Bedřich Schnirch, projektant a inženýr, který zemřel 25. listopadu 1868 ve věku sedmdesáti šesti let ve Vídni, patřil k nejuznávanějším rakouským odborníkům na stavbu mostů. Do historie se zapsal jako stavitel prvního řetězového mostu na evropském kontinentu, který byl otevřen v červnu 1824 ve Strážnici. Výraznou stopu zanechal i v Praze, pro kterou navrhl druhé přemostění Vltavy, most císaře Františka I., který v letech 1841 až 1898 spojoval Národní třídu a Újezd. Tento most stál na místě dnešního mostu Legií.

Schnirch, jehož jméno dnes nese ulice v Praže - Holešovicích*, se narodil v červnu 1791 v Pátku nad Ohří u Loun. Studoval mimo jiné v dolnorakouské Kremži, mezi roky 1819 a 1821 pak na vídeňské polytechnice. Než se na tuto prestižní školu zapsal, pracoval několik let u stavitele Vojtěcha Lanny, jehož firma po letech stavěla pražský řetězový most. Kromě mostů navrhoval Schnirch také domy, stál rovněž za myšlenkou řetězových střech, tedy jakýchsi železných krovů, na které získal patent.

V roce 1842 se Bedřich Schnirch stal hlavním inženýrem na vídeňském ředitelství železnic, v této funkci si například patentoval most používající místo řetězu tuhý příhradový nosník, který byl v letech 1859 a 1860 použit na dvou místech ve Vídni. Od roku 1861 byl Schnirch i hlavním inspektorem staveb na drahách. Už v roce 1848 stál u založení rakouského svazu inženýrů. V roce 1863 odešel tento člověk, který za své zásluhy dostal rytířský kříž řádu Františka Josefa, do penze.