{"id":1939,"date":"2020-08-19T19:12:44","date_gmt":"2020-08-19T18:12:44","guid":{"rendered":"http:\/\/www.payne.cz\/WP15\/?p=1939"},"modified":"2021-04-28T10:49:24","modified_gmt":"2021-04-28T09:49:24","slug":"rusko-neni-nas-pritel-ani-spojenec","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.payne.cz\/WP15\/rusko-neni-nas-pritel-ani-spojenec\/","title":{"rendered":"Rusko nen\u00ed n\u00e1\u0161 p\u0159\u00edtel ani spojenec"},"content":{"rendered":"\n
\"\"<\/figure>\n\n\n\n

15.6.2020<\/span><\/p>\n

Na\u0161e zahrani\u010dn\u00ed politika od devades\u00e1t\u00fdch let vych\u00e1z\u00ed z p\u0159edpokladu, \u017ee mus\u00edme m\u00edt dobr\u00e9 vztahy s Ruskem, za ka\u017edou cenu. Jen\u017ee nemus\u00edme. A existuje mnoho d\u016fvod\u016f, pro\u010d bychom m\u011bli \u010deskou zahrani\u010dn\u00ed politiku v t\u00e9to v\u011bci p\u0159ehodnotit. K tomu je pot\u0159ebn\u00e1 z\u00e1sadn\u00ed v\u0161eobecn\u00e1 a krom\u011b toho tak\u00e9 parlamentn\u00ed diskuse. Za\u010dn\u011bme rekapitulac\u00ed minulosti. <\/p>\n

