V XI. st. zabrány pastviny a lesy Mšenským od Theodorika, biskupa mindenského, kteréžto zboží od něho klášteru sv. Jiří na hradě pražském přiděleno bylo. Kunhuta, sestra Václava II., abatyše kláštera sv. Jiří v Praze (1302-21), užívala zboží mšenského po čas života svého. Roku 1306 (první písemná zmínka o obci) dána byla ves Mšeno Hynku Berkovi z Dubé od Václava II., jenž sobě vymínil, aby důchodů z té vsi i potom jeho sestra užívala. Spor, který vzešel o Mšeno mezi Karlem IV. a Hynkem Berkou z Dubé, narovnán byl roku 1352 arcibiskupem Arnoštem a komořím Buškem z Velhartic v ten způsob, že Mšeno, od Karla IV. na městečko povýšené, náleží právem Karlovi, že však jest povinen dáti nebo někde zapsati Hynku Berkovi 300 kop grošů pražských. Karel potom zapsal Hynkovi 300 kop ve Mšeně a dal Mšenským beze všeho poplatku lesy, pastvy i obce, kteréž ke Mšenu přináležely, i ty, které někdy Theodoricus zabral. Na tvrzi mšenské seděli někteří manové. Ke tvrzi náležel dvůr Romanov a manské vsi Skramouš a Kluky. Tvrz byla roku 1420 za válek husitských zbořena, ale ještě r. 1528 obývána. Jindřich starší Berka Dubé postoupil Mšena Janu ze Smiřic, ten pak roku 1454 Jindřichu z Michalovic. R. 1545 byl držitelem Mšena Jan mladší Špetle z Janovic na Bělé. Ferdinand I. potvrdil Mšenským r. 1549 všecky jejich výsady a povolil jim výroční trh. Při dělení královského statku Bezděze v roce 1553 připadlo k jedné polovici Mšena s pustou tvrzí Salomeně, dceři Jana ml. Špetle z Janovic, provdané za Mikuláše Zajíce z Hasenburka. Od toho koupila půl městečka Mšena г. 1588 Kateřina Berková z Humrgoštu (Ungerkostu) na Bešteině; po její smrti (†1574) tu seděl syn Jan mladší z Vartenberka. Jemu postoupil Mikuláš Zajíc z Hasenburka za dluh 300 kop gr. pustou tvrz, půl městečka Mšena a dva dvory v Březovici. Zajíc z Hasenburka připomíná se ještě roku 1575 jako držitel Mšena. Roku 1583 Rudolf II. povolil Mšenským dva nové trhy výroční a roku 1588 prodal půl městečka Mšena Janu staršímu z Valdšteina. Město mělo do roku 1765 právo popravní. Roku 1605 držel M. Bohuchval Berka z Dubé a Lipy a po něm Barbora Berková, roz. z Lobkovic. Ta koupila roku 1612 díl městečka Mšena a celou ves Ledce od Sigmunda z Vartenberka. Celé zboží mšenské držel Václav starší Berka, jenž účastnil se odboje stavů českých, začež mu z trestu jeho jmění od královské komory zabráno a roku 1622 prodáno  Adamu z Valdšteina, který je téhož roku postoupil Albrechtu z Valdšteina, po jehož smrti darováno Mšeno roku 1638 Robertu Geraldinovi z Kildary. Za války 30leté trpělo Mšeno mnoho vojskem nepřátelským i císařským. Po smrti Roberta Geraldina (r. 1642) zdědila statek Mšenský a Lobeč dcera jeho Marie Klára, provdaná za rytíře Vodolana Věžníka z Věžník, při kterémžto rodě zůstal statek Mšeno s Lobčí, až poté okolo roku 1765 připadl Janu Fil. hrab. Clary z Aldringen; po něm dědil jej syn jeho František, který jej roku 1802 prodal  Jakubu Veitovi. Roku 1804 po velkém krupobití a v době velké bídy navštívil dne 12.10. Mšeno císař František II. se svou manželkou Terezií. Od r. 1805 byli v držení statku Mšena a Lobče rozliční majetníci a nynějším držitelem jeho od r. 1894 jest dr. Rudolf Cicvárek. Po zrušení patrimoniálních úřadů r. 1848 připojeno bylo Mšeno k okresu bělskému při zřizování politických okresů г. 1865 k hejtmanství mnichovohradišťskému, r. 1874 k okresnímu soudu i okresnímu hejtmanství na Mělníce. Roku 1867 postiženo velikým požárem.