Smrt římského císaře Karla VII. - ‚krále Bavora‘

21. leden 1745. V Mnichově zemřel římský císař Karel VII. Narodil se 6. srpna v Bruselu jako syn bavorského kurfiřta Maxmiliána II. a Terezy Kunhuty, rozené kněžny Sobieské. Otec náležel k protivníkům císaře Leopolda I., a tak Karel Albert strávil značnou část dětství jako habsburský rukojmí. Po skončení války o dědictví španělské podnikl cestu za poznáním do Itálie a Francie a zúčastnil se vítězného tažení císařského vojevůdce Evžena Savojského proti Osmanské říši roku 1717. O pět let později se Karel Albert oženil s arcivévodkyní Marií Amálií, mladší dcerou císaře Josefa I., a roku 1726 zdědil bavorský kurfiřtský trůn.
Přestože se jeho manželka před sňatkem zřekla písemně jakýchkoli dědických nároků, vznesl Karel Albert jejím jménem roku 1740 nárok na českou královskou korunu a na vládu v zemích předorakouských a hornorakouských. Protože však raději investoval do umění než do armády, bylo třeba vojenské podpory Francie k tomu, aby byl provolán nejprve v Linci rakouským arcivévodou a posléze 7. prosince 1741 v Praze českým králem. Protože se české korunovační klenoty nacházely ve Vídni, přijal český „vzdorokrál“ Karel III. alespoň hold českých stavů a ještě koncem téhož roku Čechy navždy opustil. Vládu vykonával prostřednictvím několika renegátů z řad zemské šlechty a duchovenstva a s řadovým obyvatelstvem komunikoval prostřednictvím úředních výnosů, v nichž požadoval peníze a vyzýval k všeobecné vzpouře proti právoplatné dědičce trůnu Marii Terezii.
Zisk českého královského titulu, jakkoli sporný, dopomohl Karlu Albertovi již v lednu 1742 k volbě císařem římským. Korunovace proběhla 12. února ve Frankfurtu nad Mohanem. V průběhu roku se však habsburská vojska zmocnila nejen Čech, ale i Bavorska. Do mnichovské rezidence se Karel VII. mohl vrátit až roku 1744, kdy byly habsburské posádky odveleny do Čech, aby čelily pruskému vpádu. Nedlouho poté šťastný kurfiřt, ale nešťastný císař zemřel a byl pohřben v klášterním kostele u mnichovských theatinů. Jeho syn Maxmilián III. rezignoval na titul římského císaře a českého krále a 22. dubna 1745 uzavřel s Marií Terezií mírovou smlouvu ve Ftissenu.

Zpět na historická data