Mag. Ph. Jan Nepomuk Emanuel Hellich * 19.1.1850 † 30.9.1931

Rodiče: Emanuel Hellich * 18.12.1801 † 8.9.1874

Marie Všetečková Hellichová * 10.11.1814 † 3.1.1877

Sourozenci: Josef Hellich * 10.7.1841 † 26.2.1882 úředník u dráhy

MUDr. Alois Hellich * 19.6.1843 †  9.3.1908

Jindřich Hellich * 14.7.1846(45) † 26.6.1866

Gustav Hellich * 4.6.1847 † 1.10.1908

Mag. Ph. Jan Hellich * 19.1.1850 † 30.9.1931

MUDr. Bohuslav Hellich * 31.5.1851 † 26.7.1918

Emanuel Hellich * 5.2.1853 † 26.7.1866

Manželka: Růžena Havlíková Hellichová * 21.11.1858 (8.11.1858?) † 17.2.1904 pohřbena v Poděbradech, dcera okresního soudce a spisovatele
Děti:

Ph.Dr.Karel Hellich * 28.9.1878 † 14.6.1956 

Marie (Mařka) Hellichová Čiháková * 12.11.1879 † 24.9.1960

Bohumil Hellich * 13.1.1882 † 18.6.1888

Milada (Míla) Hellichová Fričová * 15.5.1886 † 10.2.1969

MUDr. Jarmila Hellichová * 18.8.1889 † 24.2.1986

Ing. C. Jaromír Hellich * 29.9.1894 † 6.7.1915

Hellich, J. 1892: Archeologický výzkum ve středních Čechách, Památky Archeologické 15, s. 689-704

Hellich, J. 1897: Archeologický výzkum ve středních Čechách, Památky archeologické 18, 671 – 694

Hellich, J. 1901: Libice, knížecí sídlo Slavníkovo. Zvláštní otisk z Historických rozhledů. Poděbrady

Hellich, J. 1906: Pravěk, in: „Poděbradsko“, obrazu minulosti i přítomnosti, Poděbrady

Jan Hellich, 1915, Žárové hroby mladšího období římského u Piněva blíže Poděbrad, Praha

Jan Hellich, 1919 Žárové hroby typu lužického v Pečkách na dráze

Hellich J. 1931, Průvodce po sbírkách poděbradského muzea.

Portrét od Ludvíka Kuby

Hellich Jan (* 1850 v Poděbradech), archaeolog český, syn Em. H-a. Studoval na gymn. staroměstském, načež oddal se lékárnictví. R. 1877 ujal v Poděbradech po otci lékárnu, 1877 zvolen do zastupitelstva obecního a 1883 starostou města, jímž je posud. Záhy zabýval se vědami přírodními a archaeologií a prozkoumav okolí poděbradské, založil rozsáhlé sbírky přírodnické a archaeologické a obohatil mnohými zvláštnostmi musejní sbírky v Praze. Za archaeologickými studiemi podnikl mnohé cesty po stř. Evropě, zabývaje se poslední čas výhradně praehistorií. Súčastnil se archaeologických prací uložených ve spise »Archaeologický výzkum v střed. Čechách« (společnou prací podnikli dr. J. H., dr. J. L. Píč, V. Požárecký a J. Vaněk). Přispíval historickými a archaeologickými články do »Arch. památek lidu českého«, »Věstníku škol.«, »Budče poděbradské a kolínské«, »H1asů Poděbradských«, »Hlasatele hospod. spolku poděbr.« a j. Sepsal i životopis českého pomologa Matěje Rösslera, děkana poděbr., a připravuje Paměti měst.a a býv. panství Poděbr. (Ottův slovník naučný)

PhMg. Jan Hellich  - zakladatel poděbradského muzea
* 19. 1. 1850 - † 30. 9. 1931
Narodil se v Poděbradech 19. ledna 1850 v starobylém domě na  Jiřího náměstí čp.33/I, kde měl jeho otec Emanuel Hellich lékárnu.  Prožil tu celý život, v roce 1874 převzal a vedl rodinnou lékárnu a tady také v roce 1931 zemřel. Zanechal po sobě úctyhodné dílo - ucelený a plastický obraz přírody a historie rodného kraje   jak v podobě hmotných dokladů - bohatých muzejních sbírek, tak v písemných materiálech, poznámkách a v nespočetném množství odborných studií i popularizačních článků.

