21. leden 1745. V Mnichově zemřel římský císař Karel VII. Narodil se 6. srpna v
Bruselu jako syn bavorského kurfiřta Maxmiliána II. a Terezy Kunhuty, rozené kněžny
Sobieské. Otec náležel k protivníkům císaře Leopolda I., a tak Karel Albert
strávil značnou část dětství jako habsburský rukojmí. Po skončení války o
dědictví španělské podnikl cestu za poznáním do Itálie a Francie a zúčastnil se
vítězného tažení císařského vojevůdce Evžena Savojského proti Osmanské říši
roku 1717. O pět let později se Karel Albert oženil s arcivévodkyní Marií Amálií,
mladší dcerou císaře Josefa I., a roku 1726 zdědil bavorský kurfiřtský trůn.
Přestože se jeho manželka před sňatkem zřekla písemně jakýchkoli dědických
nároků, vznesl Karel Albert jejím jménem roku 1740 nárok na českou královskou
korunu a na vládu v zemích předorakouských a hornorakouských. Protože však raději
investoval do umění než do armády, bylo třeba vojenské podpory Francie k tomu, aby
byl provolán nejprve v Linci rakouským arcivévodou a posléze 7. prosince 1741 v
Praze českým králem. Protože se české korunovační klenoty nacházely ve Vídni,
přijal český „vzdorokrál“ Karel III. alespoň hold českých stavů a ještě
koncem téhož roku Čechy navždy opustil. Vládu vykonával prostřednictvím několika
renegátů z řad zemské šlechty a duchovenstva a s řadovým obyvatelstvem komunikoval
prostřednictvím úředních výnosů, v nichž požadoval peníze a vyzýval k
všeobecné vzpouře proti právoplatné dědičce trůnu Marii Terezii.
Zisk českého královského titulu, jakkoli sporný, dopomohl Karlu Albertovi již v
lednu 1742 k volbě císařem římským. Korunovace proběhla 12. února ve Frankfurtu
nad Mohanem. V průběhu roku se však habsburská vojska zmocnila nejen Čech, ale i
Bavorska. Do mnichovské rezidence se Karel VII. mohl vrátit až roku 1744, kdy byly
habsburské posádky odveleny do Čech, aby čelily pruskému vpádu. Nedlouho poté
šťastný kurfiřt, ale nešťastný císař zemřel a byl pohřben v klášterním
kostele u mnichovských theatinů. Jeho syn Maxmilián III. rezignoval na titul
římského císaře a českého krále a 22. dubna 1745 uzavřel s Marií Terezií
mírovou smlouvu ve Ftissenu. |