Stránský Karel (*5. 10. 1898 Obříství, † 14. 4. 1978 Praha), veřejný pracovník. Pocházel z rodu Jana Stránského, rytíře ze Stránky a Greifenfelsu (povýšen do šlechtického stavu v druhé polovině 17. století), jehož potomek Josef Stránský ze Stránky a Greifenfelsu byl hejtmanem a c. k. guberniálním radou na Mělníku. Karel Stránský byl úředníkem na panství  Ferdinanda hraběte Trauttmannsdorffa v Obříství a zde se mu narodilo deset dětí (z nichž tři záhy zemřely), mj. také Gabriela (1886 – 1969). Ta se provdala do Záboří u Kel za řídícího učitele Josefa Vrbu. Karel byl tedy jejím bratrem. Maturoval na Akademickém gymnáziu v Praze, po první světové válce vystudoval práva na Univerzitě Karlově, oženil se s Boženou Malypetrovou, dcerou Jana Malypetra (1873 – 1947), který byl známým politikem ČSR a dokonce předsedou vlády v létech 1932 – 35. Karel Stránský byl aktivním činitelem Sokola a v roce 1941 byl gestapem zatčen a po propuštění z vězení se musel s rodinou nuceně vystěhovat – byl mu zakázán pobyt v okruhu 30 km od Prahy, takže našel útočiště u své sestry Gabriely v Záboří. Do Prahy se vrátil až koncem padesátých let, kde skončil jako podnikový právník Tesla Holešovice. Měl čtyři syny (druhý zemřel brzy po narození), z nichž Jan Stránský (*1929) žije ve Švýcarsku, kam emigroval po svém propuštění a rehabilitaci z čs. vězení v 60. letech, když předtím působil jako čs. zpravodaj americké agentury UP (United Press); udržuje a píše rodovou kroniku, dále  Jiří Stránský (*1931), kterého stihl podobný osud jako jeho otce – byl v padesátých létech politickým vězněm, po návratu z vězení pracoval u benzinového čerpadla v Nové Vsi, stal se záhy známým spisovatelem, bohatá je jeho filmografie (mj. televizní seriál Zdivočelá země), je prezidentem českého centra mezinárodního spisovatelského PEN klubu. Čtvrtým synem obřístevského rodáka je Petr Stránský (*1937), žije ve Švýcarsku, kde inicioval vznik Česko–švýcarské nadace na záchranu kostela sv. Jakuba v Libiši., který patří k nejstarším chráněným památkám u nás.