František Václav Goller
* 4.10.1839 † 26. 1. 1911

František Václav Goller
 

František Václav Goller , * 4. 10. 1839 Horažďovice, † 26. 1. 1911 Holoubkov (u Rokycan), cukrovarnický odborník, básník

Syn hospodářského správce Antonína F. a Alžběty, roz. Franclové. 1857 absolvoval v Praze českou reálku, 1860 studia chemie na německé technice. Během vysokoškolských studií Goller vstoupil do Akademického čtenářského spolku, kde se seznámil s J. Nerudou a V. Hálkem a v šedesátých letech se pokoušel o vlastní literární tvorbu, především poezii. Roku 1860 uveřejnil v almanachu Máj báseň Žebrák lásky.

Po ukončení školy se rozhodl věnovat cukrovarnictví. V letech 1860–64 pracoval v cukrovarech v Trmicích (u Ústí nad Labem) a Ratboři (u Kolína), postupně řídil cukrovary v Poděbradech (1866–73), Českých Budějovicích (1873–75), Křimicích (dnes Plzeň, 1875–78) a Králově Poli (dnes Brno, 1878–80), poté 1880–84 působil jako technický inspektor cukrovarů Živnostenské banky a od 1884 jako dlouholetý ředitel cukrovarů České společnosti pro průmysl cukerní. V letech 1888–1902 byl členem Pražské obchodní komory, předsedal České chemické společnosti pro vědu a průmysl. Zasloužil se o zdokonalení výroby krystalového cukru. F. V. Goller zavedl již v roce 1871 výrobu bílého krystalového písku (tzv. bílého zboží) přímo z řepného surového cukru, a to parním krytím bezprostředně v odstředivkách (Poděbrady).  Vynalezl a společně s konstruktérem Wasgestichanem si dal patentovat v roce 1867 speciální typ nože s trojhranným ostřím na zpracování cukrové řepy, který se rychle rozšířil i v zahraničí jako tzv. Gollerův nůž. Publikoval v odborných periodikách, uveřejnil několik brožur, agilně pracoval v profesních i společenských organizacích, zajímaly ho otázky sociální a penzijní týkající se pracovníků v cukrovarnickém průmyslu. Roku 1895 patřil k iniciátorům založení Výzkumné stanice cukrovarnické, která působila na pražské technice. V roce 1901 byl Goller vyznamenán důstojnickým křížem Řádu Františka Josefa I. Pohřben na Vinohradském hřbitově.

S manželkou Kateřinou, roz. Hellerovou (* 10. 12. 1843, † 24. 12. 1929), měl osm dětí.

Česká společnost pro průmysl cukerní při Živnostenské bance v Praze,
Spolek cukrovarníků východních Čech,
Spolek pro průmysl cukrovarnický v Čechách,
Klub cukrovarníků,
Spolek pro zkoušení a přehlížení parních kotlů,
Spolek českých chemiků,
Poradní sbor pro potravní daně,
Podpůrný spolek úředníků cukrovarnických

Některé práce:
Kralopolské diffusní nože.
Patent Goller a Wasgestichan, 1880;
O semeně řepovém domácího pěstění, 1884;
Malé, prostřední a velké cukrovary, 1898;
Vorschlag zur Sanierung der Zuckerkrisis, 1902.
L: F. V. G. K 70. narozeninám, in: Chemické listy 3, 1909, s. 405–408;
nekrolog, in: tamtéž 5, 1911, s. 81–84; † Franz Wenzel G., in: Zeitschrift für Zuckerindustrie in Böhmen 35, 1910/11, s. 358–362;
Chemiker-Zeitung 35, 1911, s. 140;
Österreichisch-Ungarische Zeitschrift für Zuckerindustrie und Landwirtschaft 40, 1911, s. 210;
Pilsner Tagblatt 27. 11. 1911, s. 3; OSN 28, s. 487; MSN 2, s. 1024;
M. Pohorský, Poznámka o skupině Nerudových žáků, in: Česká literatura 2, 1954, č. 2, s. 188–189; ÖBL 2, s. 28, BL 1, s. 445.

P: SOA, Plzeň, Sbírka matrik, matrika nar. řkt. f. ú. Horažďovice 18, s. 69 (dostupné z: http://www.portafontium.eu); NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 142, obr. 473.

Marie Makariusová

 

 

František Ženíšek: Studie k portrétu (zvětšení)

 

lfancy3.gif (583 bytes)

 

architekt Anton Goller (bratr Františka Václava) a Bohuslav Schnirch XI. 1867

Goller se určitě znal s Jaroslavem Schnirchem, který předsedal Spolku pro přehlížení parních kotlů.
S Bohuslavem se mohl znát z Poděbrad, nebo z pražských uměleckých kruhů.

lfancy3.gif (583 bytes)
 

Felix Goller si postavil letní vilu v Sázavě nad Sázavou v ulici Ivana Javora č.p.177,
stavba je památkově chráněna, ve vile bydlel Pavel Kohout. 

 

lfancy1.gif (1168 bytes)

Zpět na osobnosti

Zpět na hlavní stránku