    \n
  1. Pokud k n\u00e1m v devaten\u00e1ct\u00e9m stolet\u00ed dol\u00e9haly vlny panslovanstv\u00ed, m\u011bly jen nepatrnou odezvu. Nejsiln\u011bji v jeho odm\u00edt\u00e1n\u00ed zazn\u00edvaly hlasy t\u011bch, kdo Rusko osobn\u011b nav\u0161t\u00edvili. Nap\u0159\u00edklad \u013dudov\u00edt \u0160t\u00far, Karel Havl\u00ed\u010dek Borovsk\u00fd a dal\u0161\u00ed osobnosti, kter\u00e9 se zpo\u010d\u00e1tku nechaly my\u0161lenkami v\u0161eslovanstv\u00ed ovlivnit, po n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b Ruska pochopili kulturn\u00ed odli\u0161nost st\u0159edn\u00ed i v\u00fdchodn\u00ed Evropy a nesmyslnost takov\u00fdch viz\u00ed. Zejm\u00e9na Franti\u0161ek Ladislav Rieger se b\u011bhem pobytu v Rusku v roce 1867 d\u016fsledn\u011b postavil proti v\u0161eslovansk\u00e9mu sjednocen\u00ed. P\u0159i projevu v Sokolnik\u00e1ch se proti rusk\u00e9mu politizuj\u00edc\u00edmu panslavismu d\u016frazn\u011b postavil: \u201ePrav\u00fd \u0161lechetn\u00fd panslavismus jest mo\u017en\u00fd, jen kdy\u017e <\/em>ka\u017ed\u00fd Slovan druh\u00e9ho za stejnorod\u00e9ho a rovnopr\u00e1vn\u00e9ho bratra sv\u00e9ho uzn\u00e1<\/u><\/em>.\u201c<\/em> Vystihnul prapodstatu probl\u00e9mu Ruska: nep\u0159ekonateln\u00fd sklon k imperialismu. V. V. Fri\u010d napsal v roce 1867 bro\u017euru Rub a l\u00edc slovansk\u00e9 politiky na Rus, ve kter\u00e9 odhaloval nebezpe\u010d\u00ed carsk\u00e9ho panslavismu. Nab\u00e1d\u00e1 \u010deskou politiku, aby se zav\u010das odt\u00e1hla od Ruska, dokud soci\u00e1ln\u00ed revoluce nestrhne do propasti i ji. Karel Havl\u00ed\u010dek Borovsk\u00fd p\u00ed\u0161e: \u201eRu\u0161t\u00ed panslavist\u00e9 toti\u017e dle sv\u00e9ho po\u0161etil\u00e9ho sm\u00fd\u0161len\u00ed \u2026 se domn\u00edvaj\u00ed, \u017ee bychom r\u00e1di pod jejich vl\u00e1dou st\u00e1li! A pevn\u011b jsou p\u0159esv\u011bd\u010deni, \u017ee jednou v\u0161echny slovansk\u00e9 zem\u011b v moci sv\u00e9 m\u00edti budou!!\u201c<\/em>[1]<\/strong><\/sup><\/em><\/a><\/li>\n
  2. Po desetilet\u00ed se u n\u00e1s traduje, \u017ee v roce 1945 n\u00e1s osvobodila Rud\u00e1 arm\u00e1da. Ani\u017e bych cht\u011bl zpochyb\u0148ovat z\u00e1sluhy rusk\u00fdch voj\u00e1k\u016f, existuje zna\u010dn\u00fd rozpor mezi t\u00edm, jak se Rud\u00e1 arm\u00e1da u n\u00e1s chovala a jak se chov\u00e1 skute\u010dn\u00fd osvoboditel.\n
      \n
    1. P\u0159edn\u011b je nutn\u00e9 p\u0159ipomenout, \u017ee za osvobozen\u00ed se pova\u017euje osvobozen\u00ed hlavn\u00edho m\u011bsta a je faktem, \u017ee Prahu si osvobodili Pra\u017ean\u00e9 sami s jistou dopomoc\u00ed jednotek Vlasova, samoz\u0159ejm\u011b s vyu\u017eit\u00edm postupu americk\u00fdch a sov\u011btsk\u00fdch jednotek. Konkr\u00e9tn\u011b Prahu osvobodil gener\u00e1l Karel Kutlva\u0161r. Rud\u00e1 arm\u00e1da p\u0159ijela do m\u011bsta, ve kter\u00e9m okupa\u010dn\u00ed jednotky den p\u0159edem podepsaly kapitulaci. V\u0161ak tak\u00e9 pozd\u011bji komunistick\u00fd re\u017eim krut\u011b pron\u00e1sledoval jak gener\u00e1la Kutlva\u0161ra, tak ty, kdo pat\u0159ili do okruhu jeho spolupracovn\u00edk\u016f.<\/li>\n
    2. Za druh\u00e9 je t\u0159eba p\u0159ipomenout, \u017ee v posledn\u00edch dnech v\u00e1lky nechal Kon\u011bv zcela nesmysln\u011b bombardovat civiln\u00ed c\u00edle v \u010desk\u00fdch m\u011bstech (nap\u0159\u00edklad Mlad\u00e1 Boleslav, D\u011b\u010d\u00edn, M\u011bln\u00edk, Boskovice, Hrotovice, Litom\u011b\u0159ice a dal\u0161\u00ed). Zem\u0159ely p\u0159i tom stovky lid\u00ed a byly zp\u016fsobeny zbyte\u010dn\u00e9 \u0161kody. To nen\u00ed chov\u00e1n\u00ed osvoboditele.<\/li>\n
    3. Kdy\u017e Pra\u017ean\u00e9 volali o pomoc, zejm\u00e9na kdy\u017e \u017e\u00e1dali o leteckou dod\u00e1vku zbran\u00ed, Rud\u00e1 arm\u00e1da jim zbran\u011b neposkytla, a\u010dkoli to bylo technicky provediteln\u00e9. Mohl-li Kon\u011bv podnikat ve dnech 6.-9.5.1945 des\u00edtky zbyte\u010dn\u00fdch leteck\u00fdch \u00fatok\u016f na civiln\u00ed c\u00edle na \u010desk\u00e9m \u00fazem\u00ed, mohl za\u0159\u00eddit shoz zbran\u00ed pro Prahu. Skute\u010dn\u00fd osvoboditel by se takto nechoval.<\/li>\n
