Statek v Letňanech
Letňany u Prahy č. p. 2
Statek rodu Nepomuckých



 

Zpět na hlavní stránku

 

 

 

Letňany čp. 2: Roku 1706 majitelem Václav Procházka, který statek roku 1722 převedl na zetě Tomáše Nepomuckého a dceru Alžbětu, od té doby v držení rodiny Nepomuckých, vyvlastněno komunistickým režimem, restituováno v devadesátých letech 20. stol., budovy však byly v té době již zbourané (statek se nacházel přibližně v místech dnešní radnice, tehdy na návsi). 

 

Pozn.: Josef Nevím (později Bohumil Nevím) měl statek pronajatý od Zdenky Majerové a Ludmily Helfertové.

 

Letňany č. p. 2

 

 

Letňany č. p. 2 vpravo od středu, rybník patřil k č. p. 1, rybník byl posléze zasypán.

 

 

 


 

Plán 1952

 

 

Plán 1967

 

Nákres pamětníků

 

Bourací plán

 

Pro účely restituce bylo nutné v devadesátých letech shromáždit i o zbouraných budovách doklady a svědectví pamětníků:

 

Čestné prohlášení

 

Žila jsem od narození v r. 1923 až do svého provdáni v r. 1943 s rodiči a sourozenci na statku č. p. 2 v Letňanech. I po svatbě jsem navštěvovala rodiče a mladší bratry, kteří žili v domě čp. 2 v Letňanech až do doby, kdy byli z příkazu JZD Letňany nuceni se vystěhovat. Je mně proto velmi dobře známo, v jakém stavu se obytná budova i hospodářská stavení nacházely v roce 1949.
Obytná budova byla jednopatrová, nepodsk1epená. Jak střecha obytné budovy, tak i střechy všech ostatních hospodářských stavení byly kryty červenými taškami. Omítky byly u všech staveb, t. j. obytného domu i hospodářských stavení, udržovány v dobrém stavu.
Podlahy v obytných místnostech byly prkenné; v chodbě kuchyni a síni v 1. patře byly ze čtvercových dlaždic. Schodiště z přízemí do 1 patra bylo dřevěné.
Obytná budova měla celkem 12 oken, všechna byla dvojitá.
Sklep, přístupný po několika kamenných schodech, se nacházel pod stodolou.
Studna s velmi dobrou pitnou vodou v dostatečném množství byla umístěna na dvoře a sloužila jen potřebě statku. Voda ze studny byla čerpána pomocí čerpadla na elektrický pohon do reservoiru, který se nacházel nad chlévy. Rozvod vody z reservoiru byl proveden potrubím do kuchyně, koupelny a chléva.
Koupelna byla vybudována za kuchyní poblíže bývalé pece a byla vybavena též vanou a lazebními kamínky. Na dvoře byla vybudována ­prádelna s pračkou, kotlem a máchací vanou.
Kanalizace byla místní,  odpadní voda byla svedena do žumpy.
Na dvoře byl rovněž záchod, suchý.
Budova byla vhodná k obývání. V pokojích byla násypná kamna na pevná paliva, v kuchyni byla bílá kachlová kamna.
Chlévy v samostatné budově byly pro 25 kusů hovězího dobytka.
Nad chlévy se nacházel čeledník, přístupný po vnějším schodišti s pavlačí.
Konírna byla pro dva páry koní. Nad konírnou byla sýpka s prkennou, podlahou a bedněním, s oplotněmi pro oddělení jednotlivých druhů obilí.
Stodola byla průjezdná a měla dvě oplotnění, jedno po každé straně.
Nádvoří bylo nevydlážděné. Po celé délce obytné budovy bylo vytvoře­no zápraží vytvořené betonovými deskami.
Na dvoře byl ještě postaven ovčín a kolna na kočár, kryté střechou.
Celý dvůr byl obezděn zdmi přesahující výšku dospělého člověka, pokud netvořily hranici sousední budovy. Do dvora vedla brána z návsi, klenutá, krytá prejzy, vedle ní byla branka. Další branka ve zdi vedla k zahradě. Na výjezdu na čakovickou silnici byla dřevěná vrata.
Zahrada byla oplocena plaňkovým plotem, jen směrem k rybníku bylo na opěrné zdi oplocení z drátěného pletiva mezi kovovými sloupky. Jedna branka vedla na zahradu z cesty proti brance u stodoly, další branka vedla na rybník. Na zahradě bylo celkem 15 ovocných stromů, které dávaly úrodu. K svému prohlášení připojuji plánek zahrady s naznačením umístěni ovocných stromů a jejich druhů (hrušně, třešně, slívy, švestky, ořech. jasan).  


