Chronologie historických dat
k pochopení životních osudů konkrétních osob
jsou v přehledu uvedeny historické události, které konkrétní osoba musela zažít a
které mohly mít vliv na jejich životní příběh
18.9. 1739 Uzavřením
bělehradského míru skončila válka habsburské monarchie s Turky, v níž císař
ztratil většinu územních zisků z úspěšnější turecké války let 1716-1718
20.10.1740 Zemřel císař a český a uherský král Karel VI.; vlády v dědičných zemích
Habsburků se ujala jeho dcera Marie Terezie,
20. II.1740 Marie Terezie korunována na
arcivévodkyni rakouskou.
16. 12. 1740 Vpádem pruských vojsk do Slezska začala tzv. první slezská válka
(1740-1742).
3.1.1741 Slezská metropole Vratislav padla do rukou
pruské armády.
19.9.1741 Ve Frankfurtu nad Mohanem došlo k
uzavření bavorsko-saské dohody o rozdělení dědictví Marie
Terezie, jíž byly Čechy odděleny od Moravy.
1. 11. 1741 Prusko přistoupilo k dohodě.
26. 11. 1741 Francouzská, bavorská a saská vojska dobyla po předchozím obléhání
Prahu.
7.12.1741 Bavorský kurfiřt Karel Albert se
prohlásil českým králem jako Karel III.
17.5.1742 Habsburská vojska utrpěla porážku u Chotusic.
11.6.1742 Byla uzavřena separátní mírová smlouva
mezi Pruskem a habsburskou monarchií.
srpen-prosinec 1742 Habsburská armáda vypudila francouzská a
bavorská vojska z Čech.
2. 1. 1743 V Praze se vzdal odporu zbytek francouzské posádky výměnou za odchod se
zbraněmi.
12.5.1743 Marie Terezie
byla korunována na českou královnu.
15.8. 1744 Pruský král
Bedřich II. obnovil nepřátelství s habsburskou monarchií a jeho
vojska překročila hranice Čech.
říjen-listopad 1744 Pod tlakem habsbursko-lotrinské armády byla pruská vojska
vypuzena z Čech.
18. 12. 1744 Židé byli na základě obvinění ze spolupráce s
Prusy vypovězeni nejvyšším rozhodnutím Marie Terezie
z Prahy a dalších měst v Českých zemích.
21.1.1745 zemřel římský císař Karel VII.
22.4. 1745 Bavorský kurfiřt Maxmilián Josef
(syn zemřelého vzdorocísaře Karla VII.)
se zřekl mírovou smlouvou ve Füssenu nároků na rakouské dědictví.
červen-září 1745 Po vítězství nad habsburským a saským vojskem u slezského
Hohenfriedbergu vpadla pruská armáda znovu do východních Čech.
13.9. 1745 František Štěpán Lotrinský,
manžel české a uherské královny Marie Terezie,
byl ve Frankfurtu nad Mohanem zvolen králem
4. 10. 1745 František Štěpán Lotrinský
korunován císařem Svaté říše římské.
25. 12. 1745. Nová separátní mírová smlouva mezi
habsburskou monarchií a Pruskem potvrdila ztrátu Kladska a Slezska.
16.12.1746. V Olomouci byla založena nejstarší vědecká společnost v Českých
zemích.
19.10.1747. Byl vydán nový studijní řád pro pražskou univerzitu.
1. 5. 1748. Vstoupil v platnost první tereziánský katastr.
18.7.1748. Na Moravě byl ustaven nový úřad pro záležitosti vyňaté z pravomoci
stavovských úřadů zemských v čele s Jindřichem
hrabětem Blümegenem.
23. 8. 1748 vznikla Zemská deputace s kompetencí pro Čechy a jejím představeným se
stal Václav Kazimír Netolický z Eisenberka.
30.7.1748. Zemské sněmy českých a starorakouských zemí se na 10 let (decennium)
vzdaly práva schvalovat vybírání přímé daně (kontribuce). Stavovské obce tak
ztratily politický vliv především na armádu monarchie.
18. 10. 1748. Válka o dědictví rakouské (1740-1748)
skončila mírovou smlouvou v Cáchách.
15. 1. 1749. Na Moravě a v rakouském Slezsku došlo k oddělení soudní správy od
politické ustavením dvou příslušných senátů v Brně. V Čechách byly 24. 1.
rovněž vyňaty soudní záležitosti z pravomoci pražského místodržitelství.
