Krasový systém jeskyní dlouhý 24340 m je vytvořen řekou Pivka a zahrnuje samotnou jeskyni Postojna, dále jeskyni Otok, Pivka, Črna jama a Magdalena. Teplota v podzemí se pohybuje mezi 8 až 10 stupni Celsia.

První zdokumentovaná návštěva jeskyně se uskutečnila podle nápisu na stěně roku 1213. Ve velkém sem návštěvníci začali přicházet v 16. století v období protestantské reformace. Jeskyně byly poprvé popsány v roku 1689 Janezem Vajkardem Valvasorem v jeho encyklopedii, další části jeskyní pak byly objeveny v roce 1818 místním usedlíkem Lukou Čečem, který připravoval jeskyně pro návštěvu rakouského císaře Františka I. Jeskyně byly otevřeny pro veřejnost v roce 1819 a Čeč se stal jejich prvním oficiálním průvodcem. V roce 1872 byl v jeskyni zprovozněn vlak a roku 1884 jeskyni osvítila elektřina jako druhou jeskyni na světě. Elektrické osvětlení tu bylo instalováno dříve než v Lublani. Původní benzínové (zavedené roku 1914) lokomotivy byly roku 1959 nahrazeny elektrickými. Nacisté zde za války skladovali palivo. Partyzáni ho však zapálili, následovala exploze, oheň hořel několik dní.

O vánočních svátcích jsou v Postojnské jeskyni pořádána výpravná představení živého betléma.

Postojna (Adelsberg), město v Krajině na železniční dráze z Lublaně do Terstu, na důležitém přechodě, vedoucím výběžky Julských Alp, má jako obec 3597 ob., z nichž je 137 ob. něm. (1890); okr. hejtm. a soud, celní úřad, poštu, telegraf, děkan. far. chrám sv. Štěpána (z r. 1777), uprostřed města na návrší nový zámek (kde jsou umístěny státní úřady), nemocnici, několik vkusně zařízených hotelův, obchod s dřívím a zemědělství. Na blízku rozsáhlý park, vodovod, střelnice a hora Sovič (672 m) se zříceninami pevného kdysi hradu Postojny, r. 1689 bleskem zničeného. Za doby římské stávala na Soviči pevná tvrz. Postojna náležela původně patriarchům aquilejským (1226), z nichž Bertrand postoupil ji smlouvou Janu ze Steberka, od jehož synův koupili ji (1371) arcikn. rakouští Albrecht III. a Leopold III. Potom se tu připomínají hr. Celští, arciknížata rakouští, knížata Eggenberští, Auersperští, z nichž Ferdinand prodal ji (1707) Františkovi z Oblaku a tento císaři Karlu VI., od kteréžto doby byla majetkem státním. V 1. 1741 a 1802 lehla skoro celá popelem.

Okr. soud má 12.359 ob., z nichž 190 Němců (1890).

Okr. hejtmanství, k němuž náležejí okr. soudy Postojna, Bistrica, Sénožeče a Vipava, má 41.479 ob., z nichž je 41.061 Slovincův a 281 Němců (1890).

Tu a v okolí nacházejí se světoznámé krápníkové »jeskyně postojenské«, z nichž nejkrásnější a nejzajímavější jest veliký Dóm, jinak také Neptunova jeskyně; je 45 m dl., 30 m šir. a 28 m vys. Po 84 schodech sestupuje se na dno jeskyně, kde proudí Pivka, která je tu překlenuta železným mostem spočívajícím na pilířích kamenných. Z Dómu jde se do jeskyně cis. Ferdinanda a Taneční síně; odtud až k patě Kalvárie vystavěna železná dráha (1600 m dl.). V Taneční síni bývá každoročně o svátcích svatodušních hlučný ples. Dále jsou zde neméně zajímavé jeskyně cis. Františka Josefa, císařovny Alžběty a arcivévody Jana. Nynější správa jeskyně věnovala v novější době velikou péči vnější a vnitřní úpravě (zejména elektrické osvětlení) jeskyně postojenské, která podle úsudku cizinců krásou, zajímavostmi a bohatostí krápníků předčí největší jeskyně americké.

Ottův slovník naučný