Řetězový most císaře Františka I. v Praze
50.0813486N, 14.4102942E

most dal postavit hrabě Karel Chotek
most projektoval Ing. Bedřich Schnirch

1842 Publikace: Bedřich Schnirch, Die Keiser-Franzens-Kettenbrücke zu Prag, Praha-Berlín 1842
 
 

V roce 1827 byl Bedřich Schnirch povolán k přípravám na případné postavení mostu v Praze, který měl spojit Staré Město přes Střelecký ostrov s Malou Stranou a měl odlehčit Karlovu mostu. V roce 1838 byl purkrabím Chotkem pověřen zpracováním projektu a 19.4.1839 byla zahájena stavba řetězového mostu v Praze - ve své době jednoho z největších mostů v Evropě. Dne 20.4.1839 byl položen základní kámen. Materiál dodával a stavbu prováděl Vojtěch Lanna, c.k. loďař z Č. Budějovic. V roce 1841 byl most dokončen nákladem 391330 zl.stř..

Ze všech Schnirchových řetězových mostů byl největší: délka dosahovala 412,74 metrů, šířka mezi zábradlím byla 9 metrů. Most měl dvě části, každá z nich o délce 133 metrů, obě podpíral mohutný prostřední pilíř na Střeleckém ostrově, založený na dřevěném roštu a na 156 dřevěných pilotách. Most byl považován za nejsmělejší dílo inženýrské. Dne 4.11.1841 provedeny Zlaté zápisy do pamětní knihy při otevření řetězového mostu v Praze, byly rozdávány pamětní mince a desky. Dne 6.11.1841 most v Praze předán veřejnosti. Magistrát hl. m. Prahy jmenuje 6.11. Bedřicha čestným měšťanem. Most císaře Františka I. byl v Praze po Karlově mostě v pořadí teprve druhým trvalým mostem přes Vltavu.

Později byla tuhost konstrukce mostu posílena. Most sloužil až do června roku 1901. Používal se 50 let. Roku 1898 byl provoz na mostě ukončen a převeden na dřevěné provizorium. V roce 1908 ho nahradil nový kamenný most, který sestává z devíti velmi plochých kleneb různého rozpětí; nad Střeleckým ostrovem se jedná o klenbu z kruhových segmentů, ostatní mají elipsovitý tvar. Na stavbu byly použity žulové kvádry. Na obou stranách jsou umístěny vždy dvě věže, které v dobách rané existence mostu sloužily k vybírání mýtného. Otevření mostu se konalo 14. června 1901 za přítomnosti císaře Františka Josefa I. Váže se k němu navíc památná procházka tehdejšího císaře Františka Josefa I. Když vyšla v novinách fotografie jeho veličenstva s popiskou Procházka na mostě, vznikla záhy pro stařičkého mocnáře jeho proslulá přezdívka „starej Procházka“ (podle některých však byla přezdívka starší). Po vzniku Československa byl most pojmenován zprvu podle našich legií (1919-1940), v době německé okupace byl přejmenován na Smetanův most (1940-1945). Poté se znovu jmenoval Most Legií (1945-1960), ale přejmenování Československa na socialistickou republiku se odrazilo i na novém, pokrokovém názvu - most Prvního máje (s malým m). Až po sametové revoluci v roce 1989 se obnovil název Most Legií.

 

Řetězový most císaře Františka I. od Bedřicha Schnircha a Národní divadlo se sochami múz od Bohuslava Schnircha, zatím bez trig

Řetězový most císaře Františka I. (Pohled od dnešního Národního divadla - technický nákres zhotovený Bedřichem Schnirchem )

Řetězový most císaře Františka I. před zahájením stavby Národního divadla

Řetězový most císaře Františka I. v Praze 1839-1841

Řetězový most císaře Františka I. v Praze 1839-1841

Řetězový most císaře Františka I. v Praze 1839-1841
stavba

Řetězový most císaře Františka I. v Praze 1839-1841
autor patrně nerozuměl konstrukci, protože považoval kotvící bloky za místo pro výběr mýta a nakreslil do nich dveře

Řetězový most císaře Františka I. v Praze 1839-1841 Foto František Fridrich

Řetězový most císaře Františka I. v Praze 1839-1841
na nábřeží ještě nestojí domy

Řetězový most císaře Františka I. v Praze 1839-1841

Řetězový most císaře Františka I. Foto František Fridrich

Památník a řetězový most císaře Františka I.

Řetězový most císaře Františka I., za ním dřevěné provizorium pro stavbu kamenného mostu

 

Národní divadlo zatím bez sousoší trig podle Zítkova projektu opakovalo refrén oblouků mostních pilířů.

Bourání mostu Františka I v roce 1898, vpravo provizorní dřevěný most, Smíchovská strana, Foto J. Eckert

Ansicht der bei Prag zuerbauenden Kettenbrücke.
1. pol. 19. stol. (1827 ?), rytina, 406x163

 

Zajímavý historický dokument plánované podoby řetězového mostu pod Letnou několik desetiletí před jeho realizací. Řetězový most cís. Františka Josefa I. byl v jiné podobě na jiném místě postaven v letech 1865 - 68 a definitivně odstraněn v r. 1947, kdy ho nahradil dnešní Štefánikův.

Zpět na práce Bedřicha Schnircha

Zpět na Bedřich Schnrich

Zpět na hlavní stránku