Řetězový most v Podolsku přes Vltavu
1847-1848
projekt Schnircha a Gassnera mostu přes Vltavu
v Podolsku - později přenesen do obce Stádlec na Lužnici
rozebrán v roce 1960
znovuotevřen ve Stádleci v roce 1975
|
Podolsko
|
Přestěhovaný most ve Stádleci
|
Řetězový most přes Lužnici u Stádlce, který byl původně postaven přes Vltavu u Podolska
|
![]() |
Plocha mostu pokryta prkny, dva řetězy střídavě nesou příčné trámy |
Zajímavá technická památka v empírovém stylu přemosťuje řeku Lužnici nedaleko Stádlce v okrese Tábor. Původně most překračoval řeku Vltavu u Podolska asi 10 km východně od Písku, kde byl postaven českobudějovickým podnikatelem Vojtěchem Lannou v letech 1847 - 1848 poblíž podolského přívozu. Vyprojektoval ho Bedřich Schnirch, autor řady podobných mostů nejen u nás, ale i v zahraničí. Slavnostního položení základního kamene se v květnu 1847 zúčastnily kromě českobudějovického průmyslníka Adalberta Lanny, který stavbu prováděl, početné delegace z okolí a arcivévoda Štěpán Habsburský, který připlul na slavnost spolu s Lannou z Týna nad Vltavou ve speciálně upravené loďce. Most pak dlouhá desetiletí sloužil jako nezastupitelné dopravní spojení mezi oběma břehy. V plném zatížení most sloužil přes 90 let. Roku 1942 byla automobilová doprava převedena na nový železobetonový most, který překlenul celé vltavské údolí. Řetězový most sloužil dál místní přepravě až do roku 1960. Od roku 1959 je most národní technickou památkou. V souvislosti s dokončením stavby Orlické přehrady a s napouštěním přehradního jezera, které by most zatopilo, byl celý rozebrán (dva tisíce žulových kvádrů a tisíc ocelových součástí mostu), jednotlivé díly byly označeny a uloženy. Z různých míst, která přicházela v úvahu pro další použití mostu, bylo nakonec vybráno údolí Lužnice u Stádlce v místech, kde se řadu let přes řeku převáželo (návrh ing. Budinky). Řečiště i silnice zde byly obdobně široké jako na místě, kde most původně stával. Podle dokumentace byly originální části znovu sestaveny a 25. května 1975 byl most otevřen. Most o celkové délce 157 m je zavěšen na dvou dvojitých prohnutých řetězech. Ty jsou spojeny s dřevěnou mostovkou vertikálními táhly. Řetězy jsou protaženy otvory ve dvou kamenných pylonech ohraničujících most a zakotveny do vyzděných kamenných bloků. |
![]() |
Most nyní slouží automobilové dopravě |
|
Původní most v Podolsku
|
Podolsko
Na silnici
z Písku do Tábora, zajišťující obchod mezi Bavorskem a Haličí, vybudoval
B.Schnirch v letech 1847-48 přes hluboké údolí řeky Vltavy u obce Podolí řetězový
most v tehdy módním empírovém slohu. Technologie řetězových mostů se objevila v
první polovině 19.století a umožnila budovat mosty i tam, kde to pro velké
vzdálenosti bylo dosud nemožné. U nás byl průkopníkem této metody právě
ing.Bedřich Schnirch. |
|
Stádlec
|
|
Detaily kloubů mostu ve Stádlci |
![]() |
![]() |
Česká národní banka vydala 14. května 2008 v nákladu 10
090 kusů pamětní zlatou minci o nominální hodnotě 2500 Kč
„Národní kulturní památka řetězový most ve Stádlci“, jejímž autorem je Luboš
Charvát.
Zrezivělá krása
Pozn.: 1847-1851 podle plánů Josefa Seiferta byl postaven most přes Ostravici mezi Moravskou a Slezskou Ostravou, jehož táhla na nosné řetězy byla zhotovena z kujného železa, most se v roce 1886 zřítil.
Zpět na práce Bedřicha Schnircha