Hrabě Leopold Lev Thun-Hohenstein

TrojanAlois.jpg (49917 bytes)

 

Thun-Hohenstein Leopold Lev hrabě (* 7.4. 1811 Děčín, + 17. 12. 1888 Vídeň) český šlechtic a rakouský politik
Pocházel ze starého, bohatě rozvětveného šlechtického rodu původem z Tyrol, jehož jedna větev se v 17. století usadila v Čechách. Po studiích práv na pražské universitě nastoupil do státní služby. Ve 40. letech se účastnil vlasteneckého ruchu v Praze, napsal několik vlasteneckých spisků, a dokonce se snažil naučit česky.
S jeho osobou byly spojovány naděje české politické reprezentace v roce 1848, když byl na jaře po odchodu hraběte Rudolfa Stadiona jmenován presidentem gubernia (zemské vlády v Čechách). Jeho dvojaký postoj k revoluci se plně projevil při potlačování svatodušních bouří generálem Windischgrätzem a krátce poté, kdy mimo jiné rozpustil Národní výbor. Od léta roku 1848 se pak „Lvíček“ Thun stále více sbližoval s vídeňskou reakcí.
Po vydání oktrojované ústavy v roce 1849 zasedl ve Schwarzenberkově vládě jako ministr kultu a vyučování a v úřadu setrval i po zjevném obratu k absolutismu. Ačkoli z titulu svého úřadu provedl mnohé školské reformy, jeho účast ve vládě nevzbuzovala v českém prostředí již jen smíšené pocity, ale otevřené nepřátelství.
Po obnovení ústavnosti v roce 1861 vystupoval jako člen české kozervativní šlechty na obranu českého státního práva. Od roku 1861 zasedal v panské sněmovně a na českém sněmu. Účastnil se jednání o tzv. fundamentálních článcích s premiérem Hohenwarthem v roce 1871. Po neúspěchu jednání nevstoupil do českého sněmu až do roku 1878.
Politického života se účastnili i oba jeho starší bratři František a Bedřich. (mp)

(Kdo byl kdo v našich dějinách do r. 1918)

lfancy1.gif (1168 bytes)

Zpět na osobnosti

Zpět na hlavní stránku