    4. Kdy\u017e dorazila Rud\u00e1 arm\u00e1da do Prahy, za\u010dala okam\u017eit\u011b zat\u00fdkat[2]<\/a> tak\u00e9 \u010deskoslovensk\u00e9 ob\u010dany ukrajinsk\u00e9ho p\u016fvodu a patrn\u011b i dal\u0161\u00ed. Mnoz\u00ed p\u0159ed \u201aosvoboditelsk\u00fdm\u2019 terorem utekli do zahrani\u010d\u00ed, jin\u00ed sp\u00e1chali sebevra\u017edu, mnoz\u00ed zat\u010den\u00ed byli odvle\u010deni do Gulag\u016f, kde podstatn\u00e1 \u010d\u00e1st z nich zem\u0159ela, mnoz\u00ed byli popraveni, jen nepatrn\u00e1 \u010d\u00e1st se mohla vr\u00e1tit[3]<\/a>. Mnohdy byly odvle\u010deny i d\u011bti rusk\u00fdch emigrant\u016f. Na Slovensku v pr\u016fb\u011bhu \u201aosvobozov\u00e1n\u00ed\u2018 zatkla Rud\u00e1 arm\u00e1da na 6000-10 000 osob. P\u0159itom smlouva, kterou uzav\u0159ela exilov\u00e1 vl\u00e1da s Moskvou, v\u00fdslovn\u011b stanovila, \u017ee spravedlnost bude v\u00fdhradn\u011b v kompetenci nov\u011b ustaven\u00e9 \u010deskoslovensk\u00e9 vl\u00e1dy[4]<\/a>. Sov\u011btsk\u00fd Svaz tedy tuto smlouvu poru\u0161il hned v prvn\u00edch dnech m\u00edru[5]<\/a>. Osoby, kter\u00e9 p\u0159e\u017eily tento teror, od\u0161kodnil \u010desk\u00fd Parlament v roce 2002, nutno podotknout, \u017ee jich byly u\u017e jen des\u00edtky.<\/li>\n
    5. Sov\u011btsk\u00fd Svaz ji\u017e v pr\u016fb\u011bhu v\u00e1lky rozvinul politickou propagandu zahrnuj\u00edc\u00ed star\u00e9 panslovansk\u00e9 koncepty. To nazna\u010duje, \u017ee osvobozen\u00ed nebylo prim\u00e1rn\u00edm c\u00edlem.<\/li>\n
    6. Sov\u011btsk\u00fd Svaz odm\u00edtal mo\u017enost, \u017ee by americk\u00e1 arm\u00e1da, kter\u00e1 na to m\u011bla kapacitu, osvobodila Prahu o n\u011bkolik dn\u00ed d\u0159\u00edve. Skute\u010dn\u00fd osvoboditel by p\u0159iv\u00edtal jakoukoli mo\u017enost rychlej\u0161\u00edho osvobozen\u00ed. Na rozd\u00edl od Sov\u011bt\u016f, Ameri\u010dan\u00e9 pomoc nab\u00eddli, komunist\u00e9 ji v\u0161ak odm\u00edtli.<\/li>\n<\/ol>\n<\/li>\n
    7. Mnoz\u00ed, kte\u0159\u00ed pochopili, \u017ee takzvan\u00e9 osvobozen\u00ed je vlastn\u011b okupace, ji\u017e tehdy odch\u00e1zeli do exilu. Pro tis\u00edce \u010deskoslovensk\u00fdch ob\u010dan\u016f byl konec v\u00e1lky za\u010d\u00e1tkem nov\u00e9ho utrpen\u00ed.
      Rud\u00e1 arm\u00e1da vytvo\u0159ila podm\u00ednky pro likvidaci \u010deskoslovensk\u00e9 demokracie a pro proveden\u00ed komunistick\u00e9ho p\u0159evratu v roce 1948. Komunist\u00e9, kte\u0159\u00ed znemo\u017enili jak\u00e9koli dal\u0161\u00ed demokratick\u00e9 volby, rozvr\u00e1tili mor\u00e1ln\u00ed hodnoty a tradice, vytvo\u0159ili z \u010ceskoslovenska ve spolupr\u00e1ci se Sov\u011btsk\u00fdm Svazem nesv\u00e9pr\u00e1vnou kolonii. Zalo\u017eili nelidskou komunistickou diktaturu na marxisticko-leninsk\u00e9 ideologii, kter\u00e1 nejen teoreticky ale i prakticky prov\u00e1d\u011bla genocidu podnikatel\u016f      [6]<\/a>, intelektu\u00e1l\u016f a n\u00e1sledn\u011b i soukrom\u00fdch zem\u011bd\u011blc\u016f. V \u010ceskoslovensku komunist\u00e9, kter\u00e9 dr\u017eel Sov\u011btsk\u00fd re\u017eim u moci, provedli faktickou genocidu<\/span>[7]<\/a> podnikatel\u016f do d\u016fsledku a beze zbytku.
      <\/span>Komunistick\u00fd re\u017eim byl zalo\u017een na \u00famysln\u00e9m systematick\u00e9m ni\u010den\u00ed tradi\u010dn\u00edch hodnot evropsk\u00e9 civilizace, na v\u011bdom\u00e9m poru\u0161ov\u00e1n\u00ed lidsk\u00fdch pr\u00e1v a svobod, na mor\u00e1ln\u00edm a hospod\u00e1\u0159sk\u00e9m \u00fapadku prov\u00e1zen\u00e9m justi\u010dn\u00edmi zlo\u010diny a terorem proti nositel\u016fm odli\u0161n\u00fdch n\u00e1zor\u016f, na likvidaci funguj\u00edc\u00edho tr\u017en\u00edho hospod\u00e1\u0159stv\u00ed direktivn\u00edm \u0159\u00edzen\u00edm, na destrukci tradi\u010dn\u00edch princip\u016f vlastnick\u00e9ho pr\u00e1va, na zneu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed v\u00fdchovy, vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed, v\u011bdy a kultury k politick\u00fdm a ideologick\u00fdm \u00fa\u010del\u016fm, na bezohledn\u00e9m ni\u010den\u00ed p\u0159\u00edrody      [8]<\/sup><\/a>. Toto nen\u00ed subjektivn\u00ed n\u00e1zor, to je p\u0159evzato z na\u0161eho platn\u00e9ho z\u00e1kona<\/span>8<\/sup>, kter\u00fd je z\u00e1vazn\u00fd jak pro obyvatele, tak pro politiky.<\/span><\/li>\n
