Michal Václav Mácha
mladší bratr Karla Hynka Máchy

 

* 29. 9. 1812 † 1. 9. 1871

 

Z Hradce jezdíval Jirásek pravidelně domů vlakem přes Josefov a to z nádraží hradeckého.  

Jednou však až z předměřické stanice, kam jsem doběhl z Hradce pěšky, a to kvůli Máchovi, abych viděl jeho bratra. Již od bratrance Adolfa jsem věděl, že bratr Máchův je na té staničce. Zastával tam službu hlídače, byl však zároveň jakoby přednostou té onoho času nepatrné stanice, t. j. vydával také jízdní lístky. A tak jsem uviděl Máchova bratra v tmavomodré železniční uniformě, muže slušně vysokého, přismědlé, ne plné tváře, tmavé a již prokvetlé, plné, husté brady. Zdál se mi zachmuřelý a málomluvný. A tak jsem se neodvážil, tenkráte kvintán, tuším, na něj promluvit, zeptat se na slavného bratra jeho; jen jsem mu o lístek řekl. Snad pak už tam dlouho nebyl. Zemřel-li tam, nevím; jen to jsem slýchal, že vdova jeho s dětmi přestěhovala se do Hradce a že dost klopotně živila rodinu. (podzim 1867)

 

Alois Jirásek: Paměti
O dva roky mladší bratr Karla Hynka Máchy Michael Ignác (Hynek) se stejně jako otec vyučil mlynářskému řemeslu a několik let vandroval. Nevíme, kdy a proč opustil mlynářské řemeslo. Jedním z důvodů mohly být dluhy, které vznikly v roce 1845 při jeho pokusu vydávat bratrovo dílo. Zdá se pravděpodobné, že to byl čtyřiadvacetiletý Michal, kdo Máchovy rukopisy shromáždil pro opisování, sháněl peníze na opisovače a později na tiskárnu, a také po ztroskotání vydávání Spisů ručil za finanční ztrátu. Zásluha mlynářského tovaryše Michala o uchování díla Karla Hynka Máchy je těžko docenitelná.

O své dosavadní životní dráze psal Michal nastávajícímu tchánovi v září 1851: Já jsem v Praze zrozen, můj otec byl tamtéž měšťan a vedl krupařský obchod. Byli jsme sami dva syni; bratr vyštudovav práva, šel na venek do praxe za amanuensistu, kdež se na rigorosum připravoval a za rok doktorát odbýt mínil, kde jej ale smrt po šestinedělním pobytí uchvátila. [...]
Já mladší syn jsem si oblíbil po otci řemeslo mlynářské; podle něhož jsem některé kraje v zemích rakouských procestoval, pak co do oboru jeho sahajících v výrobkách obchod vedl, a jak se někdy stává, že je člověk sem tam osudem zmítán, ocitl jsem se k železnici a nyní již půl páta roku u těch samých pánů, co Vaše milá panna dcera v službě stojím a písařskou službu zastávám.


Po roce 1846 Michal už pracoval jako figurant na stavbě pražsko-kralupském úseku Severní státní dráhy, jejímž vedením byl pověřen stavitel železnic Josef Emanuel Schnirch, otec tvůrce bronzových trig na budově Národního divadla – sochaře Bohuslava Schnircha. Ještě než byla trať z Prahy do Drážďan v roce 1851 dokončena, byl Schnirch v roce 1849 jmenován vrchním inženýrem a odeslán na jih, aby spolupracoval na projektu i na stavbě železnice Lublaň – Terst. Hlavní stavební kancelář byla zřízena v Sežaně (Sesana – Slovinsko), kam si inženýr Schnirch vzal Michala Máchu za písaře. Michal Mácha odešel ze Sežany v srpnu 1852 ještě před dokončením stavby a jeho další osudy patří již do historie železnice severovýchodních Čech a bývalé
staničky Předměřice na trati Hradec Králové – Jaroměř.

U Schnirchů v Poděbradech se Michal seznámil se svou budoucí, o dvacet let mladší ženou Annou Marií Kneblovou (* 7. 2. 1832
25. 11. 1918), která byla v rodině zaměstnána jako kuchařka. Po několikaleté známosti se vzali dne 6. února 1853 v Českém Brodě.
 

