Mag. Ph.
Jan Nepomuk Emanuel Hellich * 19.1.1850 † 30.9.1931Rodiče: | Emanuel Hellich * 18.12.1801 † 8.9.1874 Marie Všetečková Hellichová * 10.11.1814 † 3.1.1877 |
Sourozenci: |
Josef Hellich * 10.7.1841 † 26.2.1882
úředník u dráhy
MUDr. Alois Hellich * 19.6.1843 † 9.3.1908 Jindřich Hellich * 14.7.1846(45) † 26.6.1866 Gustav Hellich * 4.6.1847 † 1.10.1908 Mag. Ph. Jan Hellich * 19.1.1850 † 30.9.1931 MUDr. Bohuslav Hellich * 31.5.1851 † 26.7.1918 Emanuel Hellich * 5.2.1853 † 26.7.1866 |
Manželka: | Růžena Havlíková Hellichová * 21.11.1858 (8.11.1858?) † 17.2.1904 pohřbena v Poděbradech, dcera okresního soudce a spisovatele |
Děti: |
Ph.Dr.Karel Hellich * 28.9.1878 † 14.6.1956 Marie (Mařka) Hellichová Čiháková * 12.11.1879 † 24.9.1960 Bohumil Hellich * 13.1.1882 † 18.6.1888 Milada (Míla) Hellichová Fričová * 15.5.1886 † 10.2.1969 MUDr. Jarmila Hellichová * 18.8.1889 † 24.2.1986 Ing. C. Jaromír Hellich * 29.9.1894 † 6.7.1915 |
Hellich, J. 1892: Archeologický výzkum ve středních Čechách, Památky Archeologické 15, s. 689-704
Hellich, J. 1897: Archeologický výzkum ve středních Čechách, Památky archeologické 18, 671 – 694
Hellich, J. 1901: Libice, knížecí sídlo Slavníkovo. Zvláštní otisk z Historických rozhledů. Poděbrady
Hellich, J. 1906: Pravěk, in: „Poděbradsko“, obrazu minulosti i přítomnosti, Poděbrady
Jan Hellich, 1915, Žárové hroby mladšího období římského u Piněva blíže Poděbrad, Praha
Jan Hellich, 1919 Žárové hroby typu lužického v Pečkách na dráze
Hellich J. 1931, Průvodce po sbírkách poděbradského muzea.
![]() |
Portrét od Ludvíka Kuby
Hellich
Jan (* 1850 v Poděbradech), archaeolog český, syn Em. H-a. Studoval na gymn. staroměstském, načež oddal se
lékárnictví. R. 1877 ujal v Poděbradech po otci lékárnu, 1877 zvolen do
zastupitelstva obecního a 1883 starostou města, jímž je posud. Záhy zabýval se
vědami přírodními a archaeologií a prozkoumav okolí poděbradské, založil
rozsáhlé sbírky přírodnické a archaeologické a obohatil mnohými zvláštnostmi
musejní sbírky v Praze. Za archaeologickými studiemi podnikl mnohé cesty po stř.
Evropě, zabývaje se poslední čas výhradně praehistorií. Súčastnil se
archaeologických prací uložených ve spise »Archaeologický výzkum v střed.
Čechách« (společnou prací podnikli dr. J. H., dr. J. L. Píč, V. Požárecký a J.
