Dřevěný most přes Ohři v Žatci vidíme již na starých rytinách, jeho existenci máme doloženou písemnými prameny už v roce 1004. Dodnes se dochovaly zbytky středověkého gotického mostu z konce 14. století, nacházejí se v suterénu domu čp. 243 v ulici Obránců míru, z mostní stavby se zachovaly 3 oblouky valené klenby, obložené tesaným kamenem.

V první polovině devatenáctého století pevné zajistil spojení obou břehů Ohře v Žatci řetězový most. Produkce železáren byla schopná dodat potřebný materiál,  konstrukční výpočty z velké části vymyslel a projekt vypracoval Ing. Bedřich Schnirch, který se narodil v nedalekém Pátku nad Ohří u Loun. Žatecký řetězový most, byl po Strážnickém, jehož autorem byl také Schnirch, druhým řetězovým mostem na evropském kontinentě.

Základní kámen řetězového mostu přes Ohři u Žatce byl položen dne 27. července 1826 (někdy se uvádí 26.7.). Při jeho slavnostním otevření dne 4. října 1827 byla odhalena kovová pamětní deska s latinským nápisem, která hlásá, že o zdar stavby se zasloužil nejvyšší purkrabí Českého království hrabě František Kolovrat, město Žatec, stavební ředitel Pavel Strobach a železárny v Rychnově.

Žatecký řetězový most měl délku 64 metrů (z toho přes řeku ve volné šíři 59,72 metrů). Na severním i jižním břehu se nacházely zděné věže, mezi kterými byla nataženy dvě trojice řetězů po pravé i levé straně, a ty nesly 5,55 metru širokou mostovku. Při stavbě byly použity řetězy složené z plochých železných prvků, které vynalezl Josef Božek.

Při důkladné technické prohlídce v roce 1891 se zjistilo, že řetězy ve zdivu pod chodníkem jsou silně zkorodované, takže byl provoz omezen. Řetězový most byl v provozu do roku 1895, kdy byl snesen, byly rozebrány obě opěry. Z původního mostu se zachovaly tři články řetězu v místním museu a v průjezdu domu č. p. 127 by měly být umístěny dvě pamětní litinové desky.

Na stejném místě byl vybudován nový příhradový most s obloukovou konstrukcí na pískovcových opěrách, který od 13. 6. 1896 stále slouží provozu.

V Žatci je na západním okraji visutá prefabrikovaná lávka pro pěší o dvou polích: 30 metrů a 71 metrů, tedy celkově stometrové délky. Jde opět o jednu z četných úspěšných prací prof. ing. Jiřího Stráského a jeho spolupracovníků.