V roce 1856 byla vydána koncese pro podnikatele Johanna Liebiga, Vojtěcha Lannu a bratry Kleinovy na výstavbu a provoz železnice z Pardubic do Liberce. Trať se stavěla a zprovozňovala po etapách. Michal Mácha byl zaměstnán na různých úsecích budované trati jako „dohlížitel na c. k. železné dráze“. Po krátkém působení v Českém Brodě, byl zaměstnán čtyři roky v Borovničce na stavbě železničního úseku mezi Jaroměří a Horkou u Staré Paky, dokončeném v roce 1858. Železniční zaměstnanci byli vybíráni v této době často ze stavitelů trati nebo dohlížitelů a po dokončení stavby a před zahájením provozu byl přibližně týden vyhrazen jejich výcviku. Tak se pravděpodobně Michal Mácha, po krátké epizodě v Železném Brodě, stal po zprovoznění josefovské trati prodejcem jízdenek a výpravčím vlaku v Předměřicích nad Labem. Původní budova nádraží (dříve „dražiště“, „dražen“ či „dražín“) označeného číslem 29, kde Máchovi žili a pracovali, podlehla v roce 2015 demolici.

Protože Michalův plat nestačil a děti se rodily jedno po druhém, provozovala Anna na stanici traktérství (lidovou kuchyni). Z manželství Máchových se narodilo více než osm dětí, jen pět z nich se dožilo dospělého věku: Eduard (zámečník, 1853 – 1875); Alžběta, provdaná Vočková (1856 – 1947); Ivan (truhlář, 1859 – 1910); Ludmila (švadlena, 1864 – 1916); Václav (nadstrážník, 1868 – po roce 1953).

Michala Máchu dne 1. září 1871 při službě na nádraží ranila mrtvice. Pohřben byl na hřbitově v Lochenicích, jeho zaniklý hrob připomíná pamětní deska na zdejším kostele Narození Panny Marie. Pozůstalá rodina se přestěhovala nejprve do Hradce Králové, kde se vdova živila jako pradlena, později do Prahy. Podle dobových vzpomínek se s rodinou „stěhovala“ v prádelním koši i pozůstalost Karla Hynka Máchy.

Mgr. Yvetta Dörflová

 

 
lfancy3.gif (583 bytes)
 

Michal Mácha

  • 1812 narodil se v Praze na Malé Straně č. p. 437, pokřtěn v kostele P. Marie Vítězné v Praze na Malé Straně (str. 66) 

  • Michal Mácha měl srostlé 4 prsty pravděpodobně na pravé ruce. 

  • 1815 stěhují se z domu U bílého orla do Mlýnské uličky do domu U Horských  (č. 1182) v Petrské čtvrti

  • 1835 ve mlejně v Podolí na Jizeře samomlečem

  • 1836 po smrti bratra vede otcovo krupařství

  • 1843 oznamuje úsilí o vydání sebraných spisů v Květech

  • 1836-1845 pokouší se o vydání spisů svého bratra, shromáždil spisy a zařídil pořízení opisu - zasloužil se o zachování díla svého bratra

  • 1845 vydány sebrané spisy bratra

  • 1846 (1847) na stavbě železnice do Podmokel u Schnircha pracoval jako figurant - mzda na stavbě železnice byla patrně podstatně vyšší 

  • 1849 Josef Schnirch si přál, aby děti měly české vzdělání. Michal Mácha u Josefa Schnircha v Sežaně vedl účetnictví a učil děti. (Pozn.: podle dochovaných dopisů Michala Máchy jeho pravopis a sloh nebyly na vysoké úrovni. Zatímco Schnirchovy děti naopak později vynikaly formulačními schopnostmi. )

  • zastával v kanceláři písařskou službu a obstarával podnikali potřebný materiál ku stavbě  vedl účetnictví

  • v Sežaně bylo celkem 15 osob z Čech, 2+7 Schnirchovi, ve zbývající šestici byl Michal Mácha a kuchařka Kneblová

  • obstarával potřebný materiál ke stavbě železnice z Gorice do Horní Leseče.

  • 28.9.1851 žádá ze Sežany písemně o ruku Anny

  • 1852 odešel ze Sežany (před dokončením stavby v roce 1857)

  • 1853 sňatek v Českém Brodě, kuchařka Anna Kneblová z Poděbrad (možná) určitě působila nejen v Poděbradech, ale i v Sežaně.

