František Václav Goller , * 4. 10. 1839 Horažďovice, † 26. 1. 1911 Holoubkov (u Rokycan)
cukrovarnický odborník, chemik, vynálezce a podnikatel, básník


Syn hospodářského správce Antonína Jana Florentina a Alžběty, roz. Frenclové. 1857 absolvoval v Praze českou reálku, 1860 studia chemie na německé technice. Během vysokoškolských studií Goller vstoupil do Akademického čtenářského spolku, kde se seznámil s J. Nerudou a V. Hálkem a v šedesátých letech se pokoušel o vlastní literární tvorbu, především poezii. Roku 1860 uveřejnil v almanachu Máj báseň Žebrák lásky.

Po ukončení školy se rozhodl věnovat cukrovarnictví. V letech 1860–64 pracoval v cukrovarech v Trmicích (u Ústí nad Labem) a Ratboři (u Kolína), postupně řídil cukrovary v Poděbradech (1866–1873), Českých Budějovicích (1873–75), Křimicích (dnes Plzeň, 1875–78) a Králově Poli (dnes Brno, 1878–80), poté 1880–84 působil jako technický inspektor cukrovarů Živnostenské banky a od 1884 jako dlouholetý ředitel cukrovarů České společnosti pro průmysl cukerní. V letech 1888–1902 byl členem Pražské obchodní komory, předsedal České chemické společnosti pro vědu a průmysl. Zasloužil se o zdokonalení výroby krystalového cukru. F. V. Goller zavedl již v roce 1871 výrobu bílého krystalového písku (tzv. bílého zboží) přímo z řepného surového cukru, a to parním krytím bezprostředně v odstředivkách (Poděbrady).  Vynalezl a společně s konstruktérem Wasgestichanem si dal patentovat v roce 1867 speciální typ nože s trojhranným ostřím na zpracování cukrové řepy, který se rychle rozšířil i v zahraničí jako tzv. Gollerův nůž. Publikoval v odborných periodikách, uveřejnil několik brožur, agilně pracoval v profesních i společenských organizacích, zajímaly ho otázky sociální a penzijní týkající se pracovníků v cukrovarnickém průmyslu. Roku 1895 patřil k iniciátorům založení Výzkumné stanice cukrovarnické, která působila na pražské technice. V roce 1901 byl Goller vyznamenán důstojnickým křížem Řádu Františka Josefa I. Pohřben na Vinohradském hřbitově.

S manželkou Kateřinou, roz. Hellerovou (* 10. 12. 1843, † 24. 12. 1929), měl osm dětí. viz Felix Goller

Antonín Goller * 7.7.1867
Adela Augusta Gabriela Gollerová Hofmanová Hammerová * 4.11.1884 + 6.3.1968
Luizo Goller * 29.7.1868 + 2.9.1878
Zdenko Goller * 1.1.1870
Richard Goller * 19.3.1871
Felix Goller * 28.4.1872 + 6.9.1938
Vilemína Gollerová * 25.6.1878 + 10.9.1878
Babetto Goller * 13.11.1873 + 5.9.1878
František Goller * 15.1.1875 + 9.9.1878
Ottokar Goller * 28.10.1881
Theodor Goller * 1.8.1880 + 1917
Jaroslav Bohuslav Goller * 9.6.1883

Česká společnost pro průmysl cukerní při Živnostenské bance v Praze,
Spolek cukrovarníků východních Čech,
Spolek pro průmysl cukrovarnický v Čechách,
Společnost pro průmysl cukerní,
Spolek pro zkoušení a přehlížení parních kotlů,
Spolek českých chemiků,
Klub cukrovarníků,
Česká společnost chemická,
Poradní sbor pro potravní daně,
Podpůrný spolek úředníků cukrovarnických
v Poděbradech byl náčelníkem sboru dobrovolných hasičů - hasičský sbor v Poděbradech vznikal v rámci Sokola

Některé práce:
Kralopolské diffusní nože.
Patent Goller a Wasgestichan, 1880;
O semeně řepovém domácího pěstění, 1884;
Malé, prostřední a velké cukrovary, 1898;
Vorschlag zur Sanierung der Zuckerkrisis, 1902.
L: F. V. G. K 70. narozeninám, in: Chemické listy 3, 1909, s. 405–408;
nekrolog, in: tamtéž 5, 1911, s. 81–84; † Franz Wenzel G., in: Zeitschrift für Zuckerindustrie in Böhmen 35, 1910/11, s. 358–362;
Chemiker-Zeitung 35, 1911, s. 140;
Österreichisch-Ungarische Zeitschrift für Zuckerindustrie und Landwirtschaft 40, 1911, s. 210;
Pilsner Tagblatt 27. 11. 1911, s. 3; OSN 28, s. 487; MSN 2, s. 1024;
M. Pohorský, Poznámka o skupině Nerudových žáků, in: Česká literatura 2, 1954, č. 2, s. 188–189; ÖBL 2, s. 28, BL 1, s. 445.

P: SOA, Plzeň, Sbírka matrik, matrika nar. řkt. f. ú. Horažďovice 18, s. 69 (dostupné z: http://www.portafontium.eu); NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 142, obr. 473.

Marie Makariusová