Alexandr I. Karađorđević 

 Александар I Карађорђевић * 16. 12. 1888 Cetinje 9. 10. 1934 Marseille
druhý král Jugoslávie od roku 1921 do roku 1934

 

Alexandr byl až druhým synem srbského krále Petra I., jeho starší bratr Jiří Karađorđević však byl nucen vzdát se následnictví poté, co v záchvatu vzteku ubil svého sluhu. Alexandr byl od roku 1914 regentem Srbska během první světové války a vrchním velitelem srbských vojenských sil. Během první balkánské války a druhé balkánské války byl velitelem První armády a zaznamenal řadu vítězství. Po smrti svého otce v roce 1921 zdědil trůn mezitím vytvořeného Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Během politické krize se 6. ledna 1929 ujal absolutní moci, změnil jméno státu na Království Jugoslávie a územně ho reorganizoval.

lfancy3.gif (583 bytes)

Byl zavražděn v roce 1934 během státní návštěvy Francie. Při incidentu byl zbloudilou kulkou zabit i tehdejší francouzský ministr zahraničí Louis Barthou. Králův vrah, bulharský revolucionář Vlado Černozemski (rozený Veličko Dimitrov Kerin) byl zabit na místě činu.

Po jeho smrti se v roce 1934 stal králem jeho teprve jedenáctiletý syn Petr II. Karađorđević, za něhož do jeho plnoletosti (1941) vládla regentská rada vedená jeho strýcem Pavlem Karađorđevićem, podle královy závěti. Alexandr I. podporoval ČSR, přispěl například prostředky na výstavbu a vybavení pravoslavného chrámu Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanských hřbitovech v Praze. Byl aktivním odpůrcem Adolfa Hitlera.

lfancy3.gif (583 bytes)

V roce 1922 mu byl udělen řád Bílého lva

 


* 6.1.1900 22.6. 1961
1922-1934 královna

 

Marija Hohenzollern-Sigmaringenu Karadjordjevic (přezdívaná Marioara a Mignon) zůstala mezi lidmi připomínána jako oblíbená pro svou skromnost, obětavost, dobročinnost, progresivitu, ale také pro svou nadčasovou krásu. Maria von Hohenzollern byla druhým ze šesti dětí rumunského krále Ferdinanda a Marie z Edinburghu. Narodila se v roce 1900 v německém městě Gotha a dětství prožila u rumunského dvora. Mariina prababička z matčiny strany byla britská královna Viktorie. Měla rozsáhlé vzdělání, mluvila rumunsky, anglicky, německy a francouzsky. Provdala se za Alexandra 8.6.1922. Královna Marie a král Alexandr se brzy stali vzory pro všechny evropské královské páry. Žili v harmonii a ústraní, se třemi syny – Petrem, Tomislavem a Andrejem. Přestože neprahla po pozornosti, královna Marija si získala bělehradské dámy svou pokorou a elegancí. Milovaly ji obyčejné ženy i rolníci, protože se jim pro ně královna mnoho vykonala – otevírala školy, nemocnice, školky, věnovala peníze na dobročinné účely. Věnovala se charitativní organizaci Kolo srpskih sestar a pomáhala těžce pracujícím, chudé studenty podporovala při studiu. V říjnu roku 1934 byl v Marseille zavražděn její manžel, král Alexandr. Další dva roky strávila v hluboké samotě. V té době se ještě více věnovala humanitární práci, starala se o spolek Červeného kříže, podepsala Chartu práv dítěte a obdarovala četné humanitární organizace. Kvůli druhé světové válce musela navždy opustit Jugoslávii. Za války se však neúnavně starala o ostatní, ačkoli se o ní tehdy málo hovořilo. Díky ní bylo prostřednictvím Výboru Červeného kříže do konce roku 1943 odesláno vězňům v táborech po celé Evropě asi 7,5 milionu kilogramů zásilek, z toho asi 5,5 milionu kilogramů potravin. Aby se nikdo nedozvěděl, kdo vlastně některé balíčky posílá, podávala je královna na poště pod jménem Marija K. Đorđević. Žila v Anglii poklidným vesnickým životem. Její synové se zabývali zemědělstvím a ona se zabývala domácími pracemi, zároveň malovala a sochařila. 

 

 

Rodiče:

Petr I. Karadjordjević, který se po smrti Ljubice stal králem Srbů, Chorvatů a Slovinců (5 dětí)

Sourozenci:

Helena Karađorđević * 4.11.1884 6.10.1962 ∞ kníže Jan Konstantinovič Ruský (2 děti) Јелена Карађорђевић Вукановић

Milena Karađorđević * 28. 4. 1886 21. 12. 1887

Jiří Karađorđević * 8. září 1887 17. říjen 1972 následník trůnu, nikdy však nevládl ∞ Radmila Radonjićová (bezdětný)

Alexandr I. Karađorđević * 16. 12. 1888 9. 10. 1934 král srbský

Andrej Karađorđević * 16. 3. 1890 † 16. 3. 1890

Manželka:

Marie Hohenzollern-Sigmaringenu Karadjordjevic  * 6.1.1900 22.6. 1961

Děti:

Petr II. Karađorđević Karađorđević * 1923 1970) + 1944 Alexandra Řecká    -   král srbský

Tomislav Karađorđević * 1928 2000 + 1957 Markéta Bádenská

Andrej Karađorđević * 1929 1990 + 1956 Kristýna Hesenská ~ 1962 Kira Leiningenská ~ 1974 Eva Jugoslávská.

8.6.1922 sňatek
 

lfancy1.gif (1168 bytes)

Zpět na osobnosti

Zpět na hlavní stránku