1. 5. 1749. Kompetence české dvorské kanceláře byla převedena na společné
nejvyšší úřady pro země české a starorakouské: Ředitelství pro záležitosti
veřejné a finanční (Directorium in publico-politicis et cameralibus) a Nejvyšší
soudní instanci (Oberste Justizstelle).
7.5.1749. Místodržitelský úřad v Praze byl nahrazen Královskou reprezentací a
komorou, podřízenou vídeňskému Ředitelství pro záležitosti politické a
finanční. Sídlem další reprezentace a komory se stalo Brno a pravomoc dosavadního
moravského tribunálu byla omezena. V čele zemské správy v Čechách stanul
nejvyšší purkrabí pražský Filip Kolowrat hrabě
Krakovský a na Moravě zemský hejtman Jindřich
Kajetán hrabě Blümegen.
1749. Vydáním mariánsko-tereziánského vojenského cvičebního řádu pro pěchotu
vyvrcholila první vlna armádních reforem.
7.11.1750. Ve všech dědičných zemích habsburské monarchie byla zavedena jednotná
měna; měla za následek uzavření konvence s Bavorskem (1753), Saskem (1763) a
dalšími německými státy.
23.1. 1751. Krajští hejtmani se z orgánů stavovské samosprávy stali státními
úředníky.
25.6.1752. V důsledku úpravy studijního řádu pražské univerzity zaujali v čele
fakult místa studijní ředitelé, jmenovaní státem.
18.11.1752. V Brně byl zřízen apelační soud. Morava se tak vyčlenila z pravomoci
apelačního soudu v Praze a byla bezprostředně podřízena Nejvyšší soudní instanci
ve Vídni. Zároveň stát většině moravských měst odebral výkon hrdelního práva.
V Čechách vstoupilo podobné opatření v platnost teprve 19. srpna 1765. Počet
hrdelních soudů se redukoval z původních 381 na pouhých 30.
23.12.1752. V rámci Českých zemí došlo k odstranění všech celních bariér, a
naopak vysoká cla začala chránit jejich průmyslovou produkci před konkurencí
výrobků z Pruského Slezska.
1752. Moravské zemské úřady daly podnět ke zřízení první úvěrní banky v
Českých zemích. V důsledku toho zaujalo Brno postavení důležitého střediska
soukenické výroby a obchodu v rámci celé monarchie.
1753. Podle znění Generálního zdravotního řádu pro Království české byla
zřízena zemská zdravotní komise.
1753. Po třech letech práce zjistila vyšetřovací komise hraběte Larische, že
hlavní příčinou neschopnosti poddaných odvádět daně je neúnosné zatížení
robotními povinnostmi ze strany vrchností.
1754. Byla zahájena velkorysá přestavba Pražského hradu.
1754. Český kněz a vynálezce Prokop Diviš zkonstruoval první bleskosvod v Českých
zemích.
16.2.1754. Na základě panovnického patentu, publikovaného
13. října 1753, byly zahájeny práce na soupisu obyvatelstva. Od roku 1762 se
prováděly konskripce každoročně.
12. 10. 1754. V Praze se uskutečnil první tah státní loterie.
1754. První lesní řády pro Čechy a Moravu položily základy k uvážlivému
hospodaření s lesními porosty a zdůrazňovaly jejich strategický význam při obraně
státu. Roku 1756 následovalo vydání lesního řádu pro Rakouské Slezsko.
22.5.1755. Domácké tkalcovství bylo prohlášeno necechovním řemeslem.
1. 5. 1756. V důsledku podepsání britsko-pruské smlouvy ve
Westminsteru dne 16. 1. 1756 došlo k uzavření spojenectví mezi Francií a
habsburskou monarchií.
25.8. 1756. Pruská armáda vpadla do Saska, čímž
začala sedmiletá válka (1756-1763), v Českých zemích nazývaná též ‚třetí
válkou slezskou‘.
1. 10. 1756. Prusové, kteří vstoupili do severních Čech, porazili u Lovosic
císařsko-královskou armádu.
duben-červen 1757. Čtyřmi proudy ze Saska, Lužice a
Slezska vpadla do Čech pruská vojska a spojila své síly před Prahou.
18.6. 1757 Vojska polního maršála Leopolda
hraběte Dauna rozdrtila u Kolína armádu pruského krále Bedřicha II.
5.12. 1757. Vítěznou bitvou u Leuthenu zabránil pruský král Bedřich
II. rakouským vojskům přezimovat ve Slezsku.
květen-červenec 1758. Koncem jara vpadla pruská armáda na
Moravu a oblehla Olomouc.
