Řetězový most v Poděbradech

Řetězový most v Poděbradech a Podzámecký mlýn

Řetězový most v Poděbradech a Podzámecký mlýn a zámek

O mostu v Poděbradech z knihy Poděbrady v proměnách staletí, díl 1, do r. 1850
Starý dřevěný most přes Labe, značně poničený zejména za velké povodně v roce 1784, měl být také nahrazen novým, a to řetězovým mostem. Základní kámen k němu byl slavnostně položen 21. června 1841 za účasti hojného obecenstva, vysokých úředníků z Prahy i panství a nechyběly ani slavnostní bohoslužby ve farním kostele. Stavbu prováděl Jan Antonín Meissner z Cvikova, železnou konstrukci dodala železárna hraběte Stadiona v Českých Budějovicích. Celý projekt řídil zástupce silničního komisariátu ing. Bořický. Dokončený most byl rovněž s velkou slávou otevřen 14. září 1842. Při této slavnosti byl přítomen sám nejvyšší purkrabí hrabě Karel Chotek, krajský hejtman Bydžovského kraje, zástupci c. k. silničního komisariátu, vrchní poděbradského panství a celý poděbradský magistrát. Při této příležitosti se odbývala i zatěžkávací zkouška mostu vozy s nákladem 1070 centnýřů. Poděbradský děkan Tadeáš Veselý posvětil nový most a odsloužil slavnostní mši za asistence kněžstva ze širokého okolí. Ozdobou slavnosti byl průvod školní mládeže v jednotném ošacení v bílé a modré barvě. Na závěr slavnosti uspořádal baron Sina na zámku velkou hostinu.469 Asi to nebylo šťastné rozhodnutí vybudovat právě řetězový most. Brzy po zahájení provozu se projevila pravděpodobně konstrukční chyba, došlo ke zkřížení mostu v protilehlých ložiskách, žulové kvádry pod ložisky pukly a musely být zpevněny železnými obručemi. Proto už koncem roku 1842 musela být podle guberniálního příkazu na mostě umístěna varovná tabule s upozorněním, že se tam smí jezdit jen krokem. Nicméně řetězový most sloužil veřejnosti až do roku 1888.

14. století - dřevěný most postavili pánové z Kunštátu, opravy po povodních
1840/1841-2 navrhnul řetězový most pro Poděbrady
21.5.1841? zahájena stavba řetězového mostu v Poděbradech
14.9.1842 dokončen most v Poděbradech
1888 železný most
1953 železobetonový most
2008 železobetonový most

Poděbrady vznikly na místě významné křižovatky komunikací v blízkosti brodu přes Labe. Most přes Labe je zachycen již na nejstarším vyobrazení Poděbrad, z roku 1650. Tehdy měl most pět kamenných pilířů s břity na návodní i povodní straně a dřevěnou mostovku.

Na panoramatu města z doby okolo roku 1830 jsou ale pilíře zakresleny jako dřevěné. Mohlo to být způsobeno i tím, že starý most byl značně poškozen povodní roku 1784. Na jižním předmostí se z něj dochovala barokní socha klečícího sv. Jana Nepomuckého s reliéfem Svržení z mostu na svém podstavci od J. Bergmana z roku 1761.

Starý dřevěný most přes Labe byl v letech 1841-1842 nahrazen novým mostem řetězovým. Poděbradský řetězový most byl tedy o 5let starší, než mnohem známější, dodnes dochovaný most ve z Stádlci u Bechyně a téměř stejně starý jako most císaře Františka Josefa I. v Praze. Stavbu prováděl Jan Antonín Meissner ze Cvikova, železnou konstrukci dodala železárna hraběte Stadiona v Českých Budějovicích. Most údajně projektoval Bedřich Schnirch, autor většiny tehdejších řetězových mostů.

Most, který překonával Labe jediným zavěšeným polem o světlosti asi 85 metrů, byl ukončen mohutnými empirovými pylony. Řetězový most sloužil až do roku 1888, přestože již od doby stavby vykazoval nemalé statické poruchy. Roku 1889 byl řetězový nahrazen mostem ocelovým o dvou polích světlosti 46 metrů, postavených na středním pilíři oválného půdorysu s kvádrovým obkladem.

Roku 1954 byla mostovka bohužel nahrazena novou železobetonovou žebrovou, pilíře staršího mostu z roku 1889 se však zachovaly. V této podobě slouží most dodnes.

Dušan Josef: Encyklopedie mostů