Archiv štítku: socialistické právo

Proletářské právo otevřeně prohlašuje, že usiluje o likvidaci nepřátelských tříd

23.1.2020
 
V souvislosti s kauzou paní Válkové je myslím potřebné znovu připomenout několik citátů, které ukazují pravou podstatu socialistického práva a komunistické ideologie. Současnou vládu podporuje KSČM a ČSSD, ve které byl Jičínský. 
 

Zdeněk Jičínský, Základy teorie státu a práva, 1954, Kapitola 6 – Mechanismus socialistického státu: „Základní rozdíl v třídní podstatě buržoazního státu povolaného k udržování panství buržoazie, k potlačování dělnické třídy a pracujících mas a státu socialistického, jehož činnost směřuje k likvidaci vykořisťovatelských tříd, určuje i zcela jiný vztah proletariátu k existujícímu státnímu aparátu. Buržoazie v buržoazní revoluci neničí starý státní aparát, ale přejímá jej, přizpůsobuje novým cílům a úkolům a dále jej posiluje. Proletariát nemůže převzít buržoazní státní aparát, ale musí jej rozbít, zničit a na jeho troskách vybudovat státní aparát zcela nový.“

Zdeněk Jičínský, Socialistické právo a zákonnost v lidově demokratickém Československu, vydalo Rudé právo 1956: „Proletariát, který svrhuje politickou moc buržoazie, který v revoluci rozbíjí starou státní mašinérii, aby na jejích ruinách vybudoval proletářský státní aparát, odstraňuje zároveň staré buržoazní právo. To je přímo historická nutnost socialistické revoluce. Vždyť buržoazní právo vyjadřovalo vůli kapitalistů, sloužilo jim v ochraně jejich soukromého vlastnictví výrobních prostředků, k potlačování a vykořisťování pracujících. Proto musí dělnická třída zrušit buržoazní právo a vytvořit vlastní socialistické právo.“

Zdeněk Jičínský, Základy teorie státu a práva z roku 1954: „Pravicoví socialisté typu Bernsteina, Kauckého tyto důležité pomůcky marxismu překrucovali a falšovali ve snaze oklamat proletariát, namluvit mu, že může dospět k socialismu v rámci buržoazní demokracie a parlamentarismu, že nemusí ničit buržoazní parlamentarismus a s ním spojenou soustavu podvodů a lži, ale že si může ve státním aparátu postupně vybudovat jednotlivé pozice a ovládnout tak celý stát.“

Zdeněk Jičínský, Základy teorie státu a práva, 1954: „Úkolem Národní fronty, když pokusy o kontrarevoluční zvrat byly zmařeny, a buržoazie byla zbavena veškeré politické moci, bylo a je znemožnit jakékoliv pokusy o obnovení kapitalismu a vést pracující k budování socialismu. Má zabránit, aby do žádné organizace nepronikly nepřátelské reakční živly a zajistit, že všechny organizace se budou aktivně podílet na uskutečňování politiky stanovené vedoucí silou Národní fronty komunistickou stranou ve výstavbě socialismu.“

Zdeněk Jičínský, Základy teorie státu a práva, 1954: „Soud potlačuje nepřátele lidu, přísně trestá v prvé řadě ty, kdož se pokoušejí rozvracet sovětské státní a společenské zřízení, socialistické vlastnictví, socialistický hospodářský systém. Aby soud plnil správně své úkoly, aby spravedlivě rozhodoval, musí soudcové být nejen čestní, ale musí být prodchnuti socialistickým právním vědomím. Buržoazní právo zvláště v buržoazně demokratických státech pro svou třídní podstatu, je nutně pokrytecké. Tomu je uzpůsobena lživá licoměrná forma právních předpisů.“

Zdeněk Jičínský, Socialistické právo a zákonnost v lidově demokratickém Československu, 1956: „Buržoazní právo a s ním i licoměrná zvetšelá buržoazní ideologie o nadtřídním právu je odklizena na smetiště dějin proletářskou revolucí, v níž se vytváří nové revoluční proletářské právo, které otevřeně prohlašuje, že je právem proletářským usilujícím o likvidaci nepřátelských tříd.“

Zdeněk Jičínský, Socialistické právo a zákonnost v lidově demokratickém Československu, 1956: „Vládnoucí dělnická třída odnímá pomocí socialistického práva nepřátelským elementům různá politická práva a svobody, kterých by mohly využívat k působení na pracující vrstvy, k boji proti socialismu. Zbytky svržené buržoazie jsou zbaveny možnosti legálně politicky působit, je jím zakázáno se politicky organizovat, konat schůze, vydávat vlastní tisk, apod. Socialistické právo otevřeně prohlašuje, že politická práva a svobody slouží pracujícím a nikoliv buržoazii. Dodává, že nikdo nesmí zneužívat občanských práv ke škodě celku.“

Marx-Engels, Německá ideologie, Svoboda, 1952, str. 66: „Marx a Engels již ve čtyřicátých letech minulého století ukazovali, že soukromé vlastnictví, kolem kterého se točí celé buržoazní právo, brání dalšímu rozvoji výrobních sil, že je jejich okovem.“

Lenin, Spisy, svazek 39 vydáno rusky, třetí vydání, str. 419: „Lenin říká: My nic soukromého neuznáváme, pro nás vše v oblasti hospodářství je veřejnoprávní a ne soukromé. Z toho vyplývá nutnost rozšířit používání státního zásahu do soukromoprávních vztahů, rozšířit právo státu, rušit soukromé smlouvy, používat na občansko právní poměry nikoliv corpus iuris romanies, nýbrž naše revoluční právní vědomí.“ Profesor Jičínský k tomuto citátu Lenina dodává: „Tyto důležité Leninovy pokyny byly vodítkem při vytváření sovětského práva, zvláště občanského zákoníku a nutně jsou obsaženy také v našem právu.“

Zdeněk Jičínský, Socialistické právo a zákonnost v lidově demokratickém Československu, 1956: „Rovněž v ČSR banda zrádců seskupená kolem Slánského, i když si celkem nevytvořila zvláštní teoretické odůvodnění, pěstovala nihilistický postoj k socialistickému právu, k zákonům lidově demokratického státu.“

Zdeněk Jičínský, Socialistické právo a zákonnost v lidově demokratickém Československu, 1956: „Pokrytecký buržoazní filantropismus, který je druhou stránkou buržoazního amoralismu ospravedlňujícího ožebračování a vykořisťování pracujících kapitálem, jímž hýří všichni buržoazní moralisté oplývající falešným soucitem nad lidskou bídou a neštěstím, je nepřijatelný pro dělnickou třídu. Vždyť tento filantropismus, plané měšťácké humanitářství tak typické např. pro Masaryka, Beneše a jim podobné apologety buržoazního panství sloužil jen k zvěčnění námezdního otroctví kapitálu a s ním spojené bídy a útisku.“

Zdroj: https://payne.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=743160