12.8.1759. V nejkrvavější bitvě sedmileté války u
Kunersdorfu východně od Frankfurtu nad Odrou byla téměř zničena nejlepší armáda
pruského krále Bedřicha II., která na
jaře 1759 vyplenila severní kraje Čech a Moravy.
9.5.1760. V hornolužickém Ochranově zemřel Nicolaus Ludwig
hrabě Zinsendorf (* 26. 5. 1700), zakladatel Jednoty moravských bratří.
léto 1760. Císařská vojska vedla boje ve Slezsku se střídavým štěstím.
30.12.1760. Na návrh státního kancléře hraběte Václava
Kounice vznikla ve Vídni Státní rada, jež měla jako nejvyšší
poradní orgán panovnice nahradit dosavadní Stálou tajnou konferenci, kterou tvořili
dvorští i církevní hodnostáři a magnáti ze všech zemí monarchie. Státní radu
však tvořili pouze tři ministři, tři státní radové a jeden stálý referendář a
do její kompetence již nespadaly zahraniční záležitosti. Reformní politika v duchu
osvícenského absolutismu tak získala na koncepčnosti a účinnosti.
1761. V Praze vydána Kronika česká Václava Hájka z Libočan. Jeho smyšlenky
vyvrátil piarista Gelasius a Sancta Catharina (G. Dobner).
podzim 1761. Po dobytí Svídnice přezimovalo hlavní císařsko-královské vojsko ve
Slezsku.
2.1. 1762. Česko-rakouská dvorská kancelář převzala kompetence Ředitelství pro
záležitosti veřejné a finanční.
5.1. 1762. Smrt ruské carevny Alžběty odvrátila od
Pruska hrozbu totální porážky.
21. 7.1762. Po porážce od Prusů u Burkersdorfu vyklidila habsburská vojska Slezsko.
léto-podzim 1762. Po dobytí Saska a Slezska pruskými vojsky se předmětem jejich
kořistných nájezdů staly opět severní Čechy.
1762. Do oběhu byly uvedeny první papírové bankovky, tzv. bankocetle.
15.2.1763. Na zámku Hubertusburg u Lipska byl uzavřen
mír mezi habsburskou monarchií, Saskem a Pruskem.
1. 5. 1763. Na základě memoranda státního kancléře Kounice bylo v
Čechách ustaveno zemské gubernium v čele s nejvyšším purkrabím pražským.
Politický senát gubernia tvořili státem placení radové, soudní senát a držitelé
zemských úřadů. Na Moravě vzniklo gubernium 15. 12. 1764. Gubernia zůstala
nejvyššími instancemi zemské politické správy až do roku 1848:
12.3.1764. Arcivévoda Josef, syn Františka I. a Marie Terezie, byl zvolen
římským císařem.
15.6.1764. Byla obnovena platnost patentu proti nekatolickým konfesím z II. září
1749.
22.11.1764. V Českých zemích byla dovršena unifikace měr a vah na základě
dolnorakouského systému. Ten platil na Moravě již od 6. 2. 1758.
30.3.1765. Ve Vídni zemřel strůjce tereziánských reforem Bedřich Vilém Haugvic.
18.7. 1765. Ve Vídni zemřel císař František I. a na římský trůn nastoupil jeho
syn Josef II., zvolený 12. 3.1764. Dne 18. 8.1765 se Josef II. stal rovněž
spoluvladařem Marie Terezie v dědičných zemích habsburských.
29.11.1765. V Praze zemřel stavitel italského původu Anselmo Martino Lurago.
1765. Vláda zakázala provozování školských her, nejčastější formy barokního
dramatu v Českých zemích.
1765. Jezuita Josef Stelliny v Praze publikoval výklad diferenciálniho počtu s
vlastním rozvinutím tématu.
1892 zavedena koruna, jeden zlatý = 2 koruny
1.11.1781 vydán patent o zrušení tuhého poddanství (čili
nevolnictví), robota zůstala zachována
20.2.1790 skonal císař Josef II., jeho nástupcem se stal Leopold II.
26.8.1790 Leopold II. dekretem povoli, aby byly české korunovační klenoty trvale
uloženy v Praze
6.9.1791 Leopold II. korunován v katedrále sv. Víta českým králem
21.8. – 24.9.1791 v Klementinu se konala u příležitosti korunovace první
průmyslová výstava na evropském kontinentě; výstavy se účastnilo 49
vystavovatelů
1.3.1792 umírá Leopold II.
9.8.1796 českým králem korunován František II.