    8. Sov\u011btsk\u00fd re\u017eim se dopou\u0161t\u011bl zlo\u010din\u016f od sv\u00e9ho vzniku, v pr\u016fb\u011bhu druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky i po n\u00ed. Z v\u00e1le\u010dn\u00e9ho obdob\u00ed jsou to nap\u0159\u00edklad obsazen\u00ed \u010d\u00e1sti Polska 17. 9. 1935, hromadn\u00e9 vra\u017ed\u011bn\u00ed v Katyni (22 000 ob\u011bt\u00ed), masov\u00e9 popravy v Polsku (100 000 ob\u011bt\u00ed), v Pobalt\u00ed (Estonsko 200 000 ob\u011bt\u00ed, Litva 34 000 ob\u011bt\u00ed v\u010detn\u011b 5000 d\u011bt\u00ed), v Ma\u010farsku (13 000 ob\u011bt\u00ed), v Rumunsku, na Ukrajin\u011b (100 000 ob\u011bt\u00ed), \u00fato\u010dn\u00e1 v\u00e1lky na Finsko, zlo\u010diny na Japonsk\u00e9m obyvatelstvu p\u0159i obsazen\u00ed Sachalinu a Kurilsk\u00fdch ostrov\u016f. \u00danosy \u010deskoslovensk\u00fdch obyvatel pokra\u010dovaly i po v\u00e1lce a\u017e do roku 1955. V pov\u00e1le\u010dn\u00e9 dob\u011b invaze do Ma\u010farska v roce 1956, invaze do \u010ceskoslovenska v roce 1968, nasazen\u00ed chemick\u00fdch zbran\u00ed v Afgh\u00e1nist\u00e1nu a dal\u0161\u00ed.<\/li>\n
    9. Kdy\u017e jsme se po dvaceti letech kone\u010dn\u011b trochu vzpamatovali z komunistick\u00fdch hr\u016fz pades\u00e1t\u00fdch let organizovan\u00fdch ze Sov\u011btsk\u00e9ho Svazu, za\u010dali jsme znovu budovat norm\u00e1ln\u00ed podm\u00ednky a za\u010dali si hledat vlastn\u00ed cestu, p\u0159i\u0161la v roce 1968 druh\u00e1 okupace. Sov\u011btsk\u00fd Svaz zorganizoval invazi \u00fadajn\u011b spojeneck\u00fdch vojsk, z nich\u017e se nakonec Rud\u00e1 arm\u00e1da na dal\u0161\u00ed desetilet\u00ed stala okupa\u010dn\u00ed silou. Bez podpory Sov\u011btsk\u00e9ho Svazu by nemohla prob\u00edhat tzv. \u201anormalizace\u2018, l\u00e9pe \u0159e\u010deno nastolen\u00ed totalitn\u00ed nedemokratick\u00e9 diktatury. Pokud n\u011bkdo v\u011b\u0159il na osvobozen\u00ed v roce 1945, pak okupace v roce 1968 p\u0159ezna\u010dila p\u0159\u00edchod Rud\u00e9 arm\u00e1dy na prvn\u00ed okupaci.[9]<\/a> I ti, kdo kdysi v\u011b\u0159ili, poc\u00edtili p\u00e1dn\u00fd a bolestiv\u00fd argument.<\/li>\n
    10. Bre\u017en\u011bvovsk\u00e1 \u201anormalizace\u2018 \u2013 l\u00e9pe \u0159e\u010deno obnoven\u00ed totalitn\u00ed diktatury vojenskou silou \u2013 byla zalo\u017eena na nepravd\u011b a l\u017ei, na pokrytectv\u00ed, na ve\u0159ejn\u00e9 deklaraci poslu\u0161nosti v\u016f\u010di re\u017eimu, se kter\u00fdm v\u011bt\u0161ina ob\u010dan\u016f nesouhlasila[10]<\/a>. Komunist\u00e9 prov\u00e1d\u011bli v pr\u016fb\u011bhu mnoha let systematick\u00e9 \u010distky, kter\u00e9 zahrnovaly nejenom znemo\u017en\u011bn\u00ed kari\u00e9ry, vylu\u010dov\u00e1n\u00ed ze \u0161kol, ztr\u00e1tu bydli\u0161t\u011b, ale i likvidaci konkr\u00e9tn\u00edch osob. Nastalo l\u00e1m\u00e1n\u00ed charakteru, poni\u017eov\u00e1n\u00ed, devastace n\u00e1roda, zastra\u0161ov\u00e1n\u00ed, demonstrativn\u00ed likvidace vybran\u00fdch odp\u016frc\u016f re\u017eimu, v\u011bzn\u011bn\u00ed[11]<\/a>.<\/li>\n
    11. Trvalo n\u011bkolik let, ne\u017e se v na\u0161\u00ed spole\u010dnosti za\u010dal formovat odpor v\u016f\u010di prolhan\u00e9mu re\u017eimu[12]<\/a>. P\u0159iznejme si poctiv\u011b, \u017ee odpor v\u016f\u010di komunismu u n\u00e1s byl slab\u00fd, nem\u011bl kapacitu ani prost\u0159edky, jak dos\u00e1hnout z\u00e1sadn\u00ed zm\u011bny. Totalitn\u00ed re\u017eim se u n\u00e1s v roce 1989 samovoln\u011b zhroutil v d\u016fsledku vn\u011bj\u0161\u00edho v\u00fdvoje. KS\u010c m\u011bla p\u0159ipraven\u00e9 pl\u00e1ny na likvidaci nepohodln\u00fdch osob[13]<\/a> zahrnuj\u00edc\u00ed krom\u011b jin\u00e9ho i vytvo\u0159en\u00ed koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1bor\u016f. Pokud by tyto programy spustila, mohla odp\u016frce hrav\u011b zlikvidovat. Nemohla je spustit, proto\u017ee tomu br\u00e1nila mezin\u00e1rodn\u00ed situace.<\/li>\n
    12. Proto\u017ee jsme si svobodu a demokracii nevybojovali, proto\u017ee jsme zvolili cestu kompromis\u016f a \u00fastupk\u016f, odlo\u017eili jsme si sv\u016fj boj o svobodu na pozd\u011bj\u0161\u00ed dobu. Nevyhneme se mu, nepotrestan\u00e9 k\u0159ivdy a zlo\u010diny budou znemo\u017e\u0148ovat vytvo\u0159en\u00ed spravedliv\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed. \u010c\u00edm d\u00e9le se bude spravedlnost odkl\u00e1dat, t\u00edm v\u00edce se za to bude muset v budoucnu zaplatit. Nyn\u00ed \u017eijeme v syst\u00e9mu, ve kter\u00e9m zat\u00edm je\u0161t\u011b jsou uchov\u00e1ny demokratick\u00e9 instituce, ale demokratick\u00e1 kultura je likvidov\u00e1na. Sklouz\u00e1v\u00e1me samovoln\u011b do star\u00fdch totalitn\u00edch kolej\u00ed, proto\u017ee jsme nebojovali a proto\u017ee jsme se doposud s minulost\u00ed mor\u00e1ln\u011b nevypo\u0159\u00e1dali. Proto je nejvy\u0161\u0161\u00ed \u010das, abychom si p\u0159estali lh\u00e1t, je \u010das, abychom zaplatili za minul\u00e9 \u00fastupky.<\/li>\n<\/ol>\n

