Polní maršál Petar Bojović
Петар Бојовић 

Zpět na osobnosti

Zpět na hlavní stránku

 

generál Petar Bojović

* 16.7.1858 Mišević † 19.1.1945 Bělehrad

 

„Když je nepřítel poražen a vzdá se, pak by se mu nemělo ubližovat, ale mělo by se s ním zacházet lidsky.“

 

 

 

lfancy3.gif (583 bytes)
 
 
 
  • pocházel z rodu Vasojevićů

  • základní škola v Ivanjici

  • gymnasium v Užici, maturoval v Bělehradě

  • 1875 studuje na dělostřelecké škole - studijní pobyt ve Francii

  • 1876-1878 kadet dělostřelectva - srbsko turecká válka

  • písařem v Paraćinu

  • 1877 poddůstojníkem dělostřelectva

  • dostudoval vojenskou akademii

  • velitelem čety v 1. baterii 1. dělostřeleckého pluku v Bělehradě

  • 1885 válka s Bulharskem - srbsko bulharská válka - velel eskadroně kavalérie v bitvě u Slivnice, Vrapčiny a Dragomanské úžiny u Caribrodu a Pirotu

  • náčelníkem štábu Šumadské divize v Niši

  • velitelem čety v gardové brigádě

  • 1887 coby topograf prováděl zaměření úseků Ub a Kamenica pro přípravu mapy Srbského království pro generální štáb

  • 1889 přidělen do Hlavního generálního štábu

  • adjutantem náčelníka Hlavního generálního štábu

  • 1890 převelen do generálního štábu

  • 1897 převelen z generálního štábu k pěchotě na vlastní žádost

  • 1901 plukovníkem generálního štábu

  • 1905-1908 náčelníkem generálního štábu

  • náčelníkem generálního štábu Moravského a poté Timokského divizního okruhu

  • vedoucím mobilizačního oddělení operačního oddělení generálního štábu

  • vedoucím generálního válečného oddělení ministerstva války

  • velitelem Moravského divizního okruhu

  • náčelníkem generálního štábu

  • náčelníkem štábu Hlavní vojenské inspekce

  • 1912 náčelníkem štábu 1. armády - v bitvách u Kumanova a Bitoly - první balkánská válka

  • velitelem Pobřežního sboru během obléhání Skadaru

  • povýšen do hodnosti generála

  • 1913 náčelníkem štábu 1. armády, která zvítězila u Bregalnice - v druhé balkánské válce byl přímým podřízeným Aleksandara Karađorđeviće

  • náčelníkem štábu Hlavní inspekce srbské armády

  • 1912-1913 účastní se mírových jednání s Tureckem v Londýně jako vojenský expert

  • Po balkánských válkách patřilo Srbsko k nejzadluženějším zemím Evropy. Splatné byly závazky z četných půjček, které si vzal král Milan, poté následovaly splátky půjček přijatých za vlády Karađorđeviće a nakonec přišly obrovské náklady balkánských konfliktů. Situace byla zoufalá, stát dlužil celkem 910 milionů francouzských franků a 43 milionů zlatých dinárů. Na ručení v četných půjčkách posloužily monopoly na obchod s tabákem, ropou a železniční dopravou. Stát by zkrachoval, kdyby konsorcium šesti francouzských bank 26. srpna 1913 neschválilo půjčku ve výši 250 milionů franků na 50 let s roční úrokovou sazbou 5 procent.

  • velitelem vojsk „Nových regionů“ v Kosovu a Makedonii

  • byl v kontaktu s Černou rukou

  • 1914 první světová válka - bitva u Ceru

  • 1914 přes značné ztráty coby armádní generál 1. armády zastavil rakousko-uherskou ofenzívu u Driny, byl vážně raněn kulkou z pušky, na nosítkách dál řídil boje, 24.8. osvobodil Šabac, překonal Sávu, osvobodil Srem

  • 14.11.1914 zdravotní stav se zhoršil, musel předat velení, léčí se v Kragujevaci

  • velitelem vojsk „Nových oblastí“ v Kosovu a Makedonii - brání bulharským ofenzivám a udržuje ústupovou cestu, při obraně Končuljského průlivu a Kačanické soutěsky totálně deklasoval buhlarskou armádu

  • 7.11.1915 doprovází krále Petara při ústupu do Albánie

  • 23.12.1915 dorazili do Drače, má pokračovat do Skadaru

  • náčelníkem štábu Nejvyššího velení (generálního štábu)

  • v operacích na Kajmakčalanu vedl ofenzívu srbské armády, která s pomocí Spojenců porazila bulharské jednotky u Gorničeva a dobyla Kajmakčalan a Bitolu

  • 1915 opět velitelem, řídí obranu Kosova Polja

  • 1916 opět náčelníkem generálního štábu

  • 1915-1916 Srbská Golgata

  • 1916 příjezd na Korfu, kam přesunul vojáky z Drače a Valony

  • květen 1916 jede do Soluně za králem Petarem

  • 1.5.1916 na Korfu reorganizoval jednotky - 130 000 vojáků - 1. armáda - docvičil pěchotu

  • prorazil soluňskou frontu, průlom u Vardaru, porazil Bulhary u Kumanova, následuje kapitulace Bulharska

  • postupuje na Vranje a Leskovec

  • zvítězil u Gorničeva, Kajmakčalanu a Bitoly

  • červenec 1918 velitelem 1. armády

  • 1916-1918 náčelníkem štábu nejvyššího velení

  • 11.10.1918 porazil německou 11. armádu u Niše

  • osvobodil Bělehrad

  • osvobodil Vojvodinu až po Temešvár a Pešť

  • 9.6.1918 rezignoval pro nesouhlas s postupem generálů dohodových států - chtěl obsadit Skadar

  • 1918 stal se velitelem 1. armády, s ní prolomil nepřátelské linie

  • 13.9.1918 udělena hodnost vévody

  • 26.9. 1918 polním maršálem - vojvodou - nejvyšší srbská vojenská hodnost

  • velitelem 1. armády v Novém Sadu

  • 1.11.1918 osvobodil Bělehrad a prakticky celé Srbsko

  • velitelem 1. armádního okruhu do konce roku 1920

  • odmítl funkci ministra obrany - „Nechci se zabývat politikou, požádám si o odchod do důchodu.“

  • 1921 náčelníkem generálního štábu

  • 1922 odchází z aktivní služby

  • 7.4.1941 s králem a vládou Dušana Simoviće odcestoval do Pale a pak do Nikšiće, odmítl s nimi opustit zemi, byl zajat a uvězněn německou armádou 

  • 19.1.1945 se stal terčem agrese bývalých partyzánů (komunistů), v důsledku agrese zemřel, jeho syn Dobrosav byl uvězněn v Sremske Mitrovici

  • 19.1.1945 zemřel na zápal plic

 


Srbský král Petar I Karadjordjević odchází do exilu koncem roku 1915

 

 

lfancy3.gif (583 bytes)

 

 

 

V průběhu válečných operací překládal odborné texty, publikoval články a pojednání o vojenské strategii, z oblasti teorie a dějin vojenského umění v časopisu Bojovník, napsal několik knih:

Pokyny pro výcvik rekrutů ve válečné službě , Niš 1904; 

Vzdělávání vojáků, Bg 1907; 

Obrana Kosova Polja 1915 , Bg 1922.

 

 

lfancy1.gif (1168 bytes)

 

Zpět na osobnosti

Zpět na hlavní stránku