve Vídni za Staročechy a za poslance Sněmu království českého. V té době potom dochází k pronájmu statku v Sušně. Asi pod vlivem dětí (dcera Božena a syn Bohuslav bydlí u babičky Urbanové ve mlýně v Mladé Boleslavi a navštěvují zde školy) dochází ke koupi dvorce č.12 v Mladé Boleslavi (roku 1884) a k přesídlení Josefa a Anny Vraných tamtéž. Josef Vraný se prakticky mnoho doma nezdržuje: je velmi zaneprázdněn veřejnou činností (stavba okresní nemocnice v Ml. Boleslavi, různých škol, výstavbou města a častými jízdami do Vídně). Katastrofu přináší rok 1887, kdy umírá po delší nemoci dcera Zdeňka (10ti letá) a těžké nervové chorobě podléhá i manželka Anna. Z Kroniky Boženy Marečkové vyplývá, že tyto okolnosti zlomily tvůrčí vzlet Josefa Vraného. V roce 1888 se vzdává všech veřejných funkcí (viz dopis Dr. Fr. Lad. Riegra), také prohra staročechů od mladočechů v otázce obsazení okresní nemocnice a patrné jaterní obtíže. Nervová nemoc manželky se sice uklidnila, ale byla v zápětí vystřídána těžkým rheumatismem. Radost z dětí byla kalena občasnými starostmi, které na zdraví nepřidaly. Konečně Josef Vraný na podzim roku 1901 zemřel. Jeho manželka Anna ho přečkala až do roku 1913, kdy 27.12 zemřela.

zpět na Obsah

Osoba Josefa Vraného:

K posouzení osobnosti Josefa Vraného je nejpovolanější jeho dcera Božena. Cituji z kroniky: „Můj otec měl zvláštní kouzlo v tom, vzíti mne za ruku, byl to jeho jediný prst, kterého jsem se držela, a tak jsme spolu chodívávali po dvoře, po chlévě, na Zábrodí. To jsme ale více stáli, než šli. Vždycky někdo zastoupil cestu a bylo dlouhé povídání …  Pamatuji se na slovo Benátky, a to znamenalo benátecký úřad, a to potom byly porady … večer se tatínek vracel ze své pochůzky po statku a rovnou na lavici pod okno a s úsměvem nařizoval „zpívejte“ a usnul v několika minutách. Před tím večeře – byly zpravidla brambory. Jen se měnilo mazání, škvarky, tvaroh, máslo, skřivánky. Někdy chleba s máslem, sýrem, tvarohem a polévky „Ančička“ (zředěné mléko a pepř), česneková. Mazání měl každý na svém kamenném talířku – sůl v dřevěném pohárku chleba a brambory byly na stole. V koutku světnice byl menší stůl a na tom jedli „vzácný pán a vzácná paní“, jak se tehdy zaměstnavatelům na statcích říkalo – ovšem totéž co zaměstnanci. Byl dbalý dobrého vzdělání – musíš číst něco pro vzdělání … říkal tatínek a předložil mi Palackého dějiny. Vždy neobyčejně pečlivý a ohleduplný, stále starostlivý o matku a také syna. Veřejných funkcí se vzdal, aby mohl sám ošetřovat matku, když upadla do těžké nervové choroby a rheumatismu. Ve svém okolí byl oblíben pro dobrotu srdce a obětavost při pomáhání v nouzi. Jeho ušlechtilost byla ve společnosti pověstná. Vůči své choti byl něžný až příliš ústupný. Nikdy nepil. Nikdy se u něho neprojevila náruživost. Ve finančních věcech byl velmi opatrný.“

Veřejné funkce

Poslanec na Radě říšské ve Vídni a zemský poslanec na sněmu království českého asi (1878-1888) jako stoupenec Dr. Fr. Lad. Riegra. Okresní starosta v Nových Benátkách a v Mladé Boleslavi asi v témže období ovšem za sebou.

Starosta města Ml. Boleslavi a člen celé řady spolků a korporací.

Fotografie a doklady:

1 fotografie asi z roku 1878,

dopis Riegrův,

dopis Dr. Matuše,

1 křestní list,

5 vysvědčení ze škol,

frekventační prohlášení.

zpět na Obsah

Konečná poznámka Ing. Dr. Vladimíra Marečka, vnuka Josefa Vraného

Narodil jsem se 2 roky po úmrtí dědečka Josefa Vraného: jeho jméno a vzpomínka byla u nás v neobyčejné úctě a vážnosti. V bytě a albech byla řada jeho fotografií, z nichž nejpřitažlivější byly ze studentských let ve Vídni a v Halle. Zbytky jeho „laboratoře“, mi vždy připomínaly jeho chemické studium a řada diplomů a uznání jen dotvrzovala naši úctu před dobrým člověkem, uvědomělým vlastencem a veskrze poctivým pracovníkem. Převládalo mínění, že jeho choť Anna nebyla mu rovnocenným partnerem a nebyla mu tou podporou, kterou jeho ušlechtilé snahy by si zasluhovaly.

Matka Božena Marečková vynaložila veliké úsilí vypátrat původ rodiny Vraných. Její pátrání skončilo na evangelických farách, kde se jí dostalo ujištění, že jméno Vraných lze sledovat až do dob husitských. Písemného ovšem nebylo dáno nic. Kdežto u rodu Marečkových je známo datum přechodu z evangelické církve na katolickou (1703), u rodu Vraných takové datum neexistuje, alespoň ne jako písemný záznam.

Rod Vraných dále pokračuje, neboť JUDr. Zdeněk Vraný má syna Jana (Ing.), a tento opět syna Tomáše (nar.1965) viz str. 3 dole a 4.

Zapsal přesně podle dokladů Ing. Dr. Vladimír Mareček, Dr es Sc. CSc.  110 00 Praha 1. Betlémské nám. 251/2

V Praze dne 20. ledna 1978