      A zde za\u010d\u00edn\u00e1 po historick\u00e9m \u00favodu diskuse k sou\u010dasn\u00fdm vztah\u016fm s Ruskou federac\u00ed.<\/p>\n

        \n
      1. V roce 1993 jsme podepsali s Ruskem smlouvu o p\u0159\u00e1telstv\u00ed[14]<\/a> v atmosf\u00e9\u0159e iluz\u00ed, \u017ee nast\u00e1v\u00e1 tis\u00edcilet\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e svobody, demokracie a spravedlnosti, ve kter\u00e9 v\u0161echny st\u00e1ty budou usilovat co nejrychleji o ustaven\u00ed demokratick\u00e9ho z\u0159\u00edzen\u00ed, a zavl\u00e1dne v\u0161eobecn\u00fd m\u00edr, tak\u017ee m\u016f\u017eeme dokonce zru\u0161it zbrojn\u00ed v\u00fdrobu. Smlouva je poplatn\u00e1 dob\u011b, ve kter\u00e9 vznikla. Nejenom my, ale cel\u00fd demokratick\u00fd sv\u011bt dal Rusku v devades\u00e1t\u00fdch letech neopakovatelnou up\u0159\u00edmnou p\u0159\u00edle\u017eitost p\u0159ipojit se k demokratick\u00fdm st\u00e1t\u016fm. Dnes u\u017e m\u016f\u017eeme otev\u0159en\u011b \u0159\u00edci, \u017ee Rusko tuto p\u0159\u00edle\u017eitost odm\u00edtlo.<\/li>\n
      2. Rusko v\u0161ak uzav\u0159enou a platnou smlouvu opakovan\u011b poru\u0161uje.\n
          \n
        1. Anexe Krymu byla poru\u0161en\u00edm svrchovanosti Ukrajiny, proto\u017ee voj\u00e1ci speci\u00e1ln\u00edch jednotek na \u00fazem\u00ed Ukrajiny p\u016fsobili p\u0159ed jak\u00fdmkoli jedn\u00e1n\u00edm a p\u0159ed kon\u00e1n\u00edm \u00fadajn\u00e9ho referenda. Prezident Putin jejich p\u016fsoben\u00ed potvrdil, kdy\u017e je n\u00e1sledn\u011b za tuto \u010dinnost vyznamenal. P\u0159itom v preambuli smlouvy se Rusko zav\u00e1zalo: \u201epova\u017euj\u00edce \u00fazemn\u00ed celistvost a neporu\u0161itelnost hranic v\u0161ech st\u00e1t\u016f za neodd\u011blitelnou sou\u010d\u00e1st nov\u00e9ho m\u00edrov\u00e9ho uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed v Evrop\u011b\u201c<\/em>. V \u010dl\u00e1nku 1 se tak\u00e9 zav\u00e1zalo d\u016fsledn\u011b se \u201e\u0159\u00eddit z\u00e1sadami svrchovan\u00e9 rovnosti, nepou\u017eit\u00ed s\u00edly nebo hrozby silou, neporu\u0161itelnosti hranic a \u00fazemn\u00ed celistvosti\u201c. <\/em>Rusko se smlouvou z roku 1993 tak\u00e9 zav\u00e1zalo respektovat Z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00fd akt OBSE, podle kter\u00e9ho se z\u00fa\u010dastn\u011bn\u00e9 st\u00e1ty vyst\u0159\u00edhaj\u00ed toho, \u201eaby u\u010dinily \u00fazem\u00ed jin\u00e9ho z\u00fa\u010dastn\u011bn\u00e9ho st\u00e1tu p\u0159edm\u011btem vojensk\u00e9ho obsazen\u00ed nebo jin\u00fdch p\u0159\u00edm\u00fdch nebo nep\u0159\u00edm\u00fdch n\u00e1siln\u00fdch opat\u0159en\u00ed v rozporu s mezin\u00e1rodn\u00edm pr\u00e1vem, nebo p\u0159edm\u011btem p\u0159ivlastn\u011bn\u00ed\u201c<\/em>.<\/li>\n
        2. Rusko se zav\u00e1zalo v \u010dl. 17, \u017ee \u201eusnadn\u00ed p\u0159\u00edstup k archiv\u016fm, knihovn\u00e1m, v\u011bdeck\u00fdm \u00fastav\u016fm a podobn\u00fdm za\u0159\u00edzen\u00edm\u201c<\/em>. K mnoha dokument\u016fm dodnes nem\u00e1me p\u0159\u00edstup, a\u010dkoli ji\u017e uplynuly lh\u016fty, ve kter\u00fdch m\u011bly b\u00fdt dokumenty utajov\u00e1ny a pominuly d\u016fvody, pro kter\u00e9 by m\u011bly b\u00fdt utajov\u00e1ny. To je otev\u0159en\u011b nep\u0159\u00e1telsk\u00fd postoj a poru\u0161en\u00ed smlouvy.<\/li>\n
        3. Rusko se zav\u00e1zalo v \u010dl. 17, \u017ee bude podporovat \u201e<\/em>ob\u010dansk\u00e9 a individu\u00e1ln\u00ed iniciativy\u201c<\/em>. Nadace \u010clov\u011bk v t\u00edsni a dal\u0161\u00ed podobn\u00e9 instituce maj\u00ed v Rusku pot\u00ed\u017ee a jejich p\u0159edstavitel\u00e9 byli z Ruska opakovan\u011b vyk\u00e1z\u00e1ni.<\/li>\n
        4. Rusko se zav\u00e1zalo v \u010dl. 19, \u017ee bude \u201epodporovat kontakty mezi organizacemi a p\u0159edstaviteli hromadn\u00fdch sd\u011blovac\u00edch prost\u0159edk\u016f\u201c<\/em>. \u010ce\u0161t\u00ed \u017eurnalist\u00e9 byli z Ruska opakovan\u011b vyk\u00e1z\u00e1ni.<\/li>\n
        5. Rusko se v \u010dl\u00e1nku 1 zav\u00e1zalo k \u201erespektov\u00e1n\u00ed lidsk\u00fdch pr\u00e1v a z\u00e1kladn\u00edch svobod,\u201c<\/em>. O poru\u0161ov\u00e1n\u00ed z\u00e1kladn\u00edch lidsk\u00fdch pr\u00e1v a svobod v Rusku existuje mnoho mezin\u00e1rodn\u00edch zpr\u00e1v. Krom\u011b toho rusk\u00e1 st\u00e1tn\u00ed moc pron\u00e1sleduje ty, kdo se sna\u017e\u00ed lidsk\u00e1 pr\u00e1va h\u00e1jit.<\/li>\n
