Ing. arch. Taras Kuščynskij * 25.5.1932 † 27.12.1983

Rodiče: Antin Kuščynskij * 1897 1992

Zina Iljaševičová Kučšynská * ? † ?

Sourozenci: Ing. arch. Taras Kuščynskij * 25.5.1932 † 27.12.1983
Manželka: Alena Špiritová Kuščynská * 6.6.1935
Děti: Zina Kuščynská * 1955 † ?

Radka Kuščynská Ciglerová* 1960 † ?

Halka Kuščynská Paynová Kuščynská Žáková * 25.10.1963 † ?

        portrétní fotografie, krajiny zejména hory, reklamní fotografie, sklo, keramika, obaly gramodesek, plakáty, prospekty, divadelní programy, kalendáře exportních společností,

 

 

KUŠČYNSKYJ Taras (* 25. 5. 1932 Praha, † 27. 12. 1983 tamtéž) - český umělecký a módní fotograf
Taras Kuščynskyj, jehož jméno na první pohled ukazuje na ukrajinský původ jeho rodičů, v letech 1952-61 studoval architekturu na Českém vysokém učení technickém, ale přitom se zajímal o fotografování a již od roku 1966 působil jako samostatný fotograf. Věnoval se především portrétu (mimo jiné J. Werich. B. Hrabal, M. Horníček, J. Suchý, J. Seifert, M. Vášáryová) a aktu (série Chci, 1971-76), výjimečně krajině. Spolu s Miloslavem Stiborem také patřil k nejznámějším autorům výtvarně pojatého aktu. Zabýval se rovněž reklamní i módní fotografií. Publikoval v celé řadě časopisů: Domov, Umělecká řemesla, Žena a móda a další. Ilustroval dvě knihy básní.

 

 

 

Tato výstava, zde na zámku v Roztokách, je po velmi dlouhé době vytvořena téměř pouze z originálů, osobně Tarasem nazvětšovaných fotografií. Jsou to formáty 24 x 30 cm, které si Taras paspartoval do svého základního archivu. Často jsou tónované, a tím naprosto neopakovatelné. Je to průsečík tvorbou od prvních portrétů spolužaček z fakulty architektury až po poslední fotografie vytvořené těsně před smrtí v Čenovicích v roce 1983.Jak vždy, tématem těchto fotografií je žena, Tarasova touha po kráse, po pochopení života a smrti. .. Měl v sobě veliký hlad po objevování „skrytého“ v člověku - v ženě i v přírodě. Měl v sobě hlad po tvůrčím činu, pro který nelitoval jakékoliv námahy. Bylo to jeho dobrodružství života a tvorby. Žil v době zákazů, znetvořených základů morálky a celého lidského života, proto se snažil o nalezení podstatných hodnot, rovnováhy života a smyslu pro naplněné vztahy. Sám píše: Chtěl bych připomenout, že jsme lidé. Naším nejkrásnějším darem od přírody je láska, a láska je touha po kráse, jak říkal již dávno Torquato Tasso. Mým přáním je hledat, zachycovat a rozdávat právě krásu Vám všem, kteří se na mé fotografie díváte. Budu rád, když ve shonu každodenního života alespoň na chvíli postojíte a trochu si u mých fotografií odpočinete.
Alena Kuščynská, srpen 2004

 

 

 

 

Hlavní stránka