Ani ryba ani rak

Do arzenálu odpůrců českého připojení k NATO patří řeči o neutralitě, jakoby to byla bezpečnostní alternativa. Zapomíná se na to, že neutrální politika (nikoli existence) vycházela po staletí z toho, že v případě konkrétního střetu mezi dvěma znepřátelenými zeměmi nějaký třetí stát nebude podporovat ani jednu, ani druhou stranu. Potíž je v tom, že dnes chybí střet tohoto typu, mezi NATO a Ruskou federací je připraven základní dokument o spolupráci. Potíž je také v tom, že nelze zůstat neutrální tváří v tvář konfliktům, v nichž trpí lidé. Nezaujatý postoj a úsilí o stabilitu přebírá OSN a na základě rozhodnutí Rady bezpečnosti jsou vysílány mírové síly, aby se podílely na aktivním řešení konfliktů.

V našich diskusích se neutralita často plete s nerozhodností. Chce-li někdo dnes prosazovat neutralitu, musíme se jej ptát k čemu chce být neutrální: Snad k demokratickým změnám či k bezpečnosti jako takové? Nejedná se spíš o nezodpovědnost (Co je nám po tom)? Není to pokus zadarmo se najíst (Ať se postarají ostatní)?

Zkusme se zamyslet nad neutralitou v době studené války. Například podle vysoce postaveného důstojníka švédské armády „nedávné zvláštní vyšetřování ukázalo, že švédští ministři a generálové měli kontakty s NATO a že byla připravena velitelská a řídící opatření pro případ, kdyby Švédsko bylo napadeno Sovětským Svazem a kdyby potřebovalo pomoc zvenku“. Neutralita typu ani ryba ani rak, zajišťovaná takovými dohodami, přece není pro nás řešením. Mimochodem onen důstojník dodal: „NATO se stává nejvýznamnější organizací pro Evropskou bezpečnost a pro Švédsko bude velmi obtížné zůstat mimo ni.“

My máme jednu velmi konkrétní zkušenost: totalitní komunistické vlády moc dobře věděly, že neutrální státy nebyly neutrální vůči komunismu a proto jsme i pro cesty do neutrálních zemí potřebovali výjezdní doložku. To je nejlepší doklad toho, že takzvaná neutralita ve skutečnosti nebyla neutrální, ale spočívala na stejných myšlenkách demokracie a na principech ochrany lidských práv a svobod. Protože se podařilo tyto hodnoty u nás prosadit, chceme je také chránit, chceme se stát plnohodnotným členem NATO.