        6. Rusko se zav\u00e1zalo v \u010dl\u00e1nku 1 k \u201e<\/em>pln\u011bn\u00ed z\u00e1vazk\u016f podle mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va\u201c<\/em>. Rusko je rovn\u011b\u017e signat\u00e1\u0159em Evropsk\u00e9 charty m\u00edstn\u00ed samospr\u00e1vy. Podle \u010dl. 4 Charty mus\u00ed respektovat v\u00fdkon samostatn\u00e9 p\u016fsobnosti obc\u00ed v \u010cR. Proto\u017ee um\u00edst\u011bn\u00ed jak\u00e9koli sochy na ve\u0159ejn\u00e9m prostranstv\u00ed je pln\u011b v samostatn\u00e9 p\u016fsobnosti obce, je nep\u0159\u00edpustn\u00e9, aby Rusko po\u017eadovalo po \u010desk\u00e9 vl\u00e1d\u011b, aby zasahovala do samostatn\u00e9 p\u016fsobnosti hl. m. Prahy a m\u011bstsk\u00fdch \u010d\u00e1st\u00ed ve v\u011bci um\u00edst\u011bn\u00ed jak\u00e9koli sochy, kter\u00e1 nen\u00ed ve vlastnictv\u00ed Ruska.<\/li>\n<\/ol>\n<\/li>\n
        7. Ov\u0161em my m\u00e1me s touto smlouvou tak\u00e9 probl\u00e9my. Podle \u010dl\u00e1nku 8 m\u00e1me Rusku pom\u00e1hat p\u0159i rozv\u00edjen\u00ed spolupr\u00e1ce s \u201e<\/em>mezin\u00e1rodn\u00edmi organizacemi\u201c<\/em>, ve kter\u00fdch jsme. Probl\u00e9m nast\u00e1v\u00e1 v tom, \u017ee jsou situace, kdy n\u00e1m alian\u010dn\u00ed z\u00e1vazky v NATO znemo\u017e\u0148uj\u00ed toto ustanoven\u00ed plnit. Nechceme-li sami sob\u011b lh\u00e1t, mus\u00edme se tohoto z\u00e1vazku zbavit. V t\u00e9to souvislosti je t\u0159eba p\u0159ipomenout, \u017ee podle \u010dl\u00e1nku 10 na\u0161\u00ed \u00dastavy m\u00e1 tato smlouva p\u0159ednost p\u0159ed v\u0161emi z\u00e1kony, kter\u00e9 jsme p\u0159ijali v r\u00e1mci Aliance, m\u00e1 dokonce p\u0159ednost i p\u0159ed z\u00e1konem o utajovan\u00fdch skute\u010dnostech.<\/li>\n
        8. Na na\u0161em \u00fazem\u00ed p\u016fsob\u00ed ambas\u00e1da a rusk\u00e9 tajn\u00e9 slu\u017eby, kter\u00e9 jsou opakovan\u011b ka\u017ed\u00fd rok charakterizov\u00e1ny jako z\u00e1va\u017en\u00fd bezpe\u010dnostn\u00ed probl\u00e9m, kter\u00fd st\u00e1le s\u00edl\u00ed. Zasahuj\u00ed netransparentn\u011b do politiky na nejvy\u0161\u0161\u00ed \u00farovni (prezident, vl\u00e1da, parlament). S vysokou pravd\u011bpodobnost\u00ed pou\u017e\u00edv\u00e1 Rusko na\u0161e \u00fazem\u00ed pro expanzi tajn\u00fdch slu\u017eeb do dal\u0161\u00edch zem\u00ed v z\u00e1padn\u00ed Evrop\u011b. Rusko vyv\u00edj\u00ed mohutnou propagandistickou protidemokratickou \u010dinnost v\u016f\u010di na\u0161im ob\u010dan\u016fm. Tak vypad\u00e1 \u201ebezv\u00fdhradn\u00e1 \u00facta k lidsk\u00fdm pr\u00e1v\u016fm a z\u00e1kladn\u00edm svobod\u00e1m a k z\u00e1sad\u00e1m demokracie, humanismu a pr\u00e1vn\u00edho st\u00e1tu\u201c<\/em>, ke kter\u00e9 se Rusko zav\u00e1zalo ve smlouv\u011b o p\u0159\u00e1telstv\u00ed? Tak vypad\u00e1 \u201ebezv\u00fdhradn\u00fd respekt k svrchovanosti\u201c<\/em> \u010cesk\u00e9 republiky, ke kter\u00e9mu se Rusko zav\u00e1zalo? Smlouva z roku 1993 sice nese nadpis \u201eo p\u0159\u00e1telstv\u00ed a spolupr\u00e1ci\u201c<\/em>, ale Rusko se k n\u00e1m p\u0159\u00e1telsky nechov\u00e1.<\/li>\n
        9. Perspektiva, \u017ee by v Rusku nastal obrat k demokracii, je m\u00e1lo pravd\u011bpodobn\u00e1. Prezident Putin opakovan\u011b deklaroval, \u017ee si pro Rusko nep\u0159eje demokracii evropsk\u00e9ho typu a \u017ee se chce odklonit od spolupr\u00e1ce s Evropou. Mnoz\u00ed schopn\u00ed lid\u00e9, kte\u0159\u00ed si p\u0159ej\u00ed svobodu, demokracii a diskusi, u\u017e ode\u0161li nebo jsou na odchodu z Ruska. V Rusku, na rozd\u00edl od devades\u00e1t\u00fdch let, bychom dnes jen st\u011b\u017e\u00ed nalezli t\u0159eba jen z\u00e1rodek strany, kter\u00e1 by m\u011bla nad\u011bji, \u017ee zv\u00edt\u011bz\u00ed ve volb\u00e1ch a p\u0159itom by svou podstatou a programem mohla sehr\u00e1t podstatnou roli p\u0159i demokratizaci Ruska. Pro nadch\u00e1zej\u00edc\u00ed des\u00edtky let je takov\u00fd v\u00fdvoj v Rusku nepravd\u011bpodobn\u00fd. Z mnoha hledisek Rusko p\u0159edstavuje opak f\u00e9rov\u00e9 politiky na mezin\u00e1rodn\u00ed sc\u00e9n\u011b.<\/li>\n
        10. Smlouva z devades\u00e1t\u00fdch let nese viditeln\u00e9 stopy iluze, \u017ee v\u0161ichni nastoupili cestu k demokracii. S odstupem \u010dasu je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee se jednalo jen a pouze o iluzi. Smlouva neodpov\u00edd\u00e1 sou\u010dasn\u00e9 politick\u00e9 situaci.<\/li>\n
        11. \u010cesk\u00fd parlament by m\u011bl smlouvu co nejd\u0159\u00edve vypov\u011bd\u011bt. Nelze to ud\u011blat kdykoli, proto je nutn\u00e9 u\u010dinit p\u0159\u00edpravn\u00e9 kroky v\u010das. Parlament by m\u011bl vyzvat vl\u00e1du, aby p\u0159\u00edpravn\u00e9 kroky k vypov\u011bzen\u00ed smlouvy provedla. Ur\u010dit\u011b by m\u011bl Parlament v tomt\u00e9\u017e usnesen\u00ed o vypov\u011bzen\u00ed smlouvy zd\u016fraznit, \u017ee \u010cesk\u00e1 republika je p\u0159ipravena po odstoupen\u00ed od t\u00e9to smlouvy zah\u00e1jit p\u0159\u00edpadn\u00e9 jedn\u00e1n\u00ed o nov\u00e9, f\u00e9rov\u011bj\u0161\u00ed a pravdiv\u011bj\u0161\u00ed smlouv\u011b, kterou by mohly ob\u011b strany d\u016fsledn\u011b dodr\u017eovat.<\/li>\n<\/ol>\n

