Lázně Poděbrady.

Proslavené v celém světě králem českým Jiříkem, Poděbrady v posledním desítiletí docházejí k nové slávě svými lázněmi, které bohdá jednou právě tak známy budou, jako jejich slavný rodák! V tom zámku, ve kterém on před pěti sty lety se narodil, navrtán byl r. 1895 pramen léčivé vody. Dobrý to odkaz jeho svým krajanům, kteří krátce před tím jemu postavili na náměstí krásnou kovovou sochu jízdeckou, mistrovské to dílo rodáka B. Schnircha. Nynější majitel zámku, kníže Hohenlohe Schillingsfürst (syn bývalého německého kancléře) chtěl opatřiti městu zdravou pitnou vodu, se v Kielu s p. Bülowem z Bothkampu, který tam pomocí kouzelného proutku vodu hledal, pozval jej sem, aby zde v městě vodu hledal a tím ušetřen byl náklad drahého vodovodu z dálky vedeného. V únoru 1905 pán ten sem přijel a před četnou společností zdejších obyvatel hledal pomocí proutku vodu v nádvoří zámeckém. Mnoho bylo v poslední době psáno o kouzelném proutku pro i proti, i bylo mi velice milé, že jsem byl přítomen zajímavému pokusu. Skutečně jsem viděl i u p. Büllowa, i u dvou našich pánů (druzí nejevili žádnou citlivost pro kouzelný proutek) když drželi ve vodorovné poloze vidlici drátěnou podoby trojúhelníkové jemuž základna schází v obou rukách a šli, majíce špičku vidlice před sebou, že na jistém místě vidlice se pohnula z vodorovné polohy do svislé, tedy celou čtvrt kruhu, a současně obě ruce v kloubu zápěstním učinily podobný obrat nenadálý, tak jako když elektrickým proudem podráždíme svaly předloketní.

Jeden z našich pánů citlivý na proutek v tom okamžiku zbledl a začal se třásti na celém těle. Nebyla to tedy žádná suggesce! Pána toho p. Büllow varoval, aby se vystříhal podobných pokusů, poněvadž jsa velice citlivým, brzo by nervy své chorobně podráždil.

Vypravoval mu, že on sám jest tak citlivým, že jde-li přes vodorovná místa i bez proutku, dostaví se mu nemilé pocity v nervech pod koleny. Přesvědčil jsem se, že se zde jedná o přírodní zjev dosud nevysvětlený. Někteří lidé podléhají neznámému vlivu v zemi uloženému. Pochybuji, že by to byl vliv vody spodní, který tak působí. Právě zde jsem se pře svědčil, že udání p. Büllowa nebyla správná! Odhadoval hloubku spodní vody v 19 m, a skutečně nalezena byla až v 100 m. Na jiném místě, jim určeném vrtána byla voda až do hloubky 120 m a přece nebyla nalezena, opět na jiném, nedaleko odsud místě, v Dobrovicích se vyjádřil, že zde voda není, a přece tam nalezena byla v přehojné míře voda ve hloubce 400 m. ! Ten samý proutek, který dovede prý hledati vodu, dovede i hledati skryté poklady zlata a stříbra! Vědecký výklad zajímavého kouzelného proutku dosud proveden nebyl. „Mnoho jest dosud neznámého a lidé tisíc roků po nás živoucí více budou věděti než my. Měl kdo tušení před 20 lety Roentgenova objevu?“ Tak pravil Flammarion. Náhodou se tedy stalo, že nalezen byl u nás pramen zajímavé kyselky, která z hloubky 100 metrové mohutným pramenem dne 31-7-1905 vytryskla! Chemikové, odborníci na slovo vzatí, dali vodě té dobrou předpověď. Rovná se všem světovým vodám podobným, bude míti též účinek, předčí je však obsahem lithia a kyseliny uhličité. Zjištěna byla radioaktivnost vody (5 Machových jednotek) a mollekulární složení její rovnající se Karlovarské Felsenquelle. Ihned jsem konal pokusy s vodou tou u nemocných. Přesvědčil jsem se brzo, že má příznivý vliv na žaludek, stupňuje trávení, nemocní přibývají na váze, podporuje výměnu látek při cukrovce a dně, má dobrý vliv na složení krve, která se stává vazčejší, přibývá haemoglobinu, nemocní dostanou svěží barvu obličeje. Účinkuje dobře na nervstvo. Nálada duševní se lepší a dostavuje se spánek. Lidé, kteří po dlouhou dobu užívati museli léky uspávací, zde jich mohli postrádati. Přesvědčil jsem se také o výborném vlivu jejím na kůži lidskou. Činí ji svěží a hladkou. Léčí některé choroby kožní, zejména lišeje zvané eczemy. Mnozí nemocní, kteří po léta marně byli léčeni, zde se uzdravili. Ztratili to kruté svědění kůže, které jim nedalo spáti. Jest celá řada takých nemořených, kteří lázním zdejším vděčně blahořečí! Nejhlavnější působiště mají však lázně zdejší u chorob srdečních, zejména u osob starších, stižených arteriosklerosou (zkornatění tepen.) Až do nedávna nebylo u lékařů mnoho chutě a lásky k léčení nemocných těch! Byli přesvědčeni, že všichni ti nemocní jsou obětováni a že jich život jest jen krátkodobý. Pojišťovny na život je šmahem odmítali. Přičiněním se hlavně lékařů anglických názor o nemocech těch se změnil. Jsou jisté vady srdeční, které za příznivých podmínek: klid, změna klimatu, užívání uhličitých lázní se zhojí. Arteriosklerotikové mohou dosáhnouti vysokého věku (až 80 let) mohou se svou chorobou i dvacet roků žíti. Každý zkušený lékař zná, že není ústroje lidského, které by tolik vzdorovala nemocem jako srdce. Výkonnost jeho jest ohromná již u člověka zdravého. Srdce po celý život neutuchá ve své činnosti. Při namáhavé práci vůbec a sportu zvlášť, musí vykonati neuvěřitelné množství síly. Však při onemocnění oběhu krevního, neb poruchy nervové, práce jest ještě stupňována. Proto má veliký význam léčení srdečních chorob klidem. Slavný lékař Mackenzie praví, že srdce nemocné potřebuje jen klid a opět klid. Rozumí se, že nejen tělesný, ale i duševní.

