Pocházel z české vlastenecké rodiny. Byl synem právníka a národohospodáře JUDr. Jana Brzoráda (1883–1970), majitele velkostatku v Michalovicích u Mladé Boleslavi a organizátora agrárního družstevnictví. Studoval v Praze gymnázium, obchodní akademii ve Vídni a právnickou fakultu Karlovy univerzity. Po jejím absolvování nalezl zaměstnání v agrárním tiskovém koncernu Novina, kde působil 1937–45. V osvobozené ČSR se stal tajemníkem národně socialistického ministra zahraničního obchodu Huberta Ripky (1946–48). Prosazoval rozšiřování obchodních styků ČSR s USA a se západoevropskými zeměmi; během své praxe získal jedinečné znalosti o hospodářských poměrech ve střední Evropě. Po komunistickém převratu v únoru 1948 působil v exilu, nejdříve ve Švýcarsku, Itálii a Francii a od 1949 v USA. Své zkušenosti bohatě využil v Centru středoevropských studií zřízeném při Výboru pro Svobodnou Evropu (1949–54) a potom v knihovně Kongresu ve Washingtonu (1956–58). V těchto institucích připravil mj. dvě ekonomické práce: The Economy of Czechoslovakia (2 sv., Washington 1955) a ekonomické pasáže pro kolektivní přehlednou publikaci Czechoslovakia (New York, 1957).

V dalších letech se věnoval především politické, organizační a publicistické činnosti ve Výboru pro Svobodnou Evropu (1959–93). V Radě svobodného Československa byl dlouholetým členem a v posledním období činnosti i místopředsedou. Redigoval její měsíčník Czechoslovak Newsletter a podílel se na vydávání časopisu The Central European Federalist. Spolupracoval také s časopisem Svědectví vydávaným v Paříži P. Tigridem. Po 1989 se do Československa nevrátil.

Byl zetěm spisovatele Zdeňka Němečka a otcem baletky Niny Brzorad-Pourfarrokhové (* 1954).