5.2.1796 skupina aristokratů v čele hrabětem Františkem Šternberkem založila
Společnost vlasteneckých přátel umění s cílem zřídit obrazárnu a uměleckou školu
1796 Alois Senefelder, pražský rodák, vynalezl „tisk z plochy“ – litografii
1797 zahájen provoz první strojní přádelny bavlny ve Verneřicích u Děčína
1801 hrabě z Wrbna založil v Hořovicích první řepný cukrovar v českých zemích,
(rod Wrbnů se rovněž zasloužil na počátku 19. století o rozvoj železářského
průmyslu v Čechách stejně, jako Fürtstenberkové a na Moravě Salmové)
1801 v Českém Krumlově založili Schwarzenbergové soukromou hospodářskou školu
pro výchovu hospodářských úředníků (r. 1809 do této školy nastoupí Antonín
Langweil, tvůrce slavného modelu Prahy)
1803 v kartounce ve Varnsdorfu byl zaveden první válcový tisk tkanin v Čechách
1804 ve Stráži nad Nisou byl instalován v soukenické barvírně první parní kotel
u nás
2.12.1805 bitva u Slavkova, v níž bojovala francouzská, ruská a rakouská vojska
26.12.1805 podepsán mír mezi Rakouskem a Francií
6.8.1806 František II. oznámil zánik Svaté říše římské národa německého a
vzdal se titulu římskoněmeckého císaře
1.6.1817 v Praze na Vltavě předvedl Josef Božek parní loď
1824 vyzkoušeli bratranci František a Václav Veverkové ruchadlo ‐ moderní pluh
9.12.1828 arcivévoda Rudolf, arcibiskup olomoucký, založil Vítkovické železárny
1.8.1828 zahájena druhá Česká výstava průmyslová ve Vusínovském domě na Starém
Městě pražském
1.6.1829 zahájena třetí Česká výstava průmyslová v Ledeburském paláci na Malé
Straně,
které se již účastnilo 257 vystavovatelů
1831 proběhla čtvrtá Česká výstava průmyslová, avšak zasáhla do ní nepříznivě
epidemie cholery, která si vyžádala v českých zemích 50 tisíc obětí
1832 zahájen provoz na trati České Budějovice – Linec; jednalo se o koněspřežnou
železnici, jejímž projektantem byl
František Antonín Gerstner
1.3.1833 založena Jednota k povzbuzení průmyslu v Čechách
srpen 1833 otevřena pátá Česká výstava průmyslová v souvislosti s pobytem krále
Františka I. v Praze; výstavu obeslalo 247 vystavovatelů, konala se ve
Španělském sále a Německém sále na Pražském Hradě
1833 v Císařském mlýně v Bubenči byla zřízena bratry Antonínem a Wenzelem
Schallowitzem první strojní papírna v českých zemích
2.3.1835 zemřel František I.
7.9.1836 českým králem korunován Ferdinand V.
1836 v souvislosti s korunovací Ferdinanda V. proběhla šestá průmyslová výstava,
která byla obeslána již 60 tisíci předměty (pod 4 046 výstavními čísly)
19.9.1837 přednesl Jan Evangelista Purkyně na sjezdu německých přírodovědců a
lékařů v Praze svou buněčnou teorii stavby živočišných těl
1839 v kreslířských sálech Klementina, které sloužily Akademii výtvarných umění,
byla uspořádána První řádná výstava umělecká
1.5.1841 v Karlíně spuštěn na vodu podnikatelem Vojtěchem Lannou kolesový parník
Bohemia první v Čechách ‐
16.5.1842 za účasti císaře byl slavnostně v Praze uveden do provozu řetězový
most císaře Františka I. (na místě dnešního mostu Legií); po Karlově mostě
získalo hlavní město druhý most přes řeku Vltavu
1843 v cukrovaru v Dačicích vyrobili první kostku cukru na světě
17.-24.6.1844 bouře tiskařů kartounů v Praze, kteří požadovali úpravu mezd a
odstranění tiskařských strojů, tzv. perotin; bouře byly potlačeny vojensky
20.8.1845 do Prahy vjel první parní vlak; jednalo se o železniční spojení Praha
– Olomouc ‐ Vídeň Severní státní dráhy
11.3.1848 veřejné shromáždění ve Svatováclavských lázních na Novém Městě
pražském, na kterém byla formulována petice císaři, jež mimo jiné žádala zrušení
roboty a poddanství
2.-12.6.1848 Slovanský sjezd na ostrově Žofín , jehož myšlenkou bylo sjednocení
slovanských národů v duchu austroslavizmu
12. – 17. 6.1848 tzv. svatodušní bouře v Praze, došlo ke stavbě barikád a
střetům s vojskem s obětmi na životech
18.6.1848 nad Prahou vypsáno stanné právo
9.9.1848 císař podepsal zákon o zrušení poddanství a robotních břemen
2.12.1848 abdikoval císař Ferdinand I (jako český král Ferdinand V.)., na trůn
nastoupil jeho synovec František Josef I.