Vaněk). Přispíval historickými a archaeologickými články do »Arch. památek lidu
českého«, »Věstníku škol.«, »Budče poděbradské a kolínské«, »H1asů
Poděbradských«, »Hlasatele hospod. spolku poděbr.« a j. Sepsal i životopis
českého pomologa Matěje Rösslera, děkana poděbr., a
připravuje Paměti měst.a a býv. panství Poděbr. (Ottův slovník naučný) PhMg. Jan Hellich - zakladatel poděbradského muzea Jan Hellich studoval na pražském akademickém gymnáziu a pak na univerzitě. Oženil se s Růženou Havlíkovou, dcerou okresního soudce a spisovatele, blízkého přítele mnoha našich buditelů, které znal z dob studií. Od mládí se Jan Hellich zajímal o přírodu, zpočátku hlavně o geologii a pak se svým bratrem Bohuslavem, pozdějším ředitelem bohnického ústavu choromyslných a známým psychiatrem i o další obory - antropologii a archeologii, na níž se pak soustředil. Záhy byl uznáván i v odborných kruzích a stal se blízkým spolupracovníkem prof. dr. J. L. Píče, s nímž po léta prováděl archeologické výzkumy. Psal fundované články do Památek archeologických, do Prehistorického obzoru, sám zpracoval obsáhlou stať o pravěku Poděbradska a přispíval do mnoha regionálních časopisů. Patřil v tomto oboru k nejpřednějším spolupracovníkům Národního muzea a tam také ochotně předával ty nejcennější nálezy. Celoživotní zájem o dějiny rodného města ho vedly k nashromáždění a zpracování obrovského množství písemností především z městského a zámeckého archivu a z matrik. Připravoval se na obsáhlé dílo „Paměti města a býv. panství poděbradského“, k jehož vydání bohužel nedošlo, ale svým pokračovatelům odkázal ve výpiscích a poznámkách nesmírně cenný materiál především k topografii a historii jednotlivých domů. Když jako zakladatel poděbradského muzea vkládal do vínku své soukromé sbírky, nemohlo je ani 13 sálů, bývalých školních tříd, pojmout. Hellichova osobnost zasáhla také významně do veřejného a kulturního života města. Už v roce 1877 byl zvolen do obecního zastupitelstva v městské radě zasedal po několik desetiletí. V letech 1883-1896 byl zvolen poděbradským starostou. Za tu dobu především jeho zásluhou se uskutečnilo několik významných kulturních podniků. Vzniklo městské Jiříkovo divadlo, byla založena knihovna, obnoven havířský kostelíček a odhalen pomník krále Jiřího. Právě o realizaci tohoto monumentálního díla měl Jan Hellich největší zásluhu jako předseda Spolku pro postavení pomníku. Dlouhá léta stál v čele výboru Občanské záložny, představenstva měšťanského pivovaru a byl činný ve výborech řady dalších spolků a korporací. Do Poděbrad za ním zajíždělo mnoho známých osobností a dožil se mnoha poct a uznání své celoživotní práce. V roce 1919 se stal také předsedou svazu českých muzeí a do posledních chvil svého života tuto čestnou funkci svědomitě zastával. |
![]() |
![]() |
HELLICH, Jan - vlastivědní pracovníci, archeologové, etnografové, svaz muzeí, lékárníci * 19.01.1850 - Poděbrady + 30.09.1931 - Poděbrady Místo působení : Poděbrady Pozn.: Obory působnosti podle MDT : 3.4, 3.2, 3.5, 908-051, 902-051, 39-051 Literatura : Čs. biografický slovník. Praha 1992, s. 204. Ottův slovník naučný. Díl 2. Praha 1897. Pocta Janu Hellichovi. Poděbrady 1972. SKLENÁŘ,K.: Učenci a pohané. Praha 1974. LIPAVSKÁ, H.: Vzpomínka na Aloise Hellicha. = Vlastivědný zpravodaj Polabí, 29, 1989, č. 1. Anotace : Archeolog, etnograf, historik. Lékarník v Poděbradech. Zkoumal poděbradské okolí (Pňov, Opolany, Plaňany, Sány). Svými sbírkami, zejména archeologickými, obohatil muzejní sbírky v Praze. V letech 1919-1931 prvním předsedou Svazu muzeí. V roce 1902 založil muzeum v Poděbradech. Kromě řady článků vydal samostatně monografii Pravěk Poděbradska (1906). |
![]() |
![]() |
Portrét od L. Kuby
![]() |
Pamětní medaile z roku 2010
Dům č. p. 33/I v přízemí upravený roku 1867 na
lékárnu (nyní pořadové číslo 21 na náměstí)