Jméno osady odvozeno jest od osobního jména Rach neb Ráša, ale stáří osady neznámo. Archeologické památky, které by nám nejspíše poskytnouti mohly vysvětlení, ušly dosud pozornosti. Byl nalezen pouze na zahradě statku p. Kulicha ruční mlýn asi ze XII. věku se stopami nádob z téže doby. Na severní straně byly objeveny hroby, ale nezachovalo se nic. Na dějiště historické vystupují Rašovice teprv od druhé polovice 14. věku. Zajímavý je urburni plat, jejž odváděli Rašovičtí jednou v roce o sv. Martině. Tento na Poděbradsku neobvyklý plat shoduje se s platem nejbližších toliko vsi Bobnic a zaniklých Vyklek. Lze se tudíž domnívati, že tvořívaly tyto tři osady někdy celek, který patřil jednomu pánu.
Do r. 1361 patřila část Rašovic Dománkovi z Krňovic, sídlícímu na Krňovicích. Po úmrtí jeho přešlo zboží jako odúmrt na krále Karla IV., který je dal výprosou Janu Švábovi, synu Henykovu z Jikve. K dědictví tomu náležely dvůr s tvrzi v Krňovicích, Vykleky s podacím a platy ze vsi Rašovic, Kratonoh, Vesce a Jizbice. O tyto statky se členové rodu Švábů z Jikve podělili. Rašovice, zdá se, vždy jaksi úzce spojeny byly s dvorem krňovickým. Po smrti Mikuláše z Nymburka dostaly se Krňovice s Rašovicemi odúmrtim na krále Jiřího z Kunštátu, který je postoupil Janovi z Perkova, řečenému Vlaštovice. Protože k zboží tomu hlásil se Karel, syn Jana z Jikve, povstal spor, jímž nálezem dvorského soudu z r. 1464 bylo králi vyhrazeno pouze právo lenní, bude-li dokázáno, že jest to zboží manské!
Neznámým způsobem nabyl obou vsí i jiného zboží král Jiří, který je dal v léno svým dědicům.
Majestátem krále Vladislava z r. 1498 byly statky tyto propuštěny z manství. Synové knížete Jindřicha staršího z Münsterberka, Albrecht a Karel, prodali r. 1503 veškeré zboží své městu Nymburku, totiž tvrz a dvůr Havraň, Krňovice, Vykleky, platy v Rašovicích, Kratonohách, Vesci a háj v Jizbici.
Tehdy vycházel z Rašovic plat 8 kop 48 gr. č.

Po roce 1547 ztratila obec Nymburská majetek svůj v pokutě pro odboj, a Rašovice byly přivtěleny k Poděbradům.
V administračním ohledu dostaly se Rašovice r. 1553 do rychty chlebské zároveň se vsemi Chleby, Bobnicemi, Budiměřicemi a Vescem. Teprve po rozdělení cisař. dvorů za cis. Josefa II. náležely do rychty zbožské. Ke vsi náležel také dvůr šlotavský.

Sedláček