1850 vydány první poštovní známky v habsburské monarchii
1.5.1851 v Londýně byla otevřena I. světová průmyslová výstava, exponáty nebyly
vystaveny v samostatných sálech v pronajatých budovách, ale za tímto účelem byla
vybudována samostatná budova, slavný Crystal Palace na předměstí Londýna
1854 inženýr Daněk založil v Karlíně strojírenskou továrnu
15.5.1855 II. světová výstava v Paříži, pro její účely byl zbudován Průmyslový
palác
1859 uzákoněn nový živnostenský řád (s platností od 1. ledna 1860), který
odstranil poslední zbytky cechovního zřízení a zavedl důsledný liberalizmus
1862 v Londýně otevřena III. světová výstava
1863 Vojta Náprstek založil v Praze Průmyslové muzeum, jehož úkolem bylo „vzdělávati
průmyslníky tím způsobem, aby názorně seznali, jak rozmanitě užívá se přírodních
látek v průmyslu“
25.8.1865 zahájena pravidelná paroplavba po Vltavě z Prahy do Štěchovic
1866 rakousko‐pruská válka
8.6.-18.9.1866 pruská okupace Prahy
23.8.1866 podepsána mírová smlouva mezi Rakouskem a Pruskem - následuje
hospodářský pokles
18.2.1867 veřejně vyhlášen královský reskript, který akceptoval uherské pojetí
právní kontinuity
1.4.1867 IV. světová výstava v Paříži
14.11.1867 císařským rozhodnutím se změnilo označení monarchie na
Rakousko‐Uherská monarchie
16.5.1868 položeny základní kameny ke stavbě Národního divadla
1871 skupinou podnikatelů byla v Libni založena První českomoravská strojírna
1872 úsilím Jednoty průmyslové a pražské obchodní komory byla zahájena sedmá
zemská průmyslová výstava; konala se na Střeleckém ostrově a byla obeslána 265
vystavovateli
1.5.1873 ve Vídni se otevřela V. světová výstava, která potvrdila vystavenými
produkty technickou revoluci
9.5.1873 poklesem cen akcií na vídeňské burze propukla světová hospodářská krize
z nadvýroby - velká krize
‐ 1. října byl položen základní kámen k dostavbě svatovítské katedrály
1876 VI. světová výstava byla zahájena za mořem ve Filadelfii
1877 uspořádána první Obecná zemská výstava hospodářská
1878 1. května otevřena VII. světová výstava v Paříži
1879 18. května byla založena Poldina huť na Kladensku
1879 František Křižík nechal patentovat významné zdokonalení obloukové lampy
1880 VIII. světová výstava je zahájena v Austrálii, v Melbourne
12.8.1881 požár budovy Národního divadla
18.6.1882 první Všesokolský slet v Praze
11.8.1882 v Praze nainstalováno první veřejné telefonní vedení, účastnilo se ho
11 stanic
1882 František Křižík získal na Mezinárodní elektrotechnické výstavě v Paříži I.
cenu za zdokonalenou obloukovou lampu
8.11.1883 po požáru otevřeno zrekonstruované a dostavěné Národní divadlo,
osvětleno bylo obloukovými lampami Františka Křižíka
1884 ing. František Křižík přenesl svůj závod na výrobu obloukových lamp z Plzně
do Prahy
1.6.1888 za spoluúčasti Vojty Náprstka založen Klub českých turistů
6.5.1889 X. světová výstava otevřena v Paříži
15.5.1889 byla jako přidružená atrakce světové výstavy otevřena pro veřejnost
Eiffelova věž inženýra Gustava Eiffela
3.9.1890 povodeň protrhla dva pilíře Karlova mostu a také přinesla značné
oběti na životech
15.5.1891 zahájena Jubilejní zemská výstava v Praze
20.8.1891 úsilím Klubu českých turistů slavnostně otevřena Petřínská rozhledna
22.8.1891 zemřel Jan Neruda
18.10.1891 Jubilejní výstava ukončena
Koruna z roku 1892 (stříbro)
Koruna byla zavedena v roce 1892
2 koruny = 1 zlatý
