černohorský politik, vévoda, velitel, válečník, básník, hudební skladatel, diplomat, veliki vojvoda z Grahova (velkovévoda)
kontroverzní interpretace

Proslavil se především v bitvě u Grahava 1.5.1858, kde jako velitel černohorské armády porazil turecká vojska. Napsal epos Junački spomenik (Hrdinský památník), uveřejněn v roce 1864 v Cetinje.

V roce 1857 nastoupil do funkce předsedy Senátu po Đorđije Petrović-Njegošovi.

Charismatický bojovník Mirko Petrović-Njegoš (otec Nikoly I.), vedl silnou armádu 7500 Černohorců proti Turkům (jejichž armáda měla mezi 7000 – 13 000 vojáky) k bitvě u Grahova (Grahovac), dne 1. května 1858. Toto vítězství proslavilo Černou Horu nejen v Evropě a posílilo vojenskou, politickou a diplomatickou pověst státu. Toto vítězství bylo také literárně ztvárněno − nejrůznější básně, písně divadelní představení měla úspěch především u Slovinců a Srbů (převážně ve Vojvodině − tehdejší části Rakouska-Uherska). Po této bitvě byly také ustanoveny pevné hranice mezi Černou Horou a Tureckem a bylo uznána nezávislost Černé Hory na Osmanské řísi. V listopadu 1858 se zástupci cizích mocností sešli na konferenci a dojednali podobu státních hranic. Černá Hora získala Grahovo, Rudine, Nikšićskou župu, více než polovinu Drobnjaci, Tušinu, Uskoci, Lipovo, Horní Vasojevići, část Kuči a Dodoši.

Stanko Petrovič-Njegoš * 1790 † 1851

Kristinja Vrbica Petrovič-Njegoš * ? † ?

Mirko Petrović-Njegoš * 19.8.1820 † 1.8.1867 (20.6.)

Danilo I. Petrović-Njegoš * 25.5.1826 † 13.8./1.8.1860 Kotor ∞ 12.1.1855 Darinka Kvakič Petrović-Njegoš * 19.12.1838 † 2.2.1892

Roke Petrovič-Njegoš ∞ Pero Kaluderović

Make Petrovič-Njegoš * 1824 † 1922 ∞ Mitar Jovičević

Nikola I Petrović-Njegoš * 7.10.1841/25.9.1841 † 1.3.1921

Princezna Anastasia Gordana Beša Petrovič-Njegoš * ? † 29.3.1879 ∞ Savo Plamenac

Princezna Maria Petrovič-Njegoš * ? † ? ∞ kapitán Gopčević