Zajímavé jest pozorování lékařů, že jisté krajiny samy o sobě mají neobyčejně příznivý vliv na průběh onemocnění srdečních. Právě také tak blahodárně působí nížina poděbradská, mající hojně volně proudícího čistého vzduchu a vydatné množství slunce. Zde po mé dlouholeté zkušenosti úmrtí vadou srdeční jest neobyčejně vzácné. De mohl jsem se přesvědčiti, jak vady srdeční samy sebou se zhojují. Na okolnost upozornil jsem hned před otevřením zdejších lázní své české kollegy. když jsem mohl třetí složkou nemocných uhličitými lázněmi vypomáhati. Kyselina uhličitá reflektoricky posiluje sval srdeční. Srdce se uklidňuje, jeho tep se stává pravidelnějším, dech volnějším a výkonnost tělesná se stupňuje. Nemocní, kteří na počátku léčení sotva čtvrt hodiny vydrželi choditi, byli v stavu po 4 týdnech vykonati pochod 8 km. Cítí se omlazeni, dobře přezimují a na druhý rok se sem opět vrací. Však není to pouze kyselina uhličitá, která tak blaze na ústrojí působí, jest to i vliv tajeplného radia. Neobsahuje ho naše voda mnoho (5) Macheho jednotek) daleko méně než voda Jáchymovská. Vidím však, jak kdysi přednosti velkého množství železa v té které vodě byly vynášeny, ač i malé množství jeho blahodárně působilo, že právě tak jest i s radiem. Všeho moc škodí. Také velké množství radia není bez nebezpečenství. Konečně jiné, až dosud neznámé složky vod minerálních blaze účinkují na nemocné. Jsme ve výzkumu balneotherapie teprve v začátcích. Dříve spoléhali jsme se pouze na chemickou analysu, později brali zřetel i na mollekulární složení prvků a nyní i na vliv radia. Zjištěno bylo také, že voda zdejší činí krev vazčejší, čímž stává se oběh její snadnější a srdeční práci se takto ulehčuje. dosavadních zkušeností vidím, že lázně zdejší mají velikou budoucnost pro léčení arteriosklerosy.

Dosavadním způsobem léčení nemoci té, podáváním praeparatu jodových a odjímáním masité stravy, kávy, alkoholu, nemocí značně ubydou na váze a stávají se předčasně neschopni ku svému povolání. Léčí-li se však po lázeňsku, zde přibydou na váze, osvěží a mohou se svému povolání na dále věnovati. Byl zde 65letý muž léčený po způsobu shora uvedeném. Přišel vysílený do krajnosti. Zde osvěžil, v 5 letech přibyl 20 kg na váze a může ještě 10 roků býti živ. Jest náhled, že sklerotikové zvláštně podléhají záchvatu mrtvice. Soudím, že tomu tak není. Ač muži daleko více onemocní sklerosou než ženy, zde našel jsem poměr 75:25, přece více žen nemocní mrtvicí, než mužů. Z toho jest patrno, že podmínky mrtvice nejsou v přímém poměru se sklerosou.

Léčení lázeňské nemocí srdečních a oběhu krevního zbavuje nemocné také od potřeby užívati digitalis a broma. To jest pro ně velkou výhodou, neb léky ty kromě jiných škodlivých následků na ústrojí, také kazí chuť k jídlu a tím seslabují organismus.

Mnoho nemocných stižených úplavicí cukrovou (diabetem) uchyluje se sem. Velká část přichází sem bývalých to návštěvníků Karlovarských. Libují si, že lépe zde se zotavují než tam. Možnost tedy odporučiti lázně naše nemocným trpícím vadou srdeční, zejména arteriosklerosou, chudokrevným ženám, gichtickým, rheumatickým, diabetickým, konečně eczemem stižených. Jaké obliby lázně ty si dobyly v tak krátké době, o tom svědčí jich návštěva. Roku 1913 navštívilo je 2550 osob a vydáno bylo 47.171 lázní. Tak velký počet lázní dosáhli v Nauheimu teprve po 35 letech. Týž počet návštěvníků dosáhly Karlovy Vary teprve po půl tisíciletí. Krajané naši američtí, kteří ochuravěvše se uchylují za příčinou lázeňského pobytu v naduvedených onemocněních mohou z důvěrou obrátit se sem. Dosud uvádějí naše lázeňské listiny 23 návštěvníků z Ameriky.

Dr. B. BOUČEK.