          P\u0159esta\u0148me si lh\u00e1t.<\/p>\n

           <\/p>\n

          [1]<\/strong><\/sup><\/em><\/a> Slovan a \u010cech 1846<\/p>\n

          [2]<\/sup><\/a> Zat\u00fdk\u00e1n\u00ed prov\u00e1d\u011bly podle p\u0159edem p\u0159ipraven\u00fdch seznam\u016f t\u0159i na sob\u011b nez\u00e1visl\u00e9 a konkuruj\u00edc\u00ed si organizace: Smer\u0161 (Smer\u0165 \u0161pionam), NKVD a rozv\u011bdky p\u016fsob\u00edc\u00ed p\u0159i velitelstv\u00edch postupuj\u00edc\u00edch arm\u00e1d. St\u00e1valo se, \u017ee jedna z nich n\u011bkoho zatkla a n\u00e1sledn\u011b propustila a po n\u011bkolika dnech jej znovu zatkla druh\u00e1 organizace.<\/p>\n

          [3]<\/sup><\/a> Historick\u00fd v\u00fdzkum dosud potvrdil 1230 poprav osob s \u010desk\u00fdmi ko\u0159eny, zejm\u00e9na b\u011bhem Stalinova \u201aVelk\u00e9ho teroru\u2018 na konci 30. let minul\u00e9ho stolet\u00ed. T\u00e1bory Gulagu v letech 1930\u20131960 pro\u0161lo p\u0159es deset tis\u00edc \u010cechoslov\u00e1k\u016f, z toho jen v pr\u016fb\u011bhu druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky jich bylo p\u0159ibli\u017en\u011b osm tis\u00edc, zejm\u00e9na uprchl\u00edk\u016f p\u0159ed nacismem. Nejd\u00e9le v\u011bzn\u011bn\u00fd \u010cechoslov\u00e1k, advok\u00e1t z Ostravy Karel Goliath (1901\u20131985) str\u00e1vil v Gulagu 16 let, a to v letech 1939\u20131955. Tis\u00edce krajan\u016f pobyt v Gulagu nep\u0159e\u017eily a le\u017e\u00ed v masov\u00fdch hrobech rozeset\u00fdch po cel\u00e9m rusk\u00e9m \u00fazem\u00ed. Na dotazy po osudu konkr\u00e9tn\u00edch osob v mnoha p\u0159\u00edpadech rusk\u00e9 \u00fa\u0159ady v\u016fbec neodpov\u011bd\u011bly.<\/p>\n

          [4]<\/sup><\/a> Smlouva z 12. prosince 1943 \u010dl. 4: \u201eVysok\u00e9 smluvn\u00ed strany, maj\u00edce na z\u0159eteli z\u00e1jmy bezpe\u010dnosti ka\u017ed\u00e9 z nich, jsou dohodnuty o t\u011bsn\u00e9 a p\u0159\u00e1telsk\u00e9 spolupr\u00e1ci v dob\u011b po obnoven\u00ed m\u00edru, i o tom, \u017ee budou jednati v shod\u011b se z\u00e1sadami: vz\u00e1jemn\u00e9ho respektov\u00e1n\u00ed sv\u00e9 nez\u00e1vislosti a svrchovanosti, jako\u017e i nevm\u011b\u0161ov\u00e1n\u00ed do vnit\u0159n\u00edch v\u011bc\u00ed druh\u00e9ho st\u00e1tu. \u201c<\/em><\/p>\n

          [5]<\/sup><\/a> Postup p\u0159i takzvan\u00e9m osvobozov\u00e1n\u00ed v roce 1945 bychom v mnoha p\u0159\u00edpadech na z\u00e1klad\u011b pov\u00e1le\u010dn\u00e9ho v\u00fdvoje mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va m\u011bli pova\u017eovat za v\u00e1le\u010dn\u00e9 zlo\u010diny.<\/p>\n

