Půta Švihovský z Rýzmberka

* 1450/1452 24.7.1504


 

Půta Švihovský z Rýzmberka se narodil v polovině 15. století jako syn Viléma z Rýzmberka a jeho manželky Scholastiky ze Žerotína. V roce 1463 osiřel a poté ho vychovával bezdětný „strýc“ Vilém mladší z Rýzmberka. Na sklonku šedesátých let 15. století studoval práva v Lipsku, kde získal bakalářský grad, a poté absolvoval poznávací cestu po Evropě. Kolem roku 1470 se oženil s Bohunkou Meziříčskou z Lomnice, která mu postupně porodila dvě dcery a čtyři syny. Půta Švihovský z Rýzmberka zemřel 24. července 1504 na Rabí a pohřben byl v klášteře v Horažďovicích, kde se dodnes nachází jeho náhrobní deska.
Půta Švihovský z Rýzmberka byl ve své době svérázným šlechticem - byl vzdělaný a kultivovaný, získal univerzitní vzdělání, zajímal se o různé oblasti vědění a byl i štědrým podporovatelem katolické církve a umění.
Politickou kariéru rozvíjel na dvoře Vladislava II. Jagellonského – byl komorním soudcem a posléze nejvyšším zemským sudím a ve službách krále byl vysílán na diplomatické cesty. V osmdesátých letech 15. století byl Půta Švihovský členem skupiny vyslané k papežské kurii do Říma (tito šlechtici za Vladislava II. Jagellonského skládali slib poslušnosti papežské kurii a na oplátku získali od papeže Inocence III. uznání Vladislava II. Jagellonského českým králem). Jako nejvyšší zemský sudí se Půta Švihovský aktivně podílel na přípravě tak zvaného Vladislavského zřízení zemského (to bylo vydáno v roce 1500 a jednalo se o první psaný zákoník pro české země, jenž se dotýkal práva ústavního, procesního a trestního).
Pokoušel se o ekonomický rozvoj zakládáním měst (v roce 1499 dosáhl povýšení Rabí na město). Snažil se o zvýšení výnosů ze svých panství.
Půta Švihovský z Rýzmberka inicioval přestavbu dvou rodových sídel, tedy Rabí a Švihova. Jako silně věřící katolík podporoval také církevní stavitelství – stál u vzniku kláštera františkánů-observantů v Horažďovicích, byl stavebníkem kostela Nejsvětější Trojice v Rabí a hradní kaple Panny Marie na Švihově, nechal přestavět kostel sv. Jana Evangelisty ve Švihově a kostel Nanebevzetí Panny Marie Nezamyslicích.

Pozn.: Blízkost Půty Švihovského ke králi Vladislavovi Jagellonskému vysvětluje skutečnost, že mohl částečně využívat služeb Benedikta Rejta k přestavbě Švihova a Rábí i v době, kdy byl plně vytížen prací na Pražském hradě.

 

 

Mistr Chudenického oltáře: Epitaf Půty Švihovského

 

 

lfancy3.gif (583 bytes)

 

 

 

 

lfancy1.gif (1168 bytes)

Zpět na osobnosti

Zpět na hlavní stránku