Prohlašuji, že všechny výše uvedené údaje jsem uvedla pravdivě, nic jsem nezatajila a jsem si vědoma právních následků uvedení nepravdivých údajů.


V Praze dne 17. prosince 1992.

 

Jiřina Dousková roz. Nevímová,
Praha 10, Skřivanská 1 čp. 462,
r. č. 23/59/12/059,
OP č. 321473 HS-63

1 příloha

 

 

Ke statku patřila zahrada - ovocný sad s besídkou. Zahrada u rybníka byla směněna za část pole na Krchmálce v roce 1924.
Zároveň byl zrušen průchod mezi stodolami statků č. p. 1 a č. p. 2.

 

 

 

 

Letňany č. p. 1

 

 

 

První písemná zmínka o Letňanech pochází z roku 1347, kdy se uvádí založení poplužního dvora „Wesz Letniany“ pražským měšťanem Mikulášem Velflínem od Věže zřejmě kolem roku 1307. Zdejší polnost pak v průběhu času často měnila majitele, krátce byla i majetkem Valdštejnů, až se roku 1651 Letňany staly součástí vinořského panství, které bylo ve vlastnictví rodu Černínů z Chudenic.

Od roku 1850 byly Letňany samostatnou obcí, do školy a do kostela se tehdy ještě chodilo do Čakovic. Jak píše Ottův slovník naučný, v roce 1890 měly Letňany 50 domů a v nich 606 obyvatel české národnosti. Sousední Čakovice tehdy měly 126 domů a 2111 obyvatel, Prosek 46 domů a 562 obyvatel. Letňany se postupně rozrostly na počátku 20. století, kdy se sem stěhovali dělníci z vysočanských továren.

Svůj charakter Letňany získávaly v době první republiky s výstavbou leteckých továren Letov (1921), Avia (1931), Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ, 1927) a pobočky Aera a Pragy. S nimi byla založena i dvě letiště. K další zásadní změně dochází v 70. a 80. letech 20. století, kdy bylo vybudováno sídliště na západní straně městské části. Na začátku devadesátých let k němu přibyla ještě panelová výstavba na Staré návsi, která nahradila dřívější centrum obce s usedlostí a rybníkem. Zbyl pouze park a klasicistní kaple sv. Kříže z roku 1865, nejvýznamnější letňanská památka.

Přelomovým rokem v soudobých dějinách Letňan je rok 1999, kdy byla postavena 1. etapa Obchodního centra Letňany společností Tesco. Toto obchodní centrum je největší v ČR a týdně přiláká kolem 70 tisíc zákazníků z celého hlavního města a jeho okolí. Jeho součástí je i multikino s 12 kinosály s celkovou kapacitou téměř 3 tisíce míst a Aquacentrum Letňany Lagoon, plavecký bazén s fitness centrem. V září 2001 začala premiérová sezona nové hokejové haly SC Letňany postavené v areálu společnosti TESCO. Její projekt předložili bratři František a Vojtěch Kučerovi. V hale jsou dvě ledové plochy – evropského a kanadského rozměru, restaurace, obchodní plochy a posilovna. Investice do stadionu, který se podobá zámořským tréninkovým halám, spolkly zhruba 115 miliónů Kč.

V roce 2002 se Letňany staly správním obvodem – Prahou 18. Všechny úřední záležitosti tedy mohou občané vyřídit doma ve své městské části. Po vystavění bytového projektu firmy Skanska tzv. Nového Proseka, které je na katastrálním území Letňan, mají Letňany 15 tisíc trvale hlášených obyvatel.

V květnu 2003 byl v Letňanech slavnostně zahájen provoz Centra aktivního životního stylu Blue Orange. Poskytuje celou škálu služeb k aktivnímu a zdravému trávení volného času. Letňany mají také tenisovou halu, která je součástí víceúčelového sportovního centra. Pražský veletržní areál (PVA), otevřený v září 1998, má velmi výhodnou polohu u průmyslového polookruhu a konečné metra C, která byla otevřena v květnu 2008. Areál hostí významné akce veletržního světa. S ním sousedí od roku 2005 Národní přírodní památka Letňanské letiště, která je největší rezervací sysla obecného v České republice.

 

Pozdně klasicistní kaple sv. Kříže z r. 1865 na Staré návsi v ohrazeném prostoru se skupinkou stromů je chráněna jako kulturní památka. Tvoří ji srostlice výklenkové kaple se zvonicí. Jižní část stavby tvoří vlastní výklenková kaple s reliéfem velkého kříže, jehož ramena mají jetelové zakončení. Ze severní strany k ní přiléhá hranolová zvonice, která převyšuje kapli o zvonové patro otevřené do všech čtyř stran půlkruhově zaklenutými okny.

 

Zpět na hlavní stránku



Zpět na Místa