Magnisové 
Šlechtický rod původem ze Švédska, později z Lombardie, usazený a působící v Čechách a na Moravě, ve Slezsku a Rakouském císařství.
Roku 1622 byli povýšeni do panského stavu.
2. června 1637 (1635) jim byl udělen říšský hraběcí titul.
Skrze vlastnictví panství v Kladském hrabství byli od roku 1780 součástí také pruské šlechty.

Rod pochází prapůvodně ze Švédska, kde jeho příslušníci žili v uppsalském biskupství. V 15. století odešel Johannes Magnis do Říma. Do Čech, respektive na Moravu, přišli již v 16. století z italské Lombardie.

Počátky rodu sahají k osobě Séra Gaspare (Parolo) Magni činného v Luragu u Komského jezera. Jeho vnuk Sér Gaspare (Gabbaglio) Magni se roku 1445 usadil v Comu. Díky úspěšné obchodnické činnosti v Comu a Miláně získali někteří členové rodu významné postavení a vstoupili do rakouských císařských služeb. U císařského dvora dosáhli vysokých úřadů a získali panství v Čechách (1622 Žleby), na Moravě (1624 Moravec, Mitrov, Rožná, Meziboří, Bukov, Jabloňov, 1628 Strážnice), ve Slezsku  v Kladském hrabství (1780 Vambeřice, 1791 Božkov, 1793 Oldřichovice, v Polsku Vojeboř, Scinawka Srednia, Gorzuchów, aj.).

František von Magnis

František Antonín von Magnis

Valerián von Magnis

 

 

Hrabě Antonín František Magnis

* 9.5.1862 Boźków Polsko 1944 Strážnice

Pruský konzervativní politik a přívrženec maršála Hindenburga. Jeho bratr František Karel Magnis (1863-1935) se aktivně podílel na potlačování německého levicového hnutí spartakovců.

 

 

 

Český stav svobodných pánů získali v roce 1622, český hraběcí stav v roce 1635. Hlavním sídlem rodu se až do konce druhé světové války stala Strážnice. Franz (+ 1623), zakladatel strážnického fideikomisu, bojoval v bitvě na Bílé hoře v řadách císařského vojska spolu se svým bratrem Filipem. V roce 1780 zdědil Anton Alexander von Magnis panství v Božkově (Eckersdorf) v Dolním Slezsku. Nechal zde zrekonstruovat zámek pocházející z 16. století a založil zámecký park. Stal se také průkopníkem moderních zemědělských metod.  Jeho syn zde v roce 1829 založil cukrovar. Po 2. světové válce byl majetek včetně zámku rodině zkonfiskován.
V letech 1622–29 drželi panství Žleby v Čechách. Nejvýznamnější část rodového jmění vybudovali na Moravě (panství Strážnice), později získali panství Přestavlky, Přerov a další.
V době pobělohorské získávají panství zpustošené po předchozím válečném období Magnisové. Strážnické panství si po bitvě na Bílé hoře v roce 1628 zakoupil za 200 000 zlatých František von Magnis, později jako říšský hrabě, polní maršál a moravský zemský hejtman, jenž byl ve službách císaře Ferdinanda III. Habsburského. Pocházel z italského katolického rodu a odtud sem také v roce 1633 povolal řád piaristů. Jako proslulému diplomatovi se mu během třicetileté války podařilo panství ochránit před švédským vojskem. Snažil se po válečných útrapách o obnovu panství. V procesu rekatolizace mu byl nápomocen jeho bratr Valerián, mnich kapucínského řádu a rádce pražského arcibiskupa Arnošta Vojtěcha z Harrachu. Oba byli zastánci mírnějších metod vůči nekatolíkům, než praktikovali např. jezuité. Piaristé zvolili nenásilnou formu práce s mládeží a navázali tak i na školství jednoty bratrské.
Na konci 19. století zdědil Strážnici hrabě Antonín František Magnis (1862-1944), pruský konzervativní politik a přívrženec maršála Hindenburga. Jeho bratr František Karel Magnis (1863-1935) se aktivně podílel na potlačování německého levicového hnutí spartakovců. Posledním majitelem Strážnice byl hrabě Ferdinand Magnis (1905-1996).



 

Prostý Rodový erb má stříbrné šikmé modré břevno na stříbrném štítě
uprostřed s menším červeným štítem s obrněnou rukou a mečem.
Na přilbě s modro-stříbrným krytím otevřeným, modře a stříbrně děleným křídlem.

 

lfancy1.gif (1168 bytes)

Zpět na osobnosti

 

Zpět na hlavní stránku

 

 

 

 

 

 

Giovanni Battista Magni († 1562), obchodník v Comu
Costantino Magni (1527–1606), obchodník v Comu, roku 1563 přišel do Milána, působil ve Vídni jako císařský tajný rada, po roce 1588 v Praze
Giovanni Pietro Magni (1555–1618), císařský osobní lékař
Jana Františka Priska z Magnis - roku 1654 založila Ústav Obětování Panny Marie, pozdější Palác šlechtičen v Brně[2]
Valerián z Magnis (1586–1661), provinciál der rakousko-české řádové provincie řádu kapucínů, císařský diplomat
František hrabě Strážnický, svobodný pán z Magnis (1598 - 6. prosince 1652), moravský generálporučík a polní maršál, zemský hejtman Opolsko-ratibořského knížectví v letech 1646 až 1649, poté nejvyšší zemský sudí na Moravě, na panství Strážnice na Moravě
Maxmilián Filip z Magnis (1685–1738) na Strážnici a Přestavlkách
František Jan z Magnis (1727–1757) majitel panství Strážnice. Oženil se s Marií Františkou z Götzenu (1721–1780), dcerou říšského hraběte František Antonín z Götzenu (1693–1738). Ta se jako vdova podruhé vdala za uherského hraběte Nyáryho na Subotici.[3]
Antonín Alexandr z Magnis (1751–1817) na Přestavlcích, po své matce Marii Františce, roz. z Götzenu, zdědil po její smrti roku 1780 panství v Božkově (Eckersdorfu)
František z Magnis (1773–1848), milovník umění
Antonín z Magnis (1786–1861), majitel panství a hospodář
Vilém z Magnis (1787–1851), majitel panství a hospodář
Antonín František z Magnis (1862–1944), průmyslník, jako poslanec za Deutsche Zentrumspartei člen říšského sněmu a Panské sněmovny Pruského království
Ferdinand hrabě z Magnis (1905–1996)
Gabriela z Magnis (1896–1976), pečovatelka se zvláštním pověřením vratislavského biskupa Adolfa kardinála Bertrama pro péči o „neárijské“ katolíky z Horního Slezska
Franz Magnis-Suseno (* 1936 jako František hrabě z Magnis), jezuita, rektor vysoké školy filosofické v Jakartě v Indonésii
Antonín hrabě z Magnis (1943–1999), ekonom, lesní hospodář, ředitel Sdružení hesenských podnikatelů (Vereinigung hessischer Unternehmerverbände)