Jan Hellich studoval na pražském akademickém gymnáziu a pak na univerzitě. Oženil se s Růženou Havlíkovou, dcerou okresního soudce a spisovatele, blízkého přítele mnoha našich buditelů, které znal z dob studií.

Od mládí se Jan Hellich zajímal o přírodu, zpočátku hlavně o geologii a pak se svým bratrem Bohuslavem, pozdějším ředitelem bohnického ústavu choromyslných a známým psychiatrem i o další obory  - antropologii a archeologii, na níž se pak soustředil. Záhy byl  uznáván i v odborných kruzích a stal se blízkým spolupracovníkem  prof. dr. J. L. Píče, s nímž po léta prováděl archeologické výzkumy.

Psal fundované články do Památek archeologických, do Prehistorického obzoru, sám zpracoval obsáhlou stať o pravěku Poděbradska a přispíval do mnoha regionálních časopisů. Patřil v tomto oboru k nejpřednějším spolupracovníkům Národního muzea a tam také ochotně  předával ty nejcennější nálezy.

Celoživotní zájem o dějiny rodného města ho vedly k nashromáždění a zpracování obrovského množství písemností především z městského a  zámeckého archivu a z matrik. Připravoval se na obsáhlé dílo „Paměti  města a býv. panství poděbradského“, k jehož vydání bohužel nedošlo, ale svým pokračovatelům odkázal ve výpiscích a poznámkách nesmírně  cenný materiál především k topografii a historii jednotlivých domů.

Když jako zakladatel poděbradského muzea vkládal do vínku své soukromé sbírky, nemohlo je ani 13 sálů, bývalých školních tříd,  pojmout.

Hellichova osobnost zasáhla také významně do veřejného a  kulturního života města. Už v roce 1877 byl zvolen do obecního zastupitelstva v městské radě zasedal po několik desetiletí. V  letech 1883-1896 byl zvolen poděbradským starostou. Za tu dobu především jeho zásluhou se uskutečnilo několik významných kulturních  podniků. Vzniklo městské Jiříkovo divadlo, byla založena knihovna, obnoven havířský kostelíček a odhalen pomník krále Jiřího. Právě o  realizaci tohoto monumentálního díla měl Jan Hellich největší  zásluhu jako předseda Spolku pro postavení pomníku. Dlouhá léta  stál v čele výboru Občanské záložny, představenstva měšťanského pivovaru a byl činný ve výborech řady dalších spolků a korporací. Do Poděbrad za ním zajíždělo mnoho známých osobností a dožil se mnoha poct a uznání své celoživotní práce. V roce 1919 se stal také  předsedou svazu českých muzeí a do posledních chvil svého života tuto čestnou funkci svědomitě zastával.

 

 

 

HELLICH, Jan - vlastivědní pracovníci, archeologové, etnografové, svaz muzeí, lékárníci * 19.01.1850 - Poděbrady + 30.09.1931 - Poděbrady Místo působení : Poděbrady Pozn.: Obory působnosti podle MDT : 3.4, 3.2, 3.5, 908-051, 902-051, 39-051 Literatura : Čs. biografický slovník. Praha 1992, s. 204. Ottův slovník naučný. Díl 2. Praha 1897. Pocta Janu Hellichovi. Poděbrady 1972. SKLENÁŘ,K.: Učenci a pohané. Praha 1974. LIPAVSKÁ, H.: Vzpomínka na Aloise Hellicha. = Vlastivědný zpravodaj Polabí, 29, 1989, č. 1. Anotace : Archeolog, etnograf, historik. Lékarník v Poděbradech. Zkoumal poděbradské okolí (Pňov, Opolany, Plaňany, Sány). Svými sbírkami, zejména archeologickými, obohatil muzejní sbírky v Praze. V letech 1919-1931 prvním předsedou Svazu muzeí. V roce 1902 založil muzeum v Poděbradech. Kromě řady článků vydal samostatně monografii Pravěk Poděbradska (1906).

 

 

Portrét od L. Kuby

 

Pamětní medaile z roku 2010

Dům č. p. 33/I v přízemí upravený roku 1867 na lékárnu (nyní pořadové číslo 21 na náměstí)
 

Hlavní stránka