  • 1853 pracuje na stavbě železnice v Českém Brodě - hlídač

  • 1854-1858 Borovnička - pracuje na stavbě úseku mezi Jaroměří a Horkou u Staré Paky

  • 1856 na stavbě železnice z Pardubic do Liberce, trať dokončena v roce 1857

  • Železný Brod

  • Předměřice nad Labem - prodavač jízdenek, výpravčí - strážník drážní v domku při mostě přes náhon č. ob. 114, čís. drážního domku 29 S9, po zřízení osobní zastávky prodával jízdenky, vypomáhal mu dělník.

  • 1.9.1871 zemřel v Předměřicích na mrtvici

  • pohřben na hřbitově v Lochenicích

 

Michal Mácha, menší postavy, podlouhlý obličej, v roce 1871 prokvetlý plnovous, vážné opravdové povahy, vtipný, měl 8 dětí, čtyři se ožily dospělého věku: Eliška, Ivan, Ludmila, Václav.  Michal byl posléze hlídačem na železnici v Českém Brodě, v Pardubicích, prodavačem jízdenek v Předměřicích, výpravčím v Předměřicích.

Pokud  je správně známo, tak by praděda Karla Hynka Máchy měl pocházet z Krásné Hory nad Vltavou – Matěj Mácha, který se vyučil kovářem a odešel z Krásné Hory do Měšetic u Sedlce, kde se stal nájemcem hospody. Šenkýřství převzal syn František a jeho vnuk Antonín byl otcem Karla Hynka Máchy.

 

Anna Kneblová Máchová

  • Anna Kneblová * 7.2.1832 - nemanželská dívka narozena v Poděbradech, rodiče se později vzali

  • šla do služby

  • ve 12 letech ji spolu s dalšími šesti dívkami do služby ve Vídni u staré paní - pracovaly pro výdělek

  • vydržela ve Vídni do r. 1848 - vyslána, aby stavěla barikády

  • vrátila se do Poděbrad

  • v okně hostince spatřila mužskou tvář s dlouhými vousy - Michala Máchu - cestoval přes Poděbrady do pomoří

  • Josef Schnirch hledal osoby pro svůj tým - vybral si ji jako kuchařku

  • 1853 sňatek v Českém Brodě

  • 8 dětí, pět se dožilo dospělého věku: Eduard (* 5.4.1853 † 26.3.1876), Alžběta (* 1856), Ivan (* 1859), Eliška, Ludmila (1865), Václav (* 1868)

  • po smrti Michala ještě dál vedla kantýnu, odstěhovala se do Poděbrad

  • v roce 1911 žila na Žižkově

 

Michal Mácha uveřejnil v roce 7.6.1843 v Květech (č. 45 str. 180) oznámení:


K laskavému povšimnutí
 

Již mnohdykráte projevilo se v listech veřejných přání, aby veškeré spisy Karla Hynka Máchy, porůznu v rozličných časopisech umístěné, i v rukopisech pozůstalé, sebraly se a v celku vydaly. Za svou povinnost tedy věc tuto pokládaje, slušně o ni postarati jsem si umínil a vlastním snažením, jakož i pomocí sil spojených tak dalece k uskutečnění veřejného přání tohoto již pokročil, že mi lze s jistotou oznámiti i ubezpečiti obecenstvo o brzkém vydání veškerých spisů zesnulého bratra mého. Jenom jediná žádost mi při tom ještě pozůstává, aby totiž obecnstvo českoslovanské, Musy Máchovy milovné, svým účastenstvím vydavatele podporovati neopominulo. Vydání bude skvostné, provázené úvodem životo- i povahopisným spisovatele, jakož i kritickým rozvržením plodů jeho, p. Karlem Sabinou obstaraným, a bude obsahovati krom známého Máje nejen veškeré sebrané básně, nýbrž i obšírnější romantický obraz Cikáni a ostatní prosaické plody, povídky i novelistické zlomky, jakož i rozvržení zamýšlených, dílem již začatých, nedokončených prací Máchových.

Vzorné vydání ve velkém oktávu na skvostném papíře, skladným pravopisem, bude sice na způsob elegantních vzorů cizokrajných jenom jediný velký díl obsahovati, ale k ulehčení p. odběratelů vyjde po svazcích asi pětiarchových. Obšírnější návěstí co nejdříve obecenstvu českoslovanskému i čas i způsob a jiné bližší okolnosti vydání tohoto oznámí.

Michal V. Mácha

 

lfancy3.gif (583 bytes)

lfancy1.gif (1168 bytes)

Zpět na osobnosti

Zpět na hlavní stránku