Alexandr I. Obrenović
 
(* 1876 † 11.6.1903) 

 

Na sklonku vlády se Milan Obrenovič pokoušel najít nevěstu pro svého syna Alexandra. Navrhoval německou princeznu Schaumburg-Lippe, dceru svého přítele. Král Milan v roce 1899 abdikoval a předal vládu Alexandrovi, ačkoli zpočátku místo něj vládla nějakou dobu jeho matka.

Alexander se politicky odklonil od Habsburské monarchie a Německa a významně se přiklání k Rusku.

Alexander nacházel pochopení a útěchu u Dragy Mašínové, o deset let starší rozvedené ženy, jejíž bývalý manžel byl Čechem, který jako inženýr v Srbsku pracoval a žil. Draga byla prostitutkou. Poté, co Alexander oznámil úmysl oženit se s ní, podala srbská vláda Dr. Vladana Đorđeviće demisi.

Ke svatbě skutečně došlo v roce 1900, emeritní král Milan na protest opouští Srbsko a roku 1901 umírá v Vídni. V květnu 1901 král Alexandr oznamuje, že královna očekává narození následníka trůnu podle vyjádření francouzského gynekologa. Ruský car Mikuláš má být kmotrem, ale pak se ukáže, že Draga nebyla těhotná. Alexander chce odsoudit ruské lékaře k trestu smrti, obviňuje je, že způsobili potrat. Šíří se zprávy, že Draga je neplodná a že měla v úmyslu podstrčit jako následníka dítě své sestry. Nakonec se ukazuje, že francouzský gynekolog zjistil místo těhotenství zhoubné onemocnění a že královně odebral oba vaječníky. Aféra vzbudila v Srbsku veřejné pohoršení.

V noci 11.6.1903 napadli královský palác srbští důstojníci pod vedením Dragutina Dimitrijeviće. Zmasakrují bratry královny Dragy a odvlečou její sestry. Po prudkém boji útočníci zajali generála Laza Petroviće, velitele palácové stráže, a donutili ho prozradit tajnou místnost, ve které se král Alexandr a královna Draga skryli. Král byl poté zasažen třiceti střelami a královna Draga osmnácti. Jejich těla byla defenestrována. MacKenzie o tom píše: „Královští vojáci byli poté svlečeni do naha a brutálně zmasakrováni.“ Poté byla jejich těla posekaná šavlemi vyhozena z oken paláce na nádvoří.

 

Spiklenci dosadili na trůn Petra I. z dynastie Karađorđevićů. Srbsko se tak stalo nacionalističtějším a ještě otevřenějším ke spolupráci s Ruskem. Zhoršily se vztahy s Rakousko-Uherskem. Od roku 1906 se spory s Rakouskem stále vyostřovaly. V letech 1908-1909 propukla bosenská krize, kterou Rakousko vyřešilo anexí. S tím ale Srbsko nesouhlasilo, na jeho stranu se postavilo Rusko a Osmanská říše. Anexe Bosny-Herzegoviny posílila srbské nacionalisty - viz Balkánské války a Sarajevský atentát.

 

Důstojnický puč proti Alexandru I. Obrenovičovi - defenestrace

lfancy3.gif (583 bytes)


Královna Draga
Dragana Milićević Lunjevica
* 1864 +1903
vdova po Ing. Svetozaru Mašínovi *1851 + 1886

lfancy3.gif (583 bytes)

Srbská panovnická posloupnost:

Djordje Petrovic (* 1762 1817)
Miloš Teodorovič Obrenović I. (* 1780 1860)   (1815-1839)
Milan Obrenović II. (* 1819 1839)                    (1839-1839)
Michal Obrenović III. (* 1823 1868)                 (1839-1842)
Alexandr Karađorđević (* 1806 †1885 )              (1842-1858)
Miloš Teodorovič Obrenović I. (* 1780 1860)   (1858-1860)
Michal Obrenović III. (* 1823 1868)                 (1860-1868)
Milan I. Obrenovič (* 1854 1901)                            (1868-1882-1889)
Alexandr I. Obrenović (* 1876 1903)                (1889-1903) Obrenovičové vyvražděni
Petr I. Karađorđević  (* 1844 1921)                   (1904-1918-1921)
Alexandr I. Karađorđević (* 1888 1934)              (1921-1934)

 

 

lfancy1.gif (1168 bytes)

Zpět na osobnosti

Zpět na hlavní stránku