Po volbách v Maďarsku

8.4.2022

Pro někoho bylo vítězství Viktora Orbána v maďarských parlamentních volbách skvělou zprávou, pro jiné velkým zklamáním. Jak to bylo ve vašem případě? A očekával jste takový výsledek?

Výsledek jsem předpověděl, jenom jsem nečekal, že bude rozdíl tak veliký. Čekal jsem menší. Není to pro mne ani zklamání, ani dobrá zpráva. Kladu si otázku, jakou roli může Maďarsko sehrát v případě, že Putin napadne Evropu. Těžko předvídat, ale musíme se připravit na všechny možnosti.

Co bude vítězství Viktora Orbána znamená pro vedení Evropské unie? Z Bruselu zaznívalo mnoho hlasů, kteří doufali, že se EU zbaví „věčného rebela“?

Orbán ze sebe udělal pro Brusel dobrý terč. Má k tomu své důvody. Ovšem moc to nepomáhá těm, kdo chtějí převést evropskou spolupráci na zcela jiný půdorys, na kterém by fungovala a kde by měla budoucnost.

Viktor Orbán patří k těm evropským politikům, kteří zdůrazňují naléhavost reforem Evropské unie. Umocňuje vítězství naději v tyto reformy, nebo to povede spíš k další „izolaci“ Maďarska a jeho ostrakizaci?

Nejsem si jistý, že je kverulantství dobrá taktika. Evropská unie tak, jak dnes vypadá, nemá budoucnost. Je potřeba prosadit jiný model spolupráce, která bude mít perspektivu do budoucnosti. Jenomže Orbán nic podobného nenavrhuje. Takže je to irelevantní.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš komentoval volby v Maďarsku tak, že vlastně není k čemu gratulovat. O čem takové vyjádření vicepremiéra české vlády svědčí?

Dokládá to politickou nezkušenost pana předsedy, nikomu to v ničem nepomůže, a zhorší to vztahy. Je to zbytečné.

Zdá se, že politika Petra Fialy a Viktora Orbána se čím dál zřetelněji rozchází. Nenasvědčuje to podle vás konec úzké spolupráce mezi zeměmi V4? A má vůbec tato spolupráce v evropském kontextu ještě nějaký reálný smysl?

Byl jsem u toho, když jsme tuto spolupráci vymýšleli. V4 je založena na podobných základech, jako NATO: spolupracujeme pouze v těch oblastech, kde máme společný průnik zájmů, a není zakázáno, aby kterákoli podmnožina členů spolupracovala na tom, na čem se shodnou. To je princip, který může fungovat za jakýchkoli okolností. V4 má smysl a bude ho mít, protože máme hodně společných zájmů.

Vláda Petra Fialy se projevuje jako velmi oddaná myšlence evropské integrace a spolupráce. Mluví se také o hledání nových unijních spojenců k prosazování společných zájmů. Jak na vás tato zahraniční politika české vlády působí?

S napětím čekám, že napřed dostane česká veřejnost podrobný vládní dokument, kde budu naše zájmy popsány. Čekal bych, že bude projednán v obou komorách Parlamentu. Teprve pak můžeme zjišťovat, které zájmy máme společné s někým v EU. To platí i pro V4. Obávám se, že stále trpíme tradiční nemocí české zahraniční politiky: přicmrndáváme u cizích zájmů nebo si pleteme národní zájmy s osobními pocity. Zájmy demokratického státu se určují postupem, který je popsán v řadě učebnic, jenom to u nás neděláme. 

Česká vláda patří také mezi velmi hlasité zastánce co nejpřísnějších ekonomických sankcí proti Rusku. Je tento rezolutní postoj podle vás v pořádku?

Pro Rusko jsme nepřítelem číslo jedna v Evropě a byli jsme už před začátkem války. Putin pronesl několikrát výroky, které se rovnají vyhlášení války. Vrbětice se také rovnají vyhlášení války. Nic z toho jsme nevyprovokovali, je to jednostranná politika Ruska vůči nám. Nevoláme po válečném dobrodružství. Chceme válku zastavit především nepřímými prostředky, ale i přímou podporou. Je správné postavit se na stranu národa, jehož jazyk byl před sto lety naším úředním jazykem a jehož příslušníci jsou u nás největší menšinou.

Covid, válka na Ukrajině, energetická krize … To vše vede nejen ČR do exponenciální inflace a velkých ekonomických problémů. Bruselští politici opět mluví o tom, že je třeba z této krize hledat společnou cestu. Jste stejného názoru? 

Brusel musí uvolnit regulace, nahradit je doporučeními, umožnit členským státům svobodně si hledat vlastní cestu v rámci nouzové situace, povinný jednotný energetický trh nahradit principem dobrovolné spolupráce. Pokračující válka je tak velkým problémem pro životní prostředí, že nemá smysl měřit si uhlíkovou stopu, když má každý výstřel řádově větší dopad, než to co pracně ušetříme. A volná kreativita v hledání východiska z nouze alespoň malými kroky bude efektivnější, než velké kontinentální plány. Coronavirus ukázal přirozenou reakci členských států: pustili se do řešení vlastními silami, teprve se zpožděním z Bruselu nabídli vakcíny doprovázené propagandou. Jestli Brusel dokáže něco nabídnout, ať to předloží. Ale nesmí omezovat členské státy.

Rozhovor s Karlem Výborným