          [6]<\/sup><\/a> Teoretick\u00e9 z\u00e1klady komunistick\u00e9 genocidy krom\u011b jin\u00fdch formuloval Zden\u011bk Ji\u010d\u00ednsk\u00fd, Socialistick\u00e9 pr\u00e1vo a z\u00e1konnost v lidov\u011b demokratick\u00e9m \u010ceskoslovensku, 1956: \u201eVl\u00e1dnouc\u00ed d\u011blnick\u00e1 t\u0159\u00edda odn\u00edm\u00e1 pomoc\u00ed socialistick\u00e9ho pr\u00e1va nep\u0159\u00e1telsk\u00fdm element\u016fm r\u016fzn\u00e1 politick\u00e1 pr\u00e1va a svobody, kter\u00fdch by mohly vyu\u017e\u00edvat k p\u016fsoben\u00ed <\/em>na pracu\u00edc\u00ed<\/em> vrstvy, k boji proti socialismu. Zbytky svr\u017een\u00e9 bur\u017eoazie jsou zbaveny mo\u017enosti leg\u00e1ln\u011b politicky p\u016fsobit, je j\u00edm zak\u00e1z\u00e1no se politicky organizovat, konat sch\u016fze, vyd\u00e1vat vlastn\u00ed tisk, apod. Socialistick\u00e9 pr\u00e1v<\/em>o otev\u0159en\u011b<\/em> prohla\u0161uje, \u017ee politick\u00e1 pr\u00e1va a svobody slou\u017e\u00ed <\/em>pracuj\u00edc\u00edm <\/em>a nikoliv bur\u017eoazii.\u201c<\/em> Genocida byla prov\u00e1d\u011bna \u201ado t\u0159et\u00edho i \u010dtvrt\u00e9ho pokolen\u00ed\u2018 na nevinn\u00fdch d\u011btech, jejich\u017e jedin\u00fdm provin\u011bn\u00edm byli rodi\u010de, praxe zji\u0161\u0165ov\u00e1n\u00ed d\u011blnicko-rolnick\u00e9ho p\u016fvodu se ned\u00e1 interpretovat jinak.<\/p>\n

          [7]<\/sup><\/a> Z\u00e1kon 40\/2009 Sb., trestn\u00ed z\u00e1kon\u00edk \u00a7 400 genocidium<\/p>\n

          [8]<\/sup><\/a> P\u0159evzato ze z\u00e1kona 198\/1993, o protipr\u00e1vnosti komunistick\u00e9ho re\u017eimu \u2013 viz p\u0159\u00edloha.<\/p>\n

          [9]<\/sup><\/a> Pokud zlo\u010dinec nab\u00eddne star\u00e9mu \u010dlov\u011bku, \u017ee mu pom\u016f\u017ee odn\u00e9st n\u00e1kup dom\u016f a n\u00e1sledn\u011b jej okrade, pak pomoc nelze pova\u017eovat na poleh\u010duj\u00edc\u00ed okolnost. Mor\u00e1ln\u00ed hodnocen\u00ed se odv\u00edj\u00ed od uskute\u010dn\u011bn\u00e9ho zlo\u010dinu. I mor\u00e1ln\u00ed \u010diny mohou dostat opa\u010dn\u00e9 znam\u00e9nko.<\/p>\n

          [10]<\/sup><\/a> KS\u010cM se doposud z\u0159eteln\u011b nedistancovala od Pou\u010den\u00ed z krizov\u00e9ho v\u00fdvoje<\/em>, v projevech n\u011bkter\u00fdch komunist\u016f je Pou\u010den\u00ed nejednou obhajov\u00e1no.<\/p>\n

          [11]<\/sup><\/a> Komunistick\u00fd re\u017eim v n\u011bkter\u00fdch p\u0159\u00edpadech p\u0159inesl zlep\u0161en\u00ed, ke kter\u00e9mu by ale do\u0161lo i bez komunist\u016f, av\u0161ak zlo, kter\u00e9 komunist\u00e9 nap\u00e1chali, ve\u0161ker\u00e9 p\u0159\u00edpadn\u00e9 z\u00e1sluhy anulovalo.<\/p>\n

          [12]<\/sup><\/a> Nen\u00ed n\u00e1hodou, \u017ee Sol\u017eenicyn napsal pozoruhodn\u00fd text Ne\u017e\u00ed<\/em>t se l<\/em>\u017e\u00ed<\/em>, ve kter\u00e9m vyzval v\u0161echny, kdo necht\u011bj\u00ed nelidsk\u00fd re\u017eim podporovat, aby za\u010dali sami u sebe a pokud mo\u017eno i kolem sebe d\u016fsledn\u011b uplat\u0148ovat princip odm\u00edtaj\u00edc\u00ed le\u017e.<\/p>\n

          [13]<\/a> P\u0159ipraven\u00e9 akce Norbert, Vlna a Z\u00e1sah.<\/p>\n

          [14]<\/sup><\/a> Sd\u011blen\u00ed \u010d. 99\/1996 Sb.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

          15.6.2020 Na\u0161e zahrani\u010dn\u00ed politika od devades\u00e1t\u00fdch let vych\u00e1z\u00ed z p\u0159edpokladu, \u017ee mus\u00edme m\u00edt dobr\u00e9 vztahy s Ruskem, za ka\u017edou cenu. Jen\u017ee nemus\u00edme. A existuje mnoho d\u016fvod\u016f, pro\u010d bychom m\u011bli \u010deskou… \u010c\u00edst v\u00edce ><\/a><\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"ngg_post_thumbnail":0,"_monsterinsights_skip_tracking":false,"_monsterinsights_sitenote_active":false,"_monsterinsights_sitenote_note":"","_monsterinsights_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[3],"tags":[],"class_list":["post-1939","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-clanky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.payne.cz\/WP15\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1939","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.payne.cz\/WP15\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.payne.cz\/WP15\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.payne.cz\/WP15\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.payne.cz\/WP15\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1939"}],"version-history":[{"count":20,"href":"https:\/\/www.payne.cz\/WP15\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1939\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":2236,"href":"https:\/\/www.payne.cz\/WP15\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1939\/revisions\/2236"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.payne.cz\/WP15\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1939"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.payne.cz\/WP15\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1939"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.payne